Nymph()maniac
Nymph()maniac 1
Nymphomaniac - Volume 1
Nymph()maniac: Volume 1
Nymfomanka I.
Nymph()maniac: Volume 1
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHrají:
Charlotte Gainsbourg, Stellan Skarsgård, Shia LaBeouf, Stacy Martin, Jamie Bell, Connie Nielsen, Mia Goth, Sophie Kennedy Clark, Christian Slater (více)Obsahy(3)
Otevřená studie ženské sexuality, prostřednictvím hlavní postavy. Hlavní hrdinku Joe najde zmlácenou v parku, starší muž jménem Seligman. Nymfomanka Joe odhaluje samotářskému intelektuálovi tajemství svého pokrouceného životního osudu, plného sexuálních prožitků. Vyprávění Joe je rozděleno do osmi kapitol, ve kterých se postupně dostáváme od jejího mládí a dospívání až k dospělosti. (Aerofilms)
(více)Recenze (763)
Von Trierův bezkonkurenčně nejzábavnější film. A to už od počátku, kdy natěšené náhodné návštěvniky kina (kteří vůbec nevědí, čeho je schopen, ale chtějí vidět nějaké ty prasečinky) překvapí skoro minuta tmy a industriálních zvuků, aby je vzápětí Trier pokochal pohledy na tající sníh a dorazil Rammsteiny. Von Trierův humor není tedy pro každého, ale je skoro v každé kapitole (snad s výjimkou černobílého Deliria). Vede ovšem celá etuda s paní H. K tomu patří celkem tradičně vynikající výkony všech herců, dokonce i ze Shii von Trier něco dostal. Škoda jen nutnosti čekat na vyvrcholení a do značné míry umělé zvědavosti, co vlastně obsahuje necenzurovaná verze. ()
Trierův (možná) tvůrčí vrchol, ale nechci házet superlativy, dokud neshlédnu druhý díl ... ()
Zhlédnuta sestříhaná verze v narvaném multiplexu, kde se na začátku někdo ptal sálu, jestli to není rozbitý, a při první scéně bez hudby většina zuřivě futrovala popkorn, pravděpodobně v očekávání nahé ženy nebo aspoň menší exploze. Pak se naštěstí všichni uklidnili a zjistili, že kromě pravda úctyhodného počtu (cenzurovaných) sexuálních scén je čekají i intelektuální debaty na téma Bacha a rybaření a že ta nejhorší scéna filmu nemá se sexem nic společného. Antikrist byl sice lepší, ale i tenhle Trierův počin se mi dostal pod kůži. ()
Po shlédnutí první části musím říct, že to není film skandální, ale jemný a poetický. Od Triera jsem očekávala tvrdší pohled na svět. Možná ve druhém díle. Zatím mám pocit, že Joe není nymfomanka, jen svou snahu o jakékoli odmítnutí vztahu posiluje abnormálním střídáním partnerů. Měli jste snad pocit, že si sex opravdu užívá? Připadá mi, že více si užívala rozhovor se Seligmanem. Těším se na pokračování a starší Joe v podání Charlotte Gainsbourg. ()
Lars si natáčení Nymfomanky evidentně užíval a stejně tak si divák jako já užívá její sledování. Spojení nosného tématu - sexu, intelektualních paralel s nymfomanií a exhibice režisérského génia vytváří dokonale opojný koktejl. Kultivovaný profesor najde zraněnou ženu a poslouchá její příběh - zpověď nymfomanky. Poslouchá a dává jejímu vyprávění strukturu, nachází v jejím chování překvapivé analogie s uměním, klasickou hudbou či rybařením. Obsah zpovědi je v kontrastu s formou snímku, jehož členění odkazuje ke klasickým postupům vyprávění. Po shlédnutí druhého a bohužel o řád slabšího dílu hodnotím jedničku jen silnými čtyřmi hvězdami. ()
Vzhledem k tomu, že ve filmu dojde k mnoha událostem, jež by moralista popsal jednoduše jako „prasárny“, a také v něm lze vidět pokáleného člověka, mě téměř dojímá skutečnost, že to vůbec nejnaturálnější se odehraje (pokud se díváte v kině) mezi plátnem a sedačkami během scény s Umou Thurman. Ona opravdová zkaženost, kterou u nymfomanky neustále dementuje její hostitel, jakoby najednou vyvřela z obyčejných lidí, sledujících absolutní rodinnou zkázu, smějíce se přitom. ()
Na to, že Trierove filmy veľmi nemám rád, Nymfomanka bola pre mňa príjemným prekvapením. Prvé 2 kapitoly ( približne polovica filmu) boli strhujúce. Ale v tretej a štvrtej kapitole toto tempo nejak utíchlo. Piata kapitola bola ešte ako tak na úrovni prvých dvoch kapitol. Prvá polovica vynikajúca, druhá len priemerná. No, každopádne som zvedavý na Director's cut, a či vôbec Trierova pôvodná verzia niekedy uzrie svetlo sveta. ()
tak a "rytmus" filmoveho pozerstva opat raz nesklamal. dansky radobynacek lars von klystyr vzdy bezpecne nahradil neexistujucu pointu ci myslienku kundami, penismi, kurvenim sa alebo roznymi sexualnymi deviaciami. artovi kryptoanalytici tu sebaisto rozoznaju kdejake nepohodlne temy, ci sondy do komplexnosti zenskej sexuality, kym bezny psychiater (ci obycajny clovek so zdravym rozumom) by skor tipoval na potrebu po sebaukajani a exhibicionizme hyperaktivneho pacienta, ktory vysadil utlmovacie prasky a utiekol z gumenej cely. ospevovane pamatne dialogy okorenene davkou pseudosymbolickych gebuzin (prirovnanie milencov k bachovej hre na organ vyslo asi najtragickejsie. keby namiesto nich pouzil gangbang, bola by z toho aspon vernejsia paralela, okrem toho aj humorna...) su opat raz pozerstvom v snahe zafilozofovat si o tom, co neexistuje a zapacit sa nonkonformnym hipsterom. a hlavne si réža po svojom pruseri v cannes nenechal ujst vysvetlit obecenstvu, ze on je len nevinny antizionista, ziaden antisemita. ach, ale sa mi ulavilo. hollywoodske hviezdy akoby ani neboli, skor obtazovali (najviac neznesitelne pateticky slater). nie, trier nie je lynch, nevie hviezdicky vtesnat do umeleckeho filmu. ten jednoznacne tahala skaredka s peknymi nohami, velkym bobrom a hustou hrivou stacy martin. a samozrejme, nemohlo chybat ani hudobne pozerstvo. sracka ako je rammstein sa k trierovym filmom dokonale hodi :) ()
Komerčný art :D... Na začiatku filmu som uvažoval, ako asi by tuto tému uchopil Seidl od ktorého som nedávno videl jeden "film". Určite by som sa dočkal porcie nevkusu a pár škaredých Rakušanov. Ale späť k téme - myslím že Lars svoju úlohu splnil a podarilo sa mu natočiť film s témou o ktorej sa nepatrí hovoriť nahlas ale pritom to každý chce vidieť (tak plné kino som už dlho nezažil). Názor nech si urobí každý sám ale mňa Trier celkom potešil a narozdiel od dávky depresie sa mi dostalo trošku drsného humoru, nadsádzky a celkom vtipných narážok. Pre mňa je prvý diel tak trochu Tarantinovsko-Trierovská hra s divákom, ktorá vôbec nenudí... ()
proč jsem se na to vlastně dívala, když mě nudilo už prvních 10min? Asi jsem čekala studii ženské sexuality. Trochu jsem možná čekala, že se dozvím něco nového.......omyl.......I když je film o sexu, neznamená to, že to bude dobrý či záživný film. Obě hlavní ženské představitelky jsou naprosto antierotické, takže nechápu, proč by si vůbec kdy s někým vrzly, ale budiž.......uvidíme, co druhá část......Protože film je tak nabitý záživným příběhem, že to asi nešlo zkrátit do jednoho filmu. ()
Neviem čo ma viedlo k tomu, aby som to pozrel (že by názov ?). Nestáva sa často, ale musím súhlasiť s tým čo napísal Verbal. ()
„Já jsem nic necítila“. Tak asi tímhle příznačným opisem bych své zklamání posledním Trierovým filmem ve zkratce popsala. Reklamní kampaň, která předcházela uvedení filmu do kin, jsem s noblesou minula, recenze jsem nečetla - protože jsem šla přeci na Triera a věřila mu – věřila, že z tohohle tématu udělá opus, na který nezapomenu. Všechno, co se na mě valilo z filmového plátna, jako kdyby po mně stékalo – nic mě nezasáhlo – jen jsem to celé sledovala jako pozorovatel, aniž bych byla vtažená do příběhu. A všechno se tak neskutečně táhlo – už dlouho jsem se tak často v kině nedívala na hodinky … Co jsem očekávala? Něco jako psychologický rozbor duše po Trierovsku a tohle se tomu ani zdaleka nepodobalo. A když už se občas nějaký ten Trier na okamžik zablesknul, stejně rychle taky zmizel. A teď nemám na mysli to, že si tady Trier zase vyřizuje svoje účty se ženami nebo že neznalé diváky „poučuje“ o antisemitismu. Ano, občas se zadařilo a sem tam se proneslo něco „moudrého“, ale mě to znělo jen jako pozérství a nekonečné poučky mi přišly tak trapné, že to zvýšilo moji potřebu dívat se na hodinky… A pak přišel na pomoc božský Sebastian Bach, ale bohužel se mu to nepodařilo zachránit. Celý ten humbuk kolem mi tak trošku připomíná to, co se dělo kolem knihy (dá-li se to tak vůbec nazvat) Padesát odstínů šedi. A to mě mrzí asi nejvíc – cítím se tak trochu podvedená. ()
Film má svých několik geniálních pasáží, stejně jako originalit, které potěší. Ono ale celkově to plyne dobře a člověk se příliš nenudí. Snad i 5 hvězdový film, ale nějak mi to nejde přes prsty a tak jen 4. Člověk je navnaděn, že teprve ve druhé části se vše rozjede, ale ono podle prvých ohlasům asi ne, což bude průšvih.. 8/10 ()
Ani som netušila, koľko filozofických úvah sa dá pozliepať na tému sex, resp. mužské, ženské pohlavné orgány. Každopádne... Mám pocit, že Nymfomanka je poriadne preceňovaný film, v ktorom sa nedeje NIČ - dve hodiny samých kecov nezachráni ani 10minút vo vlaku, a vlastne ak už sa aj niečo deje tak to nestačí, teda aspoň mne nie. Príde mi to ako nejaké snové dielo, ktoré nemôže byť založené na realite. Jedným slovom nuda - nebaví ma dve hodiny sa pozerať na to, ako sa sex (asi to bol sex, teda aspoň myslím) prirovnáva k rybárčeniu - mám pocit, že sa film snaží hrať na niečo vysoko intelektuálne, ale nie je to to, čo som od neho čakala. Jednotka pozretá dávnejšie a komentovať som plánovala až po pozretí dvojky, ale zatiaľ nemám v úmysle sa mučiť ďalšie dve hodiny, tak to uzatváram pri jednotke. ()
Marketingově magnetický gigant konečně i pro Evropu. Námět tak trochu pod úroveň. Naštěstí Lars von Trier dokáže vymyslet obzvláštnění. V polovině jsem si začal myslet že sleduji poučný film. Pak jsem nabýval dojmu jak umělecký nádech to má. Rovněž jako komedii lze Nymfomanku brát. Nakonec jsem však byl i chvíli znechucen. Celkový přínos je prachbídný. Shrnul bych to jako podpovrchní zvrácenou a pozor, škodlivou zábavu, což jsme každopádně očekávali. 5.5/10 ()
Viděl jsem režisérskou verzi obou dílů, tedy skoro celou, protože na poslední hodinu jsem byl velmi znechucen. Nebyl jsem ochoten dát tomuto "filmovému dílu" další hodinu mého života. Příjde mi to, jako naprosto zbytečný počin, který nemá čím oslovit, který nemá co předat. Ani jako drama, ani jako erotický film, ani jako porno. Nejsem puritán, ale raději se podívám na jakýkoliv film "brakaře" Tinta Brasse, jehož i nejslabší film je vedle Nymfomanky I i II velkofilmem. ()
na filmu docela oceňuji některé myšlenky které vznesl zachránce odporné Charlotte Gainsbourg (u které nikdy nepochopím proč ve filmech hraje samé femme fatale, když je tak neuvěřitelně hnusná), zejména tu, že svobodomyslní lidé SI STŘÍHAJÍ NEHTY NEJDŘÍVE NA LEVÉ RUCE a taky jsem se aspoň dověděl něco o stromech a tak vůbec .) ()
Nie. Nie, nie, nie a nie. Stratený čas môjho života, totálna nezmyselnosť 90% scén. Úplne, že si nájdete pred domom dobitú ženu, ktorú si vezmete dnu a uložíte ju do čerstvo oblečených periniek. A potom s ňou vediete 145 minútový dialóg - na streidačku - o rybách a kundách. Inak, slovo kunda je tak odporné slovo, ako Charlottina dobitá tvár a rovnako odporné ako desiatky obrázkov chlpatých penisov... Že čo som čakala? No, zhnusenie. Morálny rozkol, neveriacke krútenie hlavou. Ale tu bola len znôška teoretických blábolov a jedna bezduchá žena. Nie je veľa filmov, od ktorých čakám živé obrazy reality, no tento bulšit sa vymyká všetkému, čo by si jeden triezvo uvažujúci človek dokázal vymyslieť. Prvoplánové, lacné a nevkusné s puncom nikým nepochopiteľnej filozofie. Hviezdičku za Umu Thurman ako brilantnú psychopatku. Vydržte to kvôli nej. ()
Director's cut: 145 min... Celkom pozeratelný film s veľmi dobrými momentami a dokonca so vzdelavacou zložkou. Lars von Tiera fakt neznášam, ale toto je veľmi slušná erotika, jednoznačne idem aj do partu 2. https://www.youtube.com/watch?v=4apo48HXDYA&feature=share ()
Související novinky
Lars von Trier a sériový vrah
Slavný dánský režisér se po Nymfomance na pár let odmlčel, jeho fanoušky tak určitě potěší, že konečně chystá další projekt. Trierův nový film se jmenuje The House That Jack Built, uvidíme ho v roce… (více)
Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz
Seznam nejlepších filmů roku 2013 dle ČSFD.cz si můžete nechat zobrazit ve specifičtějším výběru Žebříčků, a to i zvlášť pro jednotlivé žánry. V celkovém žebříčku divácké líbivosti vedou s úžasnými… (více)
Trierova sága o souložení
Ve Švédsku právě padla první klapka nového ero-eposu Larse von Triera s výmluvným názvem Nymphomaniac. Filmu přinesl mediální pozornost především Shia LaBeouf, který tvrdil, že si před kamerou… (více)
KOMENTÁŘ K 1. ČÁSTI - VYHLADIT A SLADIT: Chci být osobní. Po zhlédnutí Antichrist/2009 jsem se po dva dny neubránil představě, že Gainsbourg biju hlavou o zem. Řekl jsem si, „tak se mu to povedlo, (na platit ochotných) vydělává peníze tím, že v nás podpoří to nejhorší, aby pak mohl předstírat psychologického génia, s nímž vystihuje podstatu člověka“. Trefil mě, ukázal dítě a ženu, jak mu obouvá boty opačně, zahrál tuto lacinou hru na základní instinkt a přesvědčil tolik z nás, že jsme odporní násilníci. Několik dní jsem citově rozkolísaný jen povrchně promýšlel Trierovu motivaci dělat toto s divákem. Dospěl jsem k závěru, jistě provizornímu, že vůbec není vyloučená všech hlubších motivací prostá snaha režiséra diváky týrat. Teď musím znít sentimentálně. Můj vztah k tomu filmu je bezvýhradně sentimentální a s tímto sentimentálním zaujetím kategoricky zavrhuji jeho premisy. Když jsem si celé ty roky odříkal Nymfomanku, tak ne proto, že bych se bál, ale kvůli pověsti laciného provokatérství, s nímž jsem nechtěl strávit pět a půl hodiny života (a několik hodin následného prožívání). Oprávněně? Hned úvod mi dává Gainsbourg rozbitou na zemi v dešti, jako bych ji tam nechal, co vizitku mého nezvládnutého sentimentu. A ještě říká: „It's my own fault. I'm just a bad human being.“ Je to magické, protože tak už dopředu vím, kam budu vmanipulován: uznat toto odporné konstatování (COŽ SE NESTALO, PŘEPOČÍTAL JSEM SE). A nic nemůže být výmluvnějšího, než když Skarsgård začne o muškaření: „I caught a fish with it once, a rather big one. Strangely enough. Fly fishing is about tying feathers and other things to a hook so it resembles something the fish likes to eat.“ Trierovo dílo je zčásti i tímto rybařením a my uhranutí podivíni jsme jeho trofeje: strangely enough. / Nevěřil jsem, že je Trier misogyn, protože taková diagnosa obvykle předpokládá soustavné zhrzení osamělého heterosexuála a protože i pokud by snad mohl být misogynem z jiného důvodu, nám neznámého, jsou ženské role „mravně“ vyvážené, potažmo nejsou handicapované nějakým zásadně antipatickým líčením. Podobně Dogville/2003 by přece musel režiséra usvědčovat z misandrie a na vyšším stupni z misantropie vůbec. Spíš si dovedu představit, že kalkuluje s našimi reakcemi jako s komoditami na burze a přehazuje je mezi sebou tak, aby nakonec fantasticky vydělal nebo snad i něco fantastického udělal. Nevím úplně, co z toho je víc pravda, a nevím, jestli to ví sám. Vím toto: umí vyprávět. / Snaha B. usvědčit/zlomit zámožného muže ve vlaku byla silnější než vidina čokoládové odměny. Proto obětovala jistou vlastní výhru, jen aby se ujistila o všeobecné platnosti svého pravidla sexuální moci nad mužem. Ale tato historka je vůbec mimořádně zajímavá už s ohledem na polemiku mezi rybářem a vzpomínající svůdkyní. Ona se, nepředstírá-li, domnívá, že její počínání je zavrženíhodné, protože „zneužívala a zraňovala“, zatímco my s rybářem nemůžeme nevidět volbu ukořistěného muže. Když jsme na trhu, jednáme právě takto a vše se děje právě takto. Jen si představme, že s omezenými finančními kapacitami uspokojujeme různé potřeby podle toho, jak přicházejí a jsou eventuelně ještě drážděny všemi možnými podněty. Pokud se rozhodujeme hladit libido z rezerv, tu se může stát, že lákáni (časově, finančně, energeticky, hodnotově) vylučujícími se směry dáme přednost produktu se špatnou pověstí a často nedobrými důsledky na úkor nějakého seberealizačního projektu. Na trhu jsme neustále strháváni nabídkami a každý producent se uchází o naši pozornost a ochotu vydat se z kapacit. Produkty bojují o naši kapacitu. Jsme, svými potřebami, zdroji zisku. Tyto volby děláme často a někdy v nich selžeme. To se tady stalo, protože svedený muž byl natolik odzbrojen a vybuzen psychologickou hrou svůdkyně, že její nabídka byla silnější podnět než domácí práce na potomkovi. / Obviňující se svůdkyně připomene, že byla v dětství ráda středem otcovy pozornosti: „I've always loved the chills at the start of a fever, knowing only too well that sickness will soon follow.“ Nakonec tuto ambivalentní polohu má i rámování tohoto setkání mezi rybářem a svůdkyní, protože zbitá v jeho posteli s čajem na nočním stolku a obviňující se, zatímco se ji snaží zvednout na duchu, jako by plnila tutéž misi: naklání se nad propast, aby tím získávala záchranu. Jenomže má nás to pohoršovat? Vzpomeňme si na Interstellar/2014, kde astronautka nadhodí otázku, je-li snad zlé, když tygr rve gazelu na kusy. Sám rybář se ptá: „What I wanted to say was that if you have wings, why not fly?“ Po této historce dokonce přímo ve tváři svůdkyně vidíme, silněji než dosud, jak je zaskočená rybářovými naivně positivistickými „obhajobami“, především po příměru jejího felačního triumfu nad zámožným pasažérem k helikoptérám a kluzákům nabírajícím rychlost na teplých proudech. Jako by byla zklamaná, že prohrává ve snaze maximalizovat svou mravní bídu. / Závěrečné „I can't feel anything.“ završuje proces známý z McQueenova Shame/2011. / Stellan Skarsgård úžasně hraje. Dokonalý snímek, nikde neselhává. Explicitnost není samoúčelně šokující. Samozřejmě záleží na povaze a momentálním naladění, ale měl jsem to štěstí, že tu jsem schopen identifikovat smysl v přímočarém podávání naturalisticko-detailistických porcí. Trier hraje se vším, nic neschovává, takhle on prostě uvažuje a záleží, kde mu to bereme (osobně jsem to nevzal v Antichrist, které se nějak bez vysvětlení vyžívalo v destrukci a uvízlo někde ve fragmentarizovaném skučení na úděl člověka ve světě bez smyslu). Tady jsou sexuálně surové záběry jednoduše tematické a vždy nějak vhodně časované, aby zapadly do příběhu a vyrazily z diváka emoci, jejímž prostřednictvím se příběh psychologicky dovypráví. Zároveň po celé stopáži vydrží (pocitově) poměr, kdy většinu času vyplňují konverzace a metafory. Někdy v poslední třetině začínám věřit nymfomance, že si s rybářem nehraje, i když ji nachytal v extrémně nepravděpodobných pasážích jejího vyprávění (v II. dílu má tato nejistota pokračování: vypadá to, že občas podobně jako Verbal z The Usual Suspects/1995 zapojí fantasii a spřádá historky z podnětů v místnosti), a že si opravdu zoufá nad rozporem vytěženého instinktu, s jehož pokoušením narazila na dno. Je to tak psychologicky chytré, ale přitom natolik hloubavé ve smyslu sebekritiky, že toto dohromady stojí v dnešku takřka osamoceně. CITACE: „To begin with the bait, I discovered my cunt as a two-year-old.“ „"Cunt" is a very strong word.“ „Let's call it "Pandora's Box" then.“ „Um... No, no, no. "Cunt" is better.“ / „For every 100 crimes committed in the name of love, only one is committed in the name of sex.“ (VÝKLADÁM TAKTO: V sexu jde prostě o sex, zatímco láska je schopná všeho.) / „I could suddenly see a kind of order in the mess.“ / „The erotic is about saying yes. Love appeals to the lowest instincts, wrapped up in lies.“ / „You can't make an omelet without breaking a few eggs.“ (Sociopatický nadhled.) - Z TOHO RYBÁŘSKÉ PARALELY: „You were reading the river. Most of the large fish stay sheltered from the current to save energy, and to hide from the prey. Where the fish hides in the stream entails a very complicated hierarchy. The topography decides where the most attractive places are, and the biggest fish choose the best positions.“ / „That's a very clear parallel to fishing in the stream. As it happens, either none of the fish are feeding, or they all feed at the same time. They go into feeding frenzy. All bite. And then just as suddenly as it started, it stops. It's observable, but it's highly unpredictable. And it has to do with, I don't know, weather, barometric pressure, maybe some fish psychology. If that's possible.“ / PODOBNÉ: Bitter Moon/1992, Shame/2011 () (méně) (více)