Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V divácky úspěšné komedii Martina Friče z roku 1941 se rozvíjí nápad, později mnohokrát použitý: autor pokleslé detektivní literatury Karel Kryšpín je nečekaně konfrontován s vlastním výmyslem – v tomto případě se svým románovým hrdinou, lupičem – gentlemanem Fredem Flokem. Fred Flok se nečekaně objeví v Kryšpínově bytě a jeho zatím poklidný život dostane nečekané obrátky. Zaplete se do krádeže peněz a drahého šperku, bojuje s bandou zločinců a ochraňuje bezbrannou dívku. Zkrátka má možnost vyzkoušet si na vlastní kůži všechny ty nesmysly, jimiž týden, co týden krmí čtenáře laciných sešitových detektivek… Na snímku se scenáristicky podíleli Josef Gruss a Karel Steklý a objevily se v něm hvězdy své doby, a to především Ladislav Pešek, Otomar Korbelář, Jaroslav Marvan a Adina Mandlová. Zazněly v ní písničky "Sám já chodívám rád" a "Každý musí někdy něco mít" od Emana Fialy, které zpíval R. A. Dvorský a Lišáci. (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Až doteď mi Fincherova Hra přišla jako nápaditý originál. Teď je mi jasné, že před ní bylo mnoho jiných podobných pokusů. Těžký život dobrodruha je ale určitě jeden z prvních a též nejzdařilejších. Spisovatel Kryšpín, autor dobrodružných románů o slavném lupiči Flokovi je už tím svým psaním zmagořelý, stejně jako jeho početná čtenářská obec. Jednoho večera ho Fred Flok osobně navštíví (což je přece zcela nemožné!!) a rozjede se řetěz zmatených událostí. Do poslední chvíle divák netuší, jak to dopadne, a věřte nebo ne, ani jeden z možných konců, které jsem čekal, to nebyl! A to už se mi nestalo pěkně dlouho. Pane Frič, klobouk dolů...90% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Věčně zelená situační komedie, nebo spíše parodie, vysmívající se falešnému světu hrdinů levných dobrodružných románků. Vyniká především brýlatý Ladislav Pešek v hl. roli spisovatele Kryšpína. Detektiv Jaroslav Marvan v dlouhém koženém kabátu, mě zde svou vizáží spíše připomínal gestapáckého vyšetřovatele, ale to je věc názoru. Adina Mandlová zde byla nicméně velmi okouzlující. Scéna fiktivní rvačky v hospodě byla vskutku originálně pojata. Zpívající R. A. Dvorský ve svém nepřekonatelném podání zazpíval Fialův a Grussův šlágr "Sám já chodívám rád", který teprve navodil tu správnou atmosféru. Skvělý film, pěkná hudba, dobře sehrané herecké party, ale hlavně ta úžasná noir atmosféra od samého začátku až po svůj konec. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Malá exkurze do světa zločinu. Lidé s příliš bujnou fantazií musí počítat s tím, že jim jejich okolí, až dosud trpělivě přihlížející těmto pošetilým hnutím mysli, jednou nastaví zrcadlo. A pohled je to věru nepříjemný. Facka, kterou uštědří Fred Flok svému duchovnímu otci, naivnímu spisovateli stejně naivních detektivních příběhů, znamená konec všem iluzím. Pacient je vyléčen. Definitivně. A český film začíná opatrně koketovat s parodií. Frič sestavil vynikající manšaft a zároveň si dal záležet na fešném vizuálu, který svým stylem a atmosférou připomíná skutečné noirovky. Pešek je v roli bezbranného Crispena okouzlující, nechává svého roztomilého bambulu projít všemi nástrahami sofistikovaného situačního humoru, v jehož tenatech uvízl jak lapený zajíc. U Korbeláře, jehož charismatický zjev i hlas jej přímo předurčují pro hrdinu bez bázně a hany, tedy pro, jak se říká, muže s tajemstvím, jde o jasnou trefu přímo do černého. Adina Mandlová tu, kromě jiného, upozornila na svůj fatálně nedoceněný komediální talent, Marvanův policejní komisař, který jako by z oka vypadl elitním členům londýnského Scotland Yardu, naopak předestírá hercovu pozdější pestrou galerii mužů zákona. Co ovšem vytváří z tohoto filmu nadčasovou a prudce elegantní záležitost, jsou nestárnoucí melodie Emana Fialy v čele s dobovým evergreenem Sám já chodívám rád v osobité interpretaci legendárního R. A. Dvorského. Kdo by si právě tehdy, uprostřed válečných dnů, pomyslel, že jednou bude parodie náležet k prestižním vrcholům československého filmu. Ale ještě dřív než plátno ovládl Limonádový Joe a další známí protagonisté, vynořil se odkudsi z šera a cigaretového dýmu tajemný lupič Fred Flok, aby udělil důkladnou lekci důvěřivým čtenářům šestákových detektivek. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Spíše bych řekla těžký život spisovatele Kryšpína než dobrodruha, ale na druhou stranu by spisovatel měl mít dobrodružnou duši, když dokáže svou postavu uvrhnout do nebezpečí. Kryšpín píše romány s lupičem gentlemanem, Fredem Flockem. Jednoho krásného dne navštíví Kryšpína noblesní a elegantní muž . Ten o sobě tvrdí, že je Fred Flock. Spisovatel se tak zaplete do světa zločinu. Zažije na vlastní kůži to, o čem tak vášnivě psal. Rozehraje se kolotoč pronásledování, únosů, rvaček a záměn kriminálních živlů. Všechno skončí tím, že spisovatel po Fredovi vystřelí. Všechno není takové jak se může zdát. Ladislav Pešek předvedl výborný herecký výkon. Jeho spisovatel je moc zajímavá figurka a co je potom schopen udělat. Těžký život dobrodruha je prostě hodně povedená parodie na kriminální filmy, která má spád. Líbil se mi spisovatelův byt, který byl pěkně udělaný a takový členitý. Zkrátka a dobře, jsem si film užila. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Někdy mne napadá, že David Fincher musel vidět Těžký život dobrodruha, než natočil Hru. Nejen na svou dobu skutečně neotřelý námět spisovatele, kterému vlastní fikce přerůstá přes každodenní realitu a on se ponořuje do světa, který si dosud jen představoval. Zprvu v mezích komedie, která ale postupně přerůstá v zoufalý boj o vlastní identitu. Na konci v okamžiku největšího zoufalství sice přichází trochu moralizující rozuzlení (právě zde je ta podobnost s Hrou největší), ale i tak jde o velice vydařený film. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Pár dní pred premiérou filmu zatklo gestapo majiteľa Brom–filmu, Ladislava Broma, ktorý celé natáčanie finančne zastrešoval a staral sa o výrobu a distribúciu filmu. Bol vypočúvaný a 4 mesiace väznený v Zlíne. Na príhovor Lídy Baarovej bol nakoniec Brom prepustený. Paradoxne v roku 1948 pomohol Brom (spolu so svojou manželkou) k úteku cez hranice Líde Baarovej a v roku 1949 opustil Československú republiku rovnakou cestou aj on sám. (Raccoon.city)
  • Ceduľa s vyobrazením Veľkopopovického kozla, ktorá sa vo filme objaví, je prvý skutočný produkt placement značky, pretože vzťahy rodiny Ringhoffer, ktorým pivovar patril, a vtedajšieho filmového štúdia Barrandov boli veľmi úzke. (Raccoon.city)
  • Originálna a pôvodná fotoska z filmu vydaná distribútorom filmu a určená na propagáciu na nástenku v kine v dobrom stave ale horným a ľavým okrajom odstrihnutá sa objavila na jednom antikvariátnom českom webe v hodnote 299 Kč. Originálny filmový plagát z roku 1941 sa vydražil na inom českom webe v cene 6302 Kč. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama