Babovřesky

Připravuju velkou kritickou analýzu o úpadku českého filmu, a tak sleduju všechny možné sračkovité české filmy. Je jich fakt hodně. Ovšem tohle... pokud to není dno, tak k tomu má zatraceně blízko. Jasně, Kameňáky jsou ještě horší, jenže Kameňáky nejsou v pravém slova smyslu film. Tahle zrůdnost filmem být má. A tady je špatně úplně všechno. To se hodně málo vidí, že opravdu všechno... dokonce ani ta letní atmosféra, která Troškovi ve Slunce, seno tak šla, se tady nějak nepovedla. Z letargie ztrácených více než dvou hodin života mě vytrhl jen vtip s "alternativním koncem". Nebyl k smíchu, ale bylo to oživení. Toť vše. Dokonce mě ta sračka tolikrát přiměla stydět se za tvůrce, že zvažuju víc se fenoménem "trapna z viděného filmu" zabývat v dalších textech. Masochista jsem na to dost. Nakonec, další díly Babovřesků mě teprve čekají. (30.03.2018)

Snad proto, že po právu nebývám svým milým okolím vnímán jako nějaký třeskutý interleguán, a navíc netrpím příliš kousavým svědomím, tedy ukradl jsem v dnešní den kapii trOskarového díla, abych (jak jsem již někde zmínil) se potrestal za svůj nezřízený život, svou uvadající morálku, a tak nějak srovnal vesmírnou rovnováhu. V ten okamžik jsem zdaleka netušil, že právě vesmír mně bude nakonec nápomocen alespoň zčásti pochopit strašlivých 37 minut, které jsem absolvoval a můžu s jistotou tvrdit, že čas si s námi umí pekelně zahrávat a teorie, které tvrdí, že čas je velice relativní a ne vždy plyne stejně jako v našem běžném životě, jsou pravdivé. Za to strčím s ledovým klidem prdel do ohně. V Troškově Universu, které již má po Velkém plesku a obsahuje pár celkem neškodných planetek, se zjevila Neutronová hvězda… tedy, ne doslova. O běžnou hvězdu se nejedná. Děkuji ti milá wykypédyje, že společně s Tebou, drahouši, dokáži lehce nastínit fakta, která by mně byla navždy skrytá. Tento vesmírný a záhadný objekt má svá určitá specifika, takže musíte zapojit svou fantazii a představit si nevelkou kouli, na které je tak silná gravitace, že veškerá hovna, která obsahuje, jsou pod tak neskutečným tlakem, až se jejich elektrony vmáčknou do atomových jader hoven, a v ten okamžik přemění protony v neutrony. Odborně řečeno, hustota takto vzniklé exkrementové hvězdy činí 8×10^13 až 2×10^15 g/cm³, tedy se nejedná jen o ledajaký či běžný vagón sraček. Díky zmíněnému tlaku a superhusté hmotě, kterou nazýváme degenerovaný plyn, je už nad Slunce jasnější, o jakou zábavu se jedná. Tento objekt je velice vzácné, nebo spíše nemožné sledovat jako solitér a vyskytují se ve formě dvojhvězd. To zní hrozivě! Ovšem ještě děsivější je však zpráva, že se nebude Troškařit a přibude i naprosto bezprecedentní trojhvězda… dovolím si tvrdit, že staří Máyové měli nejspíš špatně seřízené digi, neboť konec světa se teprve blíží. Slibuji, že pokud někdy v budoucnu provedu něco obzvláště zavrženíhodného, pak si opět za trest naordinuji několik minut se supratekutou hmotou skládající se z kvarků down. Jak příznačné pojmenování. V tomto kontextu se obávám myšlenky, že by se jednou mohlo dostat i na pulsar se smrtelnou radiací. Jsem přesvědčený, že pokud by pan Troška a spol vypustil ve svém vesmíru soukromý Voyager 1, v němž by na zlaté desce jako poselství pro jiné inteligentní bytosti, byla byť jen sekvence z tohoto filmu, pak by nás případní emzáci museli vyhladit, či jako nemyslící tvory ignorovat. (02.03.2014)

Tak to byla síla! Slovní spojení "amaterský herecký výkon" dostalo úplně nový rozměr. V první půlce mi přišlo, že herci dostali za úkol při rozhovorech improvizovat, ale dařilo se jim to, asi jak dětem na prvním stupni základní školy. V druhé půlce jsem si na to už asi zvykl. Vždycky když už jsem začínal mít pocit, že bych nemusel dát odpad, přišlo něco naprosto neuvěřitelného, například ten Troškův předčasný konec. 10% (24.03.2014)

Zvěsti nelhaly. A co víc, navíc jsme v partě lidí na projekci proměnili bílé víno v červené. Tím, jak nám do něj kanuly krvavé slzy. Tohle není lidová zábava, tohle je tupost, která nemá s humorem nic společného, protože tomu chybí základní znak filmového díla – souvislý děj. Víc jak dvě hodiny utopené v herecké trapnosti a bezbřehé tvůrčí debilitě. Ty prachy měli dát na charitu, idioti! (14.10.2013)

Zdeněk Troška je rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade snímku "Babovřesky", ktorý pán Troška natočil v roku 2013. No nebol som len sklamaný, ale aj doslova znechutený z tých trapností, ktoré som tam videl. Celé to bolo absolútne pod úroveň diváka, ktorý má IQ aspoň sedemdesiat. Človek musí byť fakt idiot, aby sa pri tomto dokázal pobaviť. Je to nestráviteľný odpad! (15.10.2023)