Kam zmizel kurýr

Já nevím. Kanyza přijel, náhodně se seznámil s Jakoubkovou, která čirou náhodou umí nazpaměť tu část kroniky ze 17. století, která ho zajímá... Potom začnou vymýšlet děj povídky, kvůli které se pak pohádají... takové pramálo uvěřitelné. Myslím, že české sci-fi filmy by se daly poslepovat i lepším příběhem. Ale za jedno zkouknutí to stojí. (30.09.2013)

A pak že měli imperialisti náskok. Například tuhle příšerně splácanou recyklačku zvládli soudruzi tak, že by se za to nemuselo stydět nejedno dnešní studio. Jenom mi něco říká, že vykrást záběry z několika jiných filmů a proložit je záběry na Kanyzu kterak jde, sedí nebo se válí (a blábolí chabě rozvitý nosný nápad) asi nebude ta správná trefa. Takový Petr Novotný by byl vhodnější, mohl by povyprávět, jak spadl na Zem a uhodil se do hlavy. Všichni se notně nasmáli. Jenže vecpal se tam Kanyza a proto... (01.01.2018)

Asi jsem divná, ale mně se tohle sci-fi vážně líbilo. Tak nějak ve mně doznívá ještě dlouho po shlédnutí, nutí přemýšlet nad nezodpovězeným nebo jen naznačeným a podněcuje fantazii všemi směry - a to mám u filmů moc ráda. Na Jana Kanyzu se velmi příjemně kouká a hudba Zdeňka Lišky taky nezklamala. No a jako třešnička na dortu mě těší fakt, že část děje je zasazena do mého rodného Nového Města nad Metují. Malinko mi vadila představitelka Marcely. Ani ne tak hereckým výkonem, jako režisérskou a kostýmní stylizací - docela pěkná holka, která v tehdejších oděvech a brýlích vypadala o 20 let starší..... samozřejmě si uvědomuji, že tak velela tehdejší móda. (08.10.2016)

Střihový film je žánr, o kterém jsem, pracku na srdce, nikdy v životě neslyšela. A musím uznat, že první rande u sklenky velkoryse namíchaného drinku mezihvězdných chutí nedopadlo vůbec špatně. Zajímavý námět se podle mne v době svého vzniku rozhodně neměl za co stydět a dostatečně poutavý zůstává i pro dnešního diváka, který tak rád luští šifry renesančních mistrů a dumá nad poselstvím Santiniho rozevlátých kostelů. Je pravda, že filmové ukázky zakomponované do děje mohly být o něco kratší, ale v žádném případě mne nerušily. A Jana Kanyzu jsem měla vždycky ráda… :o) (31.10.2012)

Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] (01.10.2021)