Reklama

Reklama

Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (93)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Komisár je správny vyšetrovateľ, keď sa zahryzne, tak už nepustí. Na dnešné pomery nezvykle chaotické vyšetrovanie, veľké množstvo ľudí sa motá všade, kde sa dá. Ale účel je splnený, vrah je nakoniec chytený, pričom odhaliť ho nebolo nič jednoduché ani pre diváka. Výborná je atmosféra prechádzania množstvom úzkych starých francúzskych uličiek. Scénu, ako pri poučovaní volaviek Lino Ventura preletí vzduchom som si musel pustiť viackrát. –––– Nevím, o co vám jde, pane komisaři, ale děláte to dobře. ()

Reklama

bila.tecka 

všechny recenze uživatele

Víte, co je u filmové detektivky podstatné? Jistě, herecké obsazení, režijní vedení. To hlavní a nejhlavnější je ovšem Scénář. Kvalitní předloha, která nenechá diváka vydechnout a spolu s autorem přemýšlet o motivech. Je to pro mě ve filmu jediný žánr, kde bezvýhradně dokážu přijmout adaptaci. Georges Simenon stvořil svého zarputilého komisaře pro literární svět, ten ze stříbrného plátna mu bude vděčen za tak konzistentní příběh. Jean Gabin je dokonalý Maigret, jak jinak... ()

Lanark 

všechny recenze uživatele

Lesk a špína uliček Paříže v harmonii s leskem a špínou lidských charakterů. Delannoy klade past na diváka charismatickými postavami a pečlivě vybranými obrazy, které mají odpoutat pozornost od pár oslích můstků ve scénáři. Nevím, jak je na tom knižní předloha, ale ve filmu je to do očí bijící. Budiž ti to Jeane odpuštěno, ty dvě hodinky jsem si jinak vážně užil. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Komisař Maigret a Jean Gabin mají toho dost spoločného... Maigret rozjíždí neopakovatelné, místy až riskantní vyšetřování po pařížském postrachu nočních ulic a Gabin zase rozehráva jednu ze svých neopakovatelných hereckých kreací. Poměrně strašidelný obsah (mimochodem, úvodní vražda je natočena fakt velmi decentně se záběrem na obraz stínů) blížící se k závěrečné psycho konfrontaci až nebývale odlehčují zábavné hlody ze strany Maigreta. Fascinuje mne to jeho excentrické a současně pokojné správání v kontrastu s tak děsivým případem. Většina dění se soustředí na interiéry a uprostřed se to místy možná až příliš pomalu vleče, ale mne je to ukradený, o to víc jsem si opakovaně užil velkého mistra Gabina. Výborné zázemí pro herecký koncert mu vedle scénáře poskytují i přihrávající protagonisti (mj. lehce rozpoznatelný začínající Lino Ventura) a dobře vyprofilované vedlejší postavy, mezi nimiž v ztvárnění jedné z nich exceluje i mladinká Annie Girardot. Zlatá klasika svého žánru, s excelentním závěrem. 95% ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • Film slavil velký úspěch, do kina se na něj přišlo od února 1958 podívat 3.076.005 diváků. (Snorlax)
  • Interiéry filmu se natáčely ve Studiu Éclair v Épinay-sur-Seine (Seine-Saint-Denis). (classic)
  • Mezi filmem a románem je mnoho rozdílů. Postava Marcela Maurina (Jean Desailly) se v knize jmenuje Moncin. Několik postav má jiná jména a několik adres je odlišných. Mazet (Guy Decomble) v Simenonově díle není lump, ale bývalý Maigretův (Jean Gabin) kolega, a inspektor Lagrume (Olivier Hussenot) neexistuje. Neexistuje ani Mauricette Barberot (Paulette Dubost). O Yvonnině (Annie Girardot) dvojím životě není ani zmínka. Navíc v románu se vrah pohybuje v ulicích Montmartru, zatímco film se odehrává v Marais. (classic)

Reklama

Reklama