Já, Olga Hepnarová

Postavy, včetně té hlavní, nejsou funkčně naexponované, divákova empatie se tedy nemá čeho chytat a navíc mu to dost znesnadňuje i podivný rytmus uvnitř záběrů, respektive absence přirozenějšího rytmu uvnitř většiny záběrů. Připomínalo mi to kadenci vyskládávání nákupu z tašky. Celkový rytmus vyprávění je podobně zbytečně uspěchaný a monotónní, větší prostor kupodivu dostávají sexuální scény, přestože informační hodnotu mají po prvních pár vteřinách už zanedbatelnou. Snímek nenudí, mě osobně ale opravdu zaujala jen jedna sekvence asi kolem 5. minuty a dvě, tři scény v závěru. Už v průběhu filmu jsem dostal pocit, že je úplně jedno, nakolik je děj vůči skutečným událostem a charakterům věrohodný - i kdyby dokonale byl, stejně jsem se nenapojil, nevěřil jsem ničemu, nebylo mi to umožněno (když Olga řekla, že je otloukánek, překvapilo mě to - divák vlastně neví, jestli s tím může souhlasit, předešlý děj tak moc nepůsobí). Naopak jsem si představoval, jak velice silný by ten příběh byl ve formě povídky, aniž by se musela měnit jediná replika. Místo sledování pitvořící se herečky by si divák/čtenář dosazoval vlastní představy o tváři O. H. Je to vlastně taková "zfilmovaná beletrie", jenomže tím zfilmováním nic navíc nezískala. Naopak. (spoiler) Naprosto fascinující je pro mě scéna, kdy matka Olgy přijde poprvé po jejím činu domů. Z kontextu zatím nevíme, jestli o té události už ví. Přisedne si ke stolu k zbylým členům rodiny, o kterých také zatím nevíme, jestli o činu už ví. Z výrazů tváří se to s určitostí nedozvíme. Snad. Možná. Asi. Sedí všichni chvíli u stolu. A střih. Dokonale bezobsažná scéna. (21.03.2016)

Film z jiné doby, z jiného světa, zcela mimo kontext české tvorby, což je jedině dobře a jde o největší plus Olgy. Už jenom to, že je ten film nezkažený, je zázrak, ale on je dokonce docela dobrý. Sice mi to chvílemi přišlo jako přehlídka adekvátních a správných řešení spíš než jasně směřovaný film, ale na druhou stranu... ono to bohatě stačí a mít tu tenhle art evropských parametrů potěší. (23.02.2016)

Hlášení o činu Olgy Hepnarové v rádiu si pamatuji, jako by to bylo včera. Znám dobře i dokument z cyklu Hrdelní zločiny. Vím toho dost, abych mohl s čistým svědomím smeknout klobouk před tímto filmem a ještě k tomu filmovým debutem. Autoři se obklopili týmem, kde každý ve své disciplíně pochopil, co od něj přesně chtějí a jejich idea se stala ideou všech. Zodpovědný výběr herců, především představitelky Olgy vrchovatou měrou vrací tvůrcům jejich úsilí. To, že postupy a výsledný vizuální efekt špičkové kamery i opatrného střihu tolik připomínají československou novou vlnu určitě nebyl prvotní záměr, ale ani náhoda. Společné mají zaujetí tématem a srdce, bez touhy po soškách a kobercích. Při plném vědomí zrůdnosti Olžina aktu pomsty, některé její niterné postřehy vůči stádu a většinové společnosti ač nerad.. chápu (10.06.2016)

Vlastně mám spoustu výhrad k tomu, kde, proč a jak zvolený koncept skřípal, kde jsem se vyhozená z filmu ošívala, kde mi byl žinantní, jak se filmařství odchlipovalo od díla, často víc než u děl, která hodnotím slaběji, byť hladčeji a obratněji drží tvar... je zkrátka poznat, že je to raný pokus, jak pro autory, tak pro novou éru českého filmu. Ale i tak je to za pět, a z žádné milosti, ten film se skutečně dotýká toho, čeho chtěl, a když to funguje, je to chladivé zjevení nového ostrého nože. *~~ (24.04.2016)

Očekávaný zázrak na poli české kinemotagrafie se nekonal. Podivná nekontrastní černobílá maskující zřejmě nulový rozpočet, to bych ještě bral. Horší je to se scénářem, pokud se Kazda s Weinrebem na natáčení chystali víc jak 5 let, čekal bych, že snímek nebude jen rekapitulací života Olgy Hepnarové z deníku Blesk, ale místy možná hlubší analýzou. Nic. Snímek může být paradoxně úspěšnější u zahraničního publika, které nebude s případem Hepnarová obeznámeno. Dokážu si představit, že nevědět nic a nic se ani pořádně nedozvědět může mít mnohem silnější a poněkud bizarní účinek. Ale abych jen nepindal - zahráno dobře a scéna z vesnické tancovačky s Collegium Musicum na pozadí je výborná. (30.03.2016)