Lilja

Film ktorý stojí za pozretie, s hodbou ,ktorá stojí za počutie a príbehom ktorý stojí za zamyslenie. Do 5* chýba iba kúsok. Opäť jeden mimoamerický film, ktorý stojí za to. (08.11.2006)

Po dopozeraní som nemohla kľudne zaspať... Krásna ukážka, ako zvrhlo a jednoducho sa dajú zneužiť nekonečná hlúposť a naivita mladých dievčat. Viac ma ale dojal osud mladého chlapca Voloďu. Film sa kľudne mohol volať "Voloďa - opustený anjel". (08.11.2012)

Velice drsný film, vyprávějící o životě pubertální dívčiny v jedné z postkomunistických zemí (originál v Rusku, ve filmu se jedná o Estonsko), který vychází z pravdivého příběhu. Lilja sní o lepším životě na západě, kam se má s matkou stěhovat za jejím novým přítelem. Ta dceři na poslední chvíli oznámí, že ji nemůže vzít sebou, ale že se pro ni vrátí. Nic z toho se neděje a matka dokonce přestane posílat peníze. Hladová dívka musí najít nějaký způsob, jak se uživit.... Jak jde vidět hned u první a zároveň poslední scény, film dostane diváka na úplné dno a poté na něj ještě plivne. Tenhle snímek ve mne bude už navždy asociovat skladba Mein Herz brennt (11.02.2013)

Kdybych ten film viděl před dvanácti lety, tak bych byl zděšen, ale dneska mi to příjde jako jakýsi průměr, který jsem zdolal již mnohokrát. (21.10.2014)

Smutnej film, kterej dává najevo, jak důležitý je místo, čas a prostředí. Pokud jsou všechny tři zmíněný faktory proti vám, nemůžete v podstatě nic dělat, zvlášť pokud jste dítě. Nejhorší na tom ale je, že to tak (anebo podobně) na světě funguje a nejspíš vždycky fungovat bude. (19.11.2014)

Film je ponurej jak to ruský počasí, ze kterýho mi bylo teda ouzko musim říct. Dopadlo to jak to, jak to dopadlo...podle mě to je ještě s citem natočený...ve skutečnosti bude hůř. Ale moc se mi to líbilo. To sem vlastně zapomněl říct (13.01.2015)

Vo filme švédskeho režiséra Lukasa Moodyssona z roku 2002 ožíva depresívny pohľad na mladú spodnú vrstvu v postsovietskych republikách, ktorá z ničoho nemohla získať nič a nemohla sa stať nikým. Snahu vyjsť z tohto začarovaného kruhu v príbehu čiastočne inšpirovanom skutočnými udalosťami prejaví mladá Lilja (Oksana Akinshina), pre ktorú však jedna životná tragédia strieda ďalšiu. Pomerne surovo natočené dielo diváka nepríliš osloví svojím spracovaním, keďže aj na začiatok nového milénia, kedy uzrelo svetlo sveta, nevyzerá zrovna najlepšie. V konečnom dôsledku však takýto štýl a spôsob umožňujú vyniknúť príbehu zúfalstva či mimoriadne odpudivej výprave (pre film plus), z ktorých neraz behajú až zimomriavky po chrbte. V mixe hnusu príbehu a prostredia však najviac dominuje človek. Nájsť v snímke kladného protagonistu prakticky nemožno, keďže všetky postavy sú svojím spôsobom odrazom pekla, v ktorom spoločne žijú, závidia si a nenávidia sa. Schopnosť vyvolať u diváka nepríjemné pocity ide filmu znamenite. Nie ani tak kvôli téme prostitúcie, o ktorej jestvuje x ďalších snímok, ako skôr práve kvôli všetkému ostatnému, čo film dopĺňa. To postsovietske zúfalstvo, vybývané a zničené bytovky a nevľúdne verejné priestranstvá sú dôkazom, že v krajine, kde zajtra je včera, dobre nebolo, dobre nie je a dobre nikdy nebude. Lilja 4-ever je priemerne natočeným filmom a odstrašujúcim príkladom zároveň. Čo v ňom vystraší diváka, záleží na ňom. Minutážou necelé dve hodiny koncentrovaných nepríjemných pocitov s pomerne solídnym soundtrackom k tomu. (09.05.2022)

Obyčajný, primitívny ľavicový žvást, ktorý sa pohráva s interpretáciami tak, ako sa mu zachce. Títo boľševickí packalovia by mali absolvovať aspoň týždenný pobyt v gulagoch, aby sa im prečistili myšlienky a prestali oblbovať divákov tézami, že mladá dievčina sa musela stať prostitútkou preto, lebo "spoločnosť jej nedala šancu". A čo by robila tá ICH spoločnosť, ktorú tak obhajujú? Dievčatá z asociálnych rodín odpratať z ulice: v lepšom prípade do detského domova, liahne budúcich kriminálnikov, v tom horšom do ústavu pre mladistvých, kde ju budú znásilňovať dozorcovia a ostatné spoluväzenkyne. Skvelá budúcnosť v sovietskom raji. Tak si myslím, že boľševici neprestanú provokovať až dovtedy, kým nebudú visieť z pouličných lámp. (08.02.2008)

Opravdu zklamání. Úvodní pasáž s hudbou Rammsteinů sice s atmosférou Ruska slibují dobrou podívanou, tak se ale vytrácí až příliš rychle. Příběh mladé dívky, její totální bezmocnost.... Ne, tenhle způsob vypravování mi tedy rozhodně nesedl. Nemám nic proti syrové realitě, ale takhle podaná a samoúčelná mi říká velmi málo. (10.02.2008)

Silný příběh degradovaný hereckým výkonem hlavní hrdinky. (03.07.2010)

Tento film si podľa mňa zaslúži viac pozornosti. Ja som sa k nemu dostal iba náhodou. Scénky Lilje a Voloďu sú neabudnuteľné. "Nezahadzuj svoj život! -Prečo? -Pretože máš len jeden." (13.05.2012)

Ak ste človek plný beznádeje je jedn či žijete v Rusku alebo vo Švédsku a o tomto je film, alebo život? (07.05.2005)

Skandinávskou kinematografii mám velice rád a to hlavně proto jak dokáží tito tvůrci ukázat svou zemi v pravém světle, klidně i nelichotivě. Hlavně jse o pravdivost a nepřikrášlenou skutenost. Toho si velice vážím. Nemíchají tu kýčovitost se zbytečnou a samoučelnou syrovostí, jen předkládájí ten skutečný obraz nebo chcete-li svědectví. Ne přímo o národu té či oné severské země, ale spíše tento obraz demostrují na obraze jednoho nebo skupiny lidí na určitém místě ( většinou sídliště), kteří si prožívají své denní radosti a strasti uprostřed nezáviděníhodné sociálí situace. Tak jak to dokázal právě Lukas Moodyson už ve svém dřívějším filmu Láska je láska, nebo polský režisér Glinski ve svém filmu Czesc Tereska. I v tomto filmu Moodyson ukazuje osud dívky vyrůstající právě na tomto místě ( i když ne přímo v některé ze skandinávských zemí ale v Rusku). Tuto dívku řada nešťastných situací přivede k Andrejovi který by měl být jakoby symbolem vysvobození z tohoto škaredého místa, vysvobození pryč odsud, hlavně co nejdál. Vše je ale jinak.... (25.11.2006)

Silné téma o bezvýchodnosti sídlištní mládeže v bývalém sovětském bloku, o potřebě přátelství, o zprvu "dobrovolné" a pak už nucené prostituci a sexuálním zneužívání. Škoda že je to natočeno příliš schématicky, nedochází k žádnému překvapení, vždy dopředu víme, co se stane dál. 65% (20.04.2008)

Citlivě natočené i zahrané. Oksanin úsměv je nezapomenutelný. (08.09.2009)

Mnohem méně působivé než Fucking Åmål, ale stále lepší než režisérův následující film (Ett Hål i mitt hjärta) (21.11.2009)

Depresivní snímek, na který se rozhodně nedoporučuji koukat při pochmurném večeru či citovém splínu. Film ukazuje nižší sociální třídu v ruské panelákové zástavbě. Všechno je tu šedé, špinavé, drsné a občasné songy od Rammstein vám na dobré náladě taky nepřidají. Sledujeme životní příběh mladé rusky, který se zdá být lehce beznadějný. Matka se jí vzdá kvůli pracháčovi z Ameriky, hlavní hrdinka si začne vydělávat prostitucí a nakonec, s vidinou lepší budoucnosti, odjede za prací do Švédska. Kde se ale ve finále stane obětí obchodu s bílým masem. Film vás skutečně vtáhne do děje a bez mrknutí ho budete chtít vidět až do konce. Jedinou výtku mám k nereálným scénám s křídly, ve kterých si Lilja povídá se svým mrtvým kamarádem, celý film to kazí. (10.07.2014)

Veľmi drsný príbeh o dievčati menom Lilja, ktorú opustila matka a tak nechala napospas tvrdému osudu. Film je o to tvrdší a zároveň smutnejší, že takáto je proste realita a toto sa vo svete naozaj deje. Veľmi sa mi páčila hudba, spolu so zakomponovaním výbornej skladby od Rammsteina. Nakoniec nemôžem zabudnúť ani na výborný herecký výkon krásnej Oksany Akinšin. (03.09.2014)

Čistá hrůza. slabší povahy se raději nedívejte. Šeď, deprese, strach, úzkost. (03.12.2016)

Clovek po vzhladnuti tohto filmu nevie ci sa ma obesit alebo skocit z mosta tak je ten film depresivny. (27.12.2016)