Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHrají:
Jan Hartl, Libuše Šafránková, Martin Huba, Ivana Chýlková, Jiřina Jirásková, Lucie Juránková, Anna Klamo, Jan Mikušek, Emílie Řezáčová, Jan Jiráň (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Místní svůdce a operní režisér Vítek začíná zkoušet Mozartova Dona Giovanniho. Aby měl úspěch, pozve pro chystané představení z Ameriky slavného operního pěvce Jakuba, který v tomto divadle kdysi začínal. Teď je z něj starší muž se spoustou zdravotních problémů, ale ženy se mu nepřestaly líbit. Jakub začne se souborem zkoušet a zdá se, že představení bude mít velký úspěch. V té době Vítkovi kdosi ukradne auto a to použije při bankovní loupeži. Tu překazí učitelka zpěvu Markéta. Vítek zjistí, že je bývalou láskou Jakuba a že s ním má dceru. Postará se o to, aby se znovu setkali? (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (348)
"Dobrý film musí končit svatbou!" Pane Menzel, fandíte si. Dobrý je totiž za tři, kdežto Donšajni sotva za jednu a to ještě dost uslintanou hvězdičku. Chápu, že ke stáru láska prochází žaludem, ale příště prosím raději při přemýšlení ruce na deku, ať se za váš další film nemusím stydět, obzvlášť pokud ho některý ignorant opětovně bude mít chuť nominovat na Oscara .. ()
No, příběh o ničem. Děj prázdný, scénář zachraňuje operní zpívání, což se mi kupodivu na filmu líbilo nejvíce. Protože jak jsem již podotkl, příběh neměl ani hlavu ani patu, byl bezduchý, scházela mu jakákoliv šťáva, náboj, zápletka či zábava, i pointa byla mizerná. Prostě kdybych měl teď vycucnout to nejhlavnější na ději, musel bych mlčet. Ticho to totiž vystihuje nejvíce. ()
To mělo být co? Pokus o Kameňák s Micimutrem v opeře? Pokud byl snímek zacílen na filmové a operní fanoušky, tak musel naštvat obě skupiny, nemluvě o té třetí, kam se směle řadím i já, kteří mají rádi oboje. Děj nula, herecké výkony ujdou, sem tam pěkný záběr. Nevím ani, proč nedávám rovnou odpad, nejspíš proto, že mám rád Hartla a Hubu. A propos, tuhle příšernost jsme poslali na Oscary? Pokud to náhodou nějaký porotce viděl, tak má u něj Česká republika utrum na dalších dvacet let. ()
Jednu hvězdičku z úcty k hercům, kteří hrají, ačkoliv nevědí, co mají hrát. Scénář je děravý jak moje rok staré ponožky, o příběhu se nedá mluvit, pokud nebereme v potaz tu historku o svobodných matkách, jež by sotva stačila na půlku nějaké televizní inscenace ve stylu Nevinných lží, ty operní vložky jsou otravné (mělo to snad evokovat seriál Náhrdelník?) a nudné a paralelu mezi zpívaným a hraným aby jeden hledal s baterkou v ruce. Navíc není jasné, zda má jít celou dobu o nadsázku, nebo se to snad chvílemi snaží o psychologii, těch pár ojedinělých vtipů pak je spíše jako pěst na oko, i když pobaví. Pobaví asi podobně, jako když po němkolikahodinovém pochodu v horách přijdete k horské boudě a na ní je nápis: Zavřeno, šli jsme na výlet do nížin. Navíc jsem nepochopil, proč je na začátku ten citát, když... ale to bych spoileroval. ()
Musím Menzelovi nechat, že má fakt odvahu něco takového natočit. Bylo jasné, že ho kritika rozsápe, a taky to přišlo. I a to I zde na databázi. A přitom všichni přece chceme vidět zajímavé a pozoruhodné filmy, ale jakmile v české kinematografii někdo vybočí z mainstreamu a udělá něco "jen tak", už se upaluje. Ano, starý pán už sčítá, bilancuje, vzpomíná....však už je čas. Problém je asi v tom, že téma opery a stánutí dneska nikoho nezajímá. V tom zdánlivě chaotickém až kabaretním vyprávění se ale schovává spousta zajímavých mouder a postřehů. A konec, ten je jak vystřižený z Havlova Odcházení. Ta doba co přijde, ta už nebude pro nás...70% ()
Galerie (40)
Zajímavosti (18)
- Václav Kopta a Simona Vrbická jsou manželé stejně jako ve filmu i v reálném životě. (funhouse)
- "Donšajn" je počeštěnou verzí španělského Dona Juana a italského Dona Giovanniho. (Olík)
- Donšajni byl původně pouze pracovním názvem a snímek se měl jmenovat Sukničkáři. Jiří Menzel měl však pocit, že pod pojmenováním Sukničkáři by lidé hledaly více vulgarity, než film obsahuje. (Olík)
Reklama