Tři barvy: Červená

S tímto filmem jsem objevila skvělého polského hudebního skladatele Zbigniewa Preisnera. Jean-Louis Trintignant jako penzionovaný soudce versus mladá, krásná modelka a studentka v podání Iréne Jacob. Co mohou mít dva tak rozdílní lidé společného a proč si tak rozumějí? Možná je to tím, že oba mají rádi psy, možná tím, že jsou oba osamělí. Poslední díl Kieślovského trilogie je dobrý, stejně jako dva předchozí. (17.07.2020)

2) Druhé zhliadnutie pridáva mojej najobľúbenejšej časti Troch farieb jednu *. Málokto ma tak dostal svojím poňatím psychologickej drobnokresby charakterov, málokto sa mi dostal tak pod kožu ako Kieslowski v tomto filme. Skúmanie samoty a práva zasahovať do životov iných, analýza svedomia a ponímania morálky, zmyslu existencie, životných skúseností a omylov a to všetko na krásnom vzťahu modelky (úžasná Iréne Jacob, ktorá síce nemá tak silný prejav ako J.Binoche, ale pod vedením Kieslowskeho sa stáva anjelom) a vyslúžilého sudcu (výstižný silne presvedčivý výkon J.L.Trintignanta). Týto dvaja sú podobne ako nedávno Scarlett Johansson a Bill Murray "stratení v preklade", ale ich náhodné precitnutie má ešte silnejší základ a práve tento film je pre mňa nájdením toho, čo mi u Lost in translation trochu chýbalo (trochu viac tých potrebných emócií a menej pocitu odcudzenosti). (08.08.2005)

Po zhlédnutí kompletní trilogie Tři barvy přemýšlím, přemýšlím a.....smekám! To, co se Kieslowskému se mnou podařilo udělat, už se dlouho nikomu nepovedlo! Všechny díly byly skvělé, ale Červená byla pro mě nejsilnějším dílem, proto nejvyšší hodnocení. Pokud se budete k trilogii chystat, tak ale nepřeskakujte, stojí to za to!!! (17.03.2011)

Poslední film, který Kieślowski natočil, je ukázkou toho, jak moc dobrým filmařem ve skutečnosti byl, ale také toho, že si byl vědom toho, že svými snímky vytváří něco většího, propojeného. V tom je krása jeho díla, kterou je možné jen obdivovat. A přitom se dokázal nad člověkem zamýšlet jako nikdo jiný - přístupně a komplexně. (08.03.2016)

Nepopsatelný zážitek. Spolu s "Dvojím životem Veroniky" je "Červená" vrcholem nejen Kieslowskeho tvorby, ale i evropského filmu. Najdeme zde všechna režisérova témata (láska, samota, osud, náhoda...), které se tu objevují spolu s důmyslným proplétáním realit a volným stylem vyprávění. Za pozornost také stojí výkon Irene Jacob, která je stejně šarmantní jako ve "Veronice". Přiznám se, že jsem film napoprvé plně nedocenil, po dalším zhlédnutí jsem ale pochopil, jak všechno do sebe přesně zapadá a vytváří tak magický a mnohovrstevnatý celek s poselstvím. Po všech těch strastích a životních ranách nám Kieslowski definitivně ukazuje, že tam venku na nás čeká něco, kvůli čemu se vyplatí bojovat. 10/10 (15.03.2009)

90 % - Wow! Impozantní dílo a skutečné korunování celé trilogie. Skvělé psychologické drama s okouzlující Iréne Jacob. Wow! :-) (18.03.2009)

Vynikající, neskutečně komplexní a, ano, odvážím se to říct, geniální a dokonalý film. Film s velkým F. Takhle to má vypadat. Nechci a nebudu to rozepisovat. To se musí vidět a zejména pochopit a procítit ve vší své komplexnosti, hloubce a oroborovitosti. Dokonalý a bezchybný film! (18.07.2009)

FUUUUUUUUUUU....neviem co povedat. Prave mi ocami prebehlo neskutocne umelecke dielo...totalne v pravom slova zmysle "UMELECKE DIELO" !!! Som ocareny a ani len sekundou nelutujem ze sa pustil do tak uzastnej trilogie v podani pana Kieslowskeho. Lutujem akurat to, ze az teraz po tak dlhom case som si na nu nasiel cas:(! Tak ako druha cast v podani bielej z mojho pohladu trochu stracala, tak Cervena to dohanala a dala tomu "kvalitne" este viac, fakt nenasiel som v nej ani len jednu chybicku!!! Tak perfektne psychicky vykreslenu seriu vztahov muz a zena resp clovek a clovek, ktora sa podarila Kieslowskemu, tak vo filmografii videl po prvy raz...a ma od mna maximalny obdiv. Opat nemozem inak,ako plne hodnotenie...(samozrejme bez akeho kolvek prizmurenia oka)...jednoznacne 5/5,nazdar (25.03.2008)

Dát dohromady Irène Jacob a Jean-Louise Trintignanta byla skvělá volba a oba předvedli nádherné výkony, psychologicky hutné postavy, chvílemi nesnesitelné a pak zas skoro až dojemné. Třetí díl trilogie se vyrovná prvnímu. (01.08.2006)

Zatím na první shlídnutí 4 hvězdy, možná, že po dalším se to ještě zvedne, ale teď mi tam něco chybělo, i když Jacob a Trintignant byli skvělí. Taky Preisnerova hudba. Asi to opravdu ještě zkouknu aspoň jednou! (28.05.2008)

Moje prvé stretnutie s tým to velikánom poľského filmu.Triviálny, jednoduchý príbeh ale neskutočné krásne spracované. Mámivá a anjelský pekná Irène Jacob ktorú skvelé dopĺňa zádumčivý J.L.Trintignant. Excelentná práca kameramana a artificialná, úchvatná hudba. Vynikajúce bolo aj miesto natáčania a to chladné a daždivé Švajčiarsko (Geneva). Tento film na mne zanechal ohromný dojem. Dojímavé, nezemské. (15.06.2012)

Z Kieslowského trilogie jsem doposud zhlédla jen tento film. Evropské filmy bývají jiné, na jednu stranu jsem tedy tušila, jaký snímek bude, na stranu druhou mě trochu překvapil. Bohužel mi jako celek tak úplně nesednul, problém mám hlavně s vyprávěcím stylem, který je založen na metaforách, obraze. Pomalu plynoucí děj bez výraznějších zvratů se mi skoro nikdy netrefí do noty, ať už se jedná o jakýkoliv snímek. Rozhodně to není špatný film, ale jde trochu mimo mě. (10.06.2013)

Strhující dovršení spirituální trilogie Tři barvy, jež sérii metafyzicky uzavírá do korelační vazby, a skutečně mistrovské dílo světové kinematografie 90. let. Jen těžko se z toho zážitku lze na první dobrou vzpamatovat a napsat něco kloudného, ne-li převratného. Celá trilogie je nesmírně komplexním dílem, kde jedna část nefunguje bez těch ostatních (nebo nám minimálně neodhalí veškeré souvislosti), avšak Červená je ve všech složkách dotažená nejdále. Od Modré a Bílé ji dělí zejména úchvatná obrazová stylizace (každý díl točil záměrně jiný kameraman) a také něžná tvář Irene Jacobové (Valentine), potkávající se s odpudivostí famózního Jeana-Louise Trintignanta (soudce / Bůh). Otázka bratrství je tu v relevantní rovině významu, avšak motiv zhřešení, vykoupení a následného údělu v podobě možnosti předpovědi událostí celou vypočítanou symboliku francouzské trikolóry značně převyšuje. Za nejlepší film Krzysztofa Kieślowského jsem doposud považoval milovaný Dvojí život Veroniky (opět s úchvatnou Jacob). Červená jí však silně konkuruje, ne-li předhání. Hlubší zamyšlení napíšu později. Snímek ve mně zatím čerstvě rezonuje. Masterpiece! (22.12.2023)

Je to vrchol této trilogie. Nemám na to moc ani slova. Vsechno tu vyplývá neuvěřitelně přirozeně. Krásně zapadá jedno kolečko do druhýho až pak závěr působí jako mocná vlna...Myslím že se pan režisér musel minimálně upsat peklu. GENIÁLNÍ. (28.05.2008)

Postoj chvíľa si krásna aj keď smutná. (16.02.2009)

ocenenia : MFF Cannes 1994 - Nominácia na 1. cenu (01.04.2013)

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. A tento film Trois Couleurs : rouge na tom nic nemeni. Hovno sa tam dohromady deje, len akysi starsi sudca /Jean Louis Trintignant/ odpocuva susedov a naramne sa na tom bavi. A postupne vyplavaju na povrch starcove tajomstva, ktore postupne zveri mladej slecne. A ja som sa nudil, herecke vykony su len priemerne, rezia je priemerna a dialogy su taktiez len priemerne. No nic, tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za hovno. Jo, jo , stale tvrdim, ze je pravom na okraji filmarskeho diania a pravom je podcenovana. Aj nadalej ostanem verny kvalitnej europskej mimopolskej filmarskej produkcii. Z Talianov to su u mna Sergio Corbucci a jeho Pari et Dispari, Antonioni a jeho La Deserto Rosso, Steno, Fellini, Lamberto a Mario Bava. Z Francuzov Truffaut, jean Renoir, Claude Zidi, Granier-Deferre, popripade z dalsich europskych narodov filmy od velikanov ako Bergman, Tarkovskij a Michalkov. 50 % (04.11.2014)

Evidentně půjdu proti proudu, protože z celé trojbarevné trilogie se mi nejvíc líbila Bílá. Pak by byla Červená a na posledním místě Modrá (byť je to moje nejoblíbenější barva). Skvěle jsou ale všechny tři. Každopádně se mi zde vyplatilo, že jsem tu trilogii sledoval přesně tak, jak jde za sebou. On to žádný velký průser není, vidět to na přeskáčku, ale takhle na mě víc zapůsobil konec, který vlastně celou tu trilogii spojil dohromady a kvůli kterému nakonec Červené přidám tu slabou pátou hvězdičku. Opět je celý ten film naprosto perfektně natočený a zahraný, což je pro Kieslowského naprosto typické. Příběh to má taky zajímavý, má naprosto perfektně vykreslené charaktery a to včetně jejich psychiky, takže perfektní je to i po téhle stránce. Akorát mě to bohužel neoslovilo tolik, jak mělo a právě proto mi tenhle díl připadá o něco málo slabší, než Bílá, protože ta se mi líbila prostě víc. I tak je to ale skvělé a je to ukázka naprosto perfektní filmařské práce. Slabých 5* (17.03.2020)

Srážka naivního mládí se zklamaným stářím. Příběh o dvou samotářích, kteří chtěli žít, ale neměli s kým. I když je zápletka trochu okořeněná místními zvraty a voyerským sledováním, tak jsem čekal víc a i sám film mě na to připravoval. Nakonec to byl jen rozhovor, vzpomínka a prázdnota. Je to škoda, protože mě Jean-Louis Trintignant zaujal svým nekompromisně přísným chováním i citlivýma očima. (05.09.2012)

Tři barvy jsou samozřejmě nádherné (a obzvlášť Červená) a i když nemám co namítat, polská Kieslowskiho tvorba je mi přeci jen o něco bližší...4,5 hvězdy (27.05.2008)