Kovář z Podlesí

Když jsem byl malý, tak jsem vzhlížel k akčním filmům a následně jsem tu akci hledal i v pohádkách, proto miluji S čerty nejsou žerty, takže pomale vyprávěná pohádka, která si myslí, že vše utáhne jen na jakousi staročeskou atmosféru mi nesedla. Polívka je válec, ale ani to nepomohlo v této relativně nové pohádce. Nuda by se dala krájet. (24.11.2019)

,,TAK CO? UŽ VĚŘÍŠ V POVÍDAČKY? UŽ VĚŘÍŠ V NĚCO, CO SE NEDÁ ZMĚŘIT A ZVÁŽIT, SPOČÍTAT A VYSVĚTLIT?.…“ /// Takový nic. Z pohledu dospělýho bych si troufl říct, že kokotina, ale dětská duše může bejt spokojená (mladej koukal a bral to s klidem). Mluvící postavičky veverky, křečka, kusu dřeva, lidí (a jó, ty vlastně mluvit maj…) a drak, kterej sice vypadá jako dinosaurus, ale smát se mu nebudete (jakože není k smíchu vole!). Bohužel (bohudík?) jsem dospělej, takže to pro mě byla neskutečná nuda! Jestli je tohle letošní vánoční pohádka, tak dobrovolně polykám kost. Na chíře (s otorinolaryngologem) bude tutově prdel (jako sranda…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu udělat parchantům radost (svejm, pro cizí bych se obětovávat nedoporučoval). /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.09.2013)

V polistopadové éře mě divácky dokázalo ukojit pouze několik filmů pohádkového žánru. K těm obstojnějším počinům řadím koprodukční díla zkušeného Václava Vorlíčka jako Král sokolů, Kouzelný měšec, Pták ohnivák, a v podobném duchu také Smyczkovo Lotrado a Zubejda či Plívovou-Šimkovou (bohužel jenom) políbeného Zelenku a jeho Nesmrtelnou tetu. Produkce animovaného filmu, kdysi chlouba naší kinematografie, šla souvisle spolu s ustanoveným systémem tržní ekonomiky do kopru ne-li šípku – proto je paradoxní, že za jeden z nejúžasnějších pohádkových počinů od 90. let lze považovat film Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?, v závěsu pronásledovaný fimfárovskou sérií. Milým překvapením se také stal nedoceněný Modrý tygr, který po dlouhé době do hraného pohádkového filmu vrátil nápaditost a nevtíravý humor. Optikou antivkusu jednoznačně vítězí štramácká / tromácká Saxána a Lexikon kouzel stvrzující neblahé dopady Vorlíčkova pokročilého věku a smrtelnosti Jiřiny Bohdalové. Film Kovář z Podlesí nám však snad seslal anděl páně; (ne)pohádka, ve které je opravdu všechno tak trochu jinak, spoustu lidí „rozčaruje“ – zvláště ty dospělé –, protože zcela rezignuje na racionální pohled na svět a stejně tak vyprávěcí konvence běžného narativního filmu. Je to nepředvídatelné, fragmentární, bizarní, exhibiční, atrakční, nesouvislé, nevyrovnané, originální, úžasuchtivé, frapantní, praštěné, nelogické a vykazuje to nesmírnou dávku hravosti a fantazie spolu s řemeslným umem od ručních efektů až po CGI grafické zpracování. Moje dvoumetrová maličkost a ti dva malí špunti s otevřenými papulami vedle mě na premiéře filmu jsme se neskonale bavili. Jsem ukojen. (26.05.2013)

Je to celkově zmatek. Dadaistické záběry, takže to nedrží pohromadě. Kouzlo nesmyslu musí mít svou přísnou, byť skrytou logiku, jinak se ztrácí. Tři věci se dají ocenit: výtvarnou stylizaci na pomezí Svěrákova Kukyho a vidění Tima Burtona, pokus o propojení živé akce s animací a pár herců v čele s Bolkem Polívkou, snažících se najít v překombinované historce řád a vtip. Jenže jim v tom brání jednak mnohomluvnost, celá historie prokleté vsi se odvypráví kostrbatými oznamovacími větami, jednak rozkolísaný jazyk: bez varování skáče od výrazů typu "rurální" k jadrnému "Já myslel, že jdete kadit". Mladý pár své dialogy pouze bez výrazu přerecituje, ale pořád vzbuzuje víc příchylnosti než užvanění plyšoví hlodavci, vedle chipmunků nejprotivnější a nejzbytečnější animovaná zvířata v dějinách filmu.Jsou zde zajímavé technické hračky dětského vynálezce.Přehlídka zbytečných záběrů bez účelu, dlouhých vysvětlivek bez pointy, nahodile se zjevujících bytostí. (24.04.2020)

Tahle pohádka má dva protipóly. Tím prvním je hraná verze, která je téměř nezajímavá a převážně nudná. Jediné zajímavé je na ní podomácku sestavený invalidní vozík Bolka Polívky, který pohání veverka s křečkem a kostýmy víl. Ty oproti jiným pohádkám nevypadají jako klasické víly, nýbrž jako houby. Především muchomůrka byla parádně ošklivá. A tím druhým protipólem je animovaná verze s lesními zvířátky, která je fantastická co se týče filmového zpracování. Bohužel v celkovém kontextu je to podprůměrná, dějově velice slabá pohádka, kterou již nikdy nepotřebuji vidět. [1153. hodnocení, 92. komentář, 38%] (05.12.2021)