Maigret tend un piège
Il commissario Maigret
Maigret kladie pascu
Inspector Maigret
Maigret Sets a Trap
Režie:
Jean DelannoyKamera:
Louis PageHudba:
Paul MisrakiHrají:
Jean Gabin, Annie Girardot, Jeanne Boitel, Paulette Dubost, Jean Desailly, Lucienne Bogaert, Jean Tissier, Charles Bouillaud, Jean Debucourt, Lino Ventura (více)Obsahy(2)
Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Skvěle napsaná a natočená detektivka, stavící na účinně budovaném napětí, dokonale fungijící zápletce, bezchybném herectví všech zůčastněných, vytříbené slovní komice a věrohodně zpracované psychologii postav. Jediné co lze filmu vytýkat, je sice řemeslně slušná ale zároveň nikterak zvlášť objevná a zajímavá kamera. Celkový dojem: 85% ()
Prvý z príbehov komisára Maigreta s Gabinom sa vyznačuje rýchlym tempom, čo ma nadmieru prekvapilo. Dáva si záležať na atmosfére parížskych uličiek a prepracovaných dialógoch. Simenonove knižky som nečítal, ale ako sa sám autor priznal, vychádzal z fyziognómie práve tohto herca. 4+ ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 23.11.1968, réžia českého znenia = MILAN MESSANY (ČST Brno) (18.2.2011) ()
Tak to je první liga s mnoha hereckými legendami francouzské kinematografie - Jeanem Gabinem, Lino Venturou či Annie Girardot. Logické rozplétání příběhu, nadhled nad případem, humorně laděné poznámky a především výborný herecký výkon. To je nepřekonatelný a nezapomenutelný Maigret, trpělivě čekající na sklapnutí dobře nakladené pasti tajemnému vrahovi pařížských žen. ()
Krimi pre pamätníkov, v ktorom nejde len o odhalenie vraha, ale aj tienistejších stránok ľudských pováh. A presne tak a nijak inak to má v tomto žánri byť! Gabinov Maigret je naviac neskutočne čarovný, hlavne v prítomnosti pani Maigretovej, to som sa dobre nešúľal. Krásny film! ()
"Nevím, o co vám vlastně jde komisaři, ale děláte to dobře.." ()
Nezpochybňuju, že to celé stojí na Jeanu Gabinovi, ale myslím, že jeho úloha se v tomto konkrétním případě zbytečně démonizuje. Mnohem osobitější výkony tu podali Jean Desailly v roli hysterického malíře a Lucienne Bogaert v roli jeho neméně hysterické matky. Pro mě osobně bylo přínosné vidět i předválečnou hvězdu Jeanne Boitel jako sympatickou paní Maigretovou. Naopak vyzdvihovat Lino Venturu je opět malinko mimo mísu, protože ten se tu jenom několikrát nevýrazně mihne. A naopak Annie Girardot tu má velmi zajímavou roli s vývojem, navíc výborně vypadá. Má to celé atmosféru, ale místy se to malinko táhne, takže na plnej knedlík to není. ()
Maigret má ve svém revíru škodnou, která zabíjí mladé ženy a tak nachystá past, vyšle do města volavky (s píšťalkou) a desítky policistů... Jean Gabin se mi v roli komisaře zamlouval, Annie Girardotová mladá, půvabná a opět přesvědčivá, lehce uvěřitelná (v roli manželky, i když manželky, že?). Možný spoiler... jen ten záporák byl takový nanicovatý, uplakaný hysterák-mamánek, mně nesympatický psychouš. ()
Ze tří případů komisaře Maigreta s Jeanem Gabinem se jedná rozhodně o ten nejlepší. Výborná zápletka i atmosféra a Gabin je samozřejmě ultimátní jako vždy. ()
Komisař Maigret je zkrátka sympaťák. Jeho humor a sarkastické hlody, jsou na tom filmu možná to nejlepší. Gabin mu navíc ještě dodal úplně jiný rozměr, díky svému charismatu a určité stylovosti starého bručouna. On z něho ještě vytvořil jakousi dvojvýznamnou postavu. Hold, musím na něho pět chválu. Opět a ne naposled. Ale skvělý je i Zlatomír Vacek v dabingu.. Mezi originálem a jeho pojetím, ani není takový rozdíl. Navíc má příjemný hluboký hlas. Ale celkově je film vybaven velmi kvalitním brněnským dabingem ze staré školy. Pouze s tím, anebo v originále je koukatelný. Nicméně, jsou zde i další pozoruhodné postavy, opětřené kvalitními hereckými výkony. Jean Desailly jako Marcel je vážně zajímavý (Pozor Spoiler) záporák a nakonci z něho jde skutečně až strach. (Konec Spoileru)Také se mi líbila postava jeho řekněme, příliš starostlivé matinky a manželky (mladá Girardot.) V malé roličce se zde objeví i Lino Ventura. Film je obvzlášť ve prostředku trochu natahovaný, ale vše vynahrazuje úžasné finále kdy Maigret zajímavým způsobem určí vraha. Navíc atmostféra Paříže je podmanivá a já si film užil. Už se těším na další díl. ()
Nádhera. Jean Gabin hrál i když nic nedělal (to uměl ještě R. Hrušínský). Moc se mi líbil ten Montmartre (dnes již převálcovaný turistickým ruchem), kde před domem ještě mohly k vešeru sedět postařší občanky a semílat živé a mrtvé jak někde na vsi. Poctivě odvyprávěný příběh. Nádavkem mladí L. Ventura a A. Girardot. ()
Gabin je nejlepším Maigretem, kterého jsem viděla. ()
Tohleto je ohromnej film! Jak se postupně příběh rozvíjí je dokonalost sama. Výslech manželské dvojice je naprosto precizní šichta, to jsem fakt koukal a výtečně se bavil. Jean Gabin svým herectvím potvrzuje status první ligy. Jako začínající herečka se tu objevuje Annie Girardotová a hned ze startu dává najevo, jaký v ní dřímá talent. To samé mladý ucho Lino Ventura. Kamera má správný grády, noční ulice vystihují tu pravou noirovskou atmosféru. Remasterovaný vizuál má kurva koule!! Nemůžu filmu vytknout jedinou věc. Toť francouzsko/italská stránka věci. Nyní je potřeba zmínit český dabing brněnské televize z roku 1968. Co tam všichni předvádějí - to není pouze dabing, ale i procítěné herectví se vším všudy! Zejména bych vypíchnul Zlatomíra Vacka (Gabin), Vlastu Fialovou (matka Maurinová) a Jiřího Tomka (inspektor Lagrume). Klobouk dolů. Takhle jsem si dlouho nevychutnal film s výbornými herci a k tomu s hlasy našich aktérů. Naprostá bomba!!! Tohle tady už NIKDY nebude. ()
Už je to staré a je to poznat... ()
Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. ()
Moja fascinacia kvalitnou mimohollywoodskou tvorbou nadalej uspesne pokracuje, tentokrat padla volba na trilogiu Maigret klade past - Pripad komisare Maigreta - Komisar Maigret zuri. V roli komisara Maigreta sa predstavil Jean Gabin, ktoremu volba presne zapasovala. Pribehovo ide o vraha, ktory uz dlhsiu dobu suzuje parizsky Montmartre. A tak nastupuje na scenu vyborny Maigret v podani Jeana Gabina, aby zbavil damy strachu z vraha, a nastrazi na vraha pascu. Nasledne sa pribeh zacne pekne odvijat. Reziserska praca je na urovni, reziser Jean Delannoy sa predviedol. Z kazdej sceny vidno, ze jej vladne skusena ruka rezisera, kazda scena je prepracovana. Atmosfera Pariza 50. rokov je vystihnuta vyborne, a stale ma fascinuje, aj po vyse 50 rokoch od natocenia filmu. Dialogy su maximalne na urovni, film divaka hned strhne, a nepusti, takze nuda tuna rozhodne nehrozi. Zaver je pekne vygradovany, a dost prekvapivy. Ako pikoska moze sluzit fakt, ze v jednej z roli sa vo filme predstavil aj pan Vino Lentura, ktory uz spolupracoval v roku 1958 na filme Vytah na Popraviste /tusim s reziserom Louise Malle -om - ale to nie je tuna az tak dolezite/. 86 % ()
Lesk a špína uliček Paříže v harmonii s leskem a špínou lidských charakterů. Delannoy klade past na diváka charismatickými postavami a pečlivě vybranými obrazy, které mají odpoutat pozornost od pár oslích můstků ve scénáři. Nevím, jak je na tom knižní předloha, ale ve filmu je to do očí bijící. Budiž ti to Jeane odpuštěno, ty dvě hodinky jsem si jinak vážně užil. ()
Upřímně to bylo celkem zklamání. Přišlo mi totiž, že děj by se dal stáhnout do jedné hodinové seriálové epizody jako u Hercula Poirota. Gabin jako obvykle špičkový, tam není o čem, ale obsahově se dá vidět sto lepších kriminálek. 55% ()
Cely film je postaven na Gabinovi a jeho postave komisare Maigreta. Je fakt, ze je radost se na nej divat a jeho dialogy jsou ozdobou tohoto filmu. Jinak ale na teto kriminalce nevidim nic vynikajiciho. Francouzi vzdy umi z Parize navodit vybornou atmosferu, v tomto dramatu, komorniho charakteru se o to ani nepokusili. Scenar prumerny, kamera solidni, hudba nevyrazna. Pro me celkem zklamani, cekal jsem vice. ()
Nejvěrnejší přepis maigretovskeho světa na filmový pas. Vše je pečlivě převedeno - děj i charaktery, přičemž vrcholem je pochopitelně Gabin, který přesně vystihl Maigretovu zdánlivou ospalost, pod kterou se skrývá koncentrovana energie. Problémem přepisu je tempo - Simenonovy knihy letí dopředu jako blesk, zatímco film je proti nim takový loudal. ()