Zelňačka

Absolútna p!č0v!n@ v rámci sci-fi komédie. Ale myslené v tom najlepšom zmysle slova. Naozaj som čakal umelecký fail, ale ono to má okrem debilnosti ( opäť myslené v tom najlepšom zmysle slova ), aj výbornú remeselnú stránku veci a keď sa do toho všetkého vžijete, najlepšie pri pohári dobre vychladeného červeného vína, po dobrej kapustovke, budete nadšení. (28.04.2023)

Je to smutný film a není to v žádném případě klasická komedie, na které jsme od Louise de Funèse zvyklí (což bylo asi záměrem), ale já osobně se musím přiznat, že jsem celý tento film tak nějak nepochopil. Nepobral. Možná na něj ještě nejsem dost zralý, možná mi zážitek zkazil příšerný Krampolův dabing, ale to nic nemění na tom, že mé pocity po jeho zhlédnutí by se daly charakterizovat dvěma slovy - trapné a nudné. Jestli to měl být smutný a poetický příběh, proč tam proboha byly ty trapné vtipy? Podivná splácanina všeho možného... (03.02.2008)

Neříkám, že je ten film špatný, ale zůstal na půli cesty, po které se vydal. Louis de Funés nám tu dokazuje, že není jenom vzteklý čertík z krabičky, ale pan herec. Pro něj samotného to bylo setkání s předlohou přítele Falleta a hlavně setkání s přítelem Jeanem Carmetem, se kterým nefilmoval 19 let. Jeho postava hraje na struny, na které si Louis brnkl už při Křidýlku. A navíc s Carmetem vytvořili rovnocenné melancholické duo, doplńované skvělým Jacquesem Villeretem. Ale chybou Zelňačky je režie Jeana Giraulta. Ten uměl výborně natočit bláznivé komedie, ale poetická komedie mu moc nesedla. Proto vás zamrzí, když dojde fekální humor. Navíc nevyužil možnosti ukázat krásy francouzského venkova a nový partner Fusésovy ženy by nemusel být motorkář. Ideálním režisérem Zelňačky by byl Jiří Menzel, z "komerčních" Francouzů bych vybral Yvese Roberta. Ten uměl natočit komedii s gagy (Velký blondýn s černou botou) i lyrické pagnolovské adaptace (Tatínkova sláva, Maminčin zámek). Na druhou stranu se Giraultovi povedl kontrast s moderní dobou. Ta stavba a pak ty atrakce, to jsou nejlepší scény. Když jsem však viděl českou televizní verzi, zjistil jsem, že jsme byli ochuzeni o bohatší zápletku se starostou a dalším kupcem. Jejich ideálními představiteli by byli Philippe Noiret a Michel Serrault (ať mi Marco Perrin promine). Kvůli zjištění, která adaptace byla lepší, si asi přečtu předlohu, už kvůli nejasnému závěru. Claude Gensac tu má ovšem nejpůvabnější roli své kariéry. Co se týče dabingu, nechápu jak Nova mohla dát postavám přezdívky Prďoch a Prcík. Dejte samozřejmě přednost Lábusovi před Krampolem, ale u mě zůstane nejlepším "pofilipovským" dabérem Jiří Císler. (23.01.2007)

Tohle tedy byla hodně zvláštní volovinka. Koukat na dva dědečky, kteří se na dvorku předhání, kdo z nich si uprdne hlasitěji je skutečně zážitek na celý život. Jejich úprdky přivolají velmi sympatického marťánka. Poté se dají věci celkem rychle do pohybu. Nic tak divného jsem dlouho neviděl. Film je plný tak dementních keců, že jsem se místy nedovedl nesmát. Kouzelný je i soundtrack. Se zavřením levého oka a přimhouřením pravého pálím 3*. Edit: S krátkým odstupem času spíše 2*. (24.08.2013)

Do zapadlé vesnice, kde se staříci baví prděním, přiletí mimozemšťan navlečený ve žlutém prezervativu a spustí svoje "bllll bllll bllll". Od Funese dostane zelňačku, zase "blll blll blll", potom ji dokonce dostane do obědníku, někam odfrčí atd. Nic stupidnějšího jsem dlouho neviděl (těším se na Děsněj doják). To, že Funese dabuje Lábus, je v tomto případě naprosto nepodstatná věc. Funes je přeceňovaný. (04.05.2006)