Smrt darebáka

Jeden z nejlepších typických thrillerů s Alainem Delonem. Nádherně vykreslené charaktery z prostředí politicko- policejní korupce. Film nemá pouze dobrou atmosféru, ale má především myšlenku, která předběhla svou dobu, myšlenku která je stále více než-li aktuální. Vyzdvihnu též vynikajícím způsobem vystavěné dialogy. Skvělé herecké výkony zejména v případě Delona, Roneta, Kinskiho, Boiuse, filmu dávají jakýsi pocit uvěřitelnosti. Myslím, že je velmi důležité, aby filmy takovéhoto střihu měly výpovědní hodnotu a zároveň byly dobře, efektivně zpracovány. Toto je případ, kde jsou obsaženy oba tyto důležité požadavky. Jedná se bezesporu o věc, která si svou úroveň drží i po letech. Velmi podceňovaná francouzská záležitost. (04.01.2012)

Ani přítomnost osvědčeného Delona nemůže zabránit poznání, že scénář je překombinovaný a nevěrohodný, navíc s problematickým etickým vyzněním. Bojovníkem za spravedlnost má být člověk, který sám chladnokrevně lže a kryje vraždu spáchanou svým přítelem. Delon je ve své roli příliš nezranitelný, je až úsměvné, když po několikáté vyleze z vraku automobilu nezraněný právě on. Kladem snímku tak zůstává především herecké obsazení, ať už ženské či mužské role jsou obsazeny hereckými osobnostmi. Celkový dojem: 50 %. (15.08.2008)

"Nezavěšuj! Když budou střílet, prostřu jen pro sebe." Musí být příjemné pohybovat se mezi takovými krásnými ženami, jako je praktická Françoise či bystrá Valérie. Xavier si to však evidentně neužil. Já tedy ano, ale já jsem na rozdíl od něj nemusel hbitě kličkovat mezi poletujícími auty, kulkami, mrtvolami a thiopentalem sodným. Xavier Maréchal svou partii přesto zahrál velmi slušně a já tímto žádám všechny, kterým se nějakým řízením osudu dostal do rukou Mrázkův deník či cosi podobného, aby naše milované a nezkorumpovatelné politiky poslali nejkratší cestou do tepláků. (31.03.2016)

Alibi, kterým vkročil do jámy lvové. Natahovaná chapadla, která se až příliš zamotala. Na srázu falza pravdy. Dominový efekt smrti. Kompromitující dokumenty jako horké zboží. Konzumenti prospěchářství, kandidáti bez skrupulí na černé listině. Vysoká hra ligy mocipánů, která se vymkla z rukou. Prozřetelný Alain Delon jako soukromý detektiv pátrající na vlastní pěst, drží v šachu supy, kteří krouží nad kořistí, kteří se zdaleka nebojí ušpinit si ruce pro vlastní zájmy, svou neotřesitelnou pověst. Bezejmenná tvář vraha hrajícího si svou malou domů. Otevřená vrátka nebo konečná v pozadí pokoje s vyhlídkou na Eiffelovku? (16.07.2014)

Korupce, vydírání a vraždy ve vysoké politice, tohle vše existovalo v politice už v dobách Angeliky – markýzy du Plessis, existuje dnes a bude i po nás. Víme o tom, a nechceme s tím mít nic společného, pokud nás ale vlastní ctižádostivost a naši vlivní "přítelíčkové" do těchto výkalů nezatáhnou. Obchodník Xavier Marechal měl to štěstí/smůlu, že jeho kontakty sahaly až do oblasti vyšší politiky a musel tedy počítat s jistými komplikacemi. Vyřešil je typicky delonovsky. Tak, je to divák očekává a vyžaduje. S galantností, nadhledem a obezřetně. Tentokrát mu to vyšlo. Ovšem pozor! Kočka nemá vždy osm životů! :-) (06.11.2008)