Donšajni

Asi v roce 89 a filmem Konec starých časů skončila spanilá jízda Jirky Menzela českou tvorbou.Vod tý doby,s invazí jemu tak proklínanejch hollywoodskejch braků(jak já je miluju)plnejch násilí,začal místo plnohodnotný práce na dalších a dalších parádních filmech prskat všude v médiích,jak je to nebezpečný,a cenzura je potřeba,a komu se to může líbit.Bohužel sem všechny jeho další díla viděl,a prostě se Menzel řítí do obrovský černý filmový prdele.Donšajni jsou děsný.Blbej děj,komedii to připomíná jen v popisku filmu,navíc ani ty operní scény(je jich tam dost) nejsou nic,co by filmu pomohlo.Ale i přesto,že svou nezábavností a nudou mě to tlačilo až k odpadu,tak ho nedám.Zajedno vemu v potaz skvělý starší filmy Menzela,a pak moji averzi vůči opeře,operetě a podobnejm kokotinám.20%. (16.02.2014)

Na Donšajny jsem šel do kina a vůbec jsem se nedíval předem o čem film je a jaké má hodnocení. Řekl jsem si, režíruje to Jiří Menzel, bude to fajn. A jak to dopadlo? Z kina jsem po necelé hodině odešel, což jsem udělal poprvé a doufám i naposled, protože zastávám pravidlo, že pokud už na něco do kina jdu, tak to shlédnu celé, ale tady to opravdu nešlo. Tento film je jeden velký omyl. Přes to mu dám jednu hvězdu, i když je to pouze kvůli kvalitním hercům, kteří se této šaškárny účastnili. (06.10.2013)

Fajn, plakát to má hodně matoucí a je mi jasné, že většina od Menzla čekala něco trochu jiného. Ale na druhou stranu já jsem hodně ráda za to, že se nejedná o další alegorii na ztracené lásky léta 1968, ale hlavním tématem je operní scéna na malém městě. Asi stárnu, ale na téhle férii jsem neshledala nic vyloženě závadného. Hartl, Huba a Šafránková žijí své postavy naprosto přirozeně, Menzel si užívá inscenaci maloměstského Dona Giovanniho v nově objeveném barokním divadle a tu a tam je do záběru propašováno nějakého to inspirativní ňadro. Očividně jedu na droze jménem "Opera nás baví". (01.12.2014)

Přes všechna ta špatná hodnocení mě režisér, který si hraje na Casanovu a často mluví do kamery docela zaujal. Asi jako jediný z filmu má jeho postava trochu nadhled nad ostatními a nepřemýšlí veskrze úzkoprse. Líbí se mi, když konec jedné velké éry většiny postav neznamená také konec pro postavy samotné, ale nový začátek. Že všechno docela předvídatelně navazovalo bylo naprosto jasné. Ještě jasnější mi bylo, že když jsem se dívala na tento film, tak jsem neutrpěla nějakou nenapravitelnou ujmu na zdraví (např.úbytek mozkových buněk apod). Moc se mi líbil proslov režiséra, který říká, že u opery vlastně dělají dospělí lidé, kteří se oblékají jako blázni, dělají bláznivé věci a vyluzují podivné zvuky, a že on vlastně ani nechápe proč dělá to, co dělá. Zkrátka film, který ve vás po prvním zhlédnutí vyvolá lehký - nikoliv trvalý - úsměv na tváři, ale podruhé už nenadchne. (01.02.2014)

Každej asi čekal, že to bude film o donchuanech, kterejm se tady trapně říká donšajni. Bohužel to není film, ale spíš opera, respektive kolem opery se tam točí 99% času. A protože opera je pro mě něco jak balet nebo krasobruslení a rozhodně to není žádná Černá labuť, pohybuje se to na úrovni sračky velikého kalibru. Nemá šanci to bavit. Kromě toho je plagát k filmu v podstatě lež, protože jestli jste - jako já - čekali, že film bude z mládí, je film ze stáří. Nejlepší byl konec, kde nám ukázali, kdo jak dopadl. Fakt. Nekecám. Děj je totiž uplně o ničem. Pokud chcete vidět, jak vypadá děj o ničem, klidně se na to koukněte, ale jinak to fakt nemá cenu. (17.08.2015)