Divergence

Nemohu uvěřit vlastním očím. Obával jsem se, že Divergence se nebude příliš lišit od své konkurence ( Mortal Instruments,Twilight a Hostitel), ale mýlil jsem se ! Divergence má vynikající nápad, slušně promyšlené story, příjemné tempo, perfektní herecké obsazení od roztomilé ústřední dvojce po slizkého záporáka a hlavně více survivalu a love story než v Hunger Games. Highlightem filmu byly jednoznačně všechny tři fáze tréningu, při kterých mi srdce bilo jak o život a jsem si jist, že po dvou dnech bych skončil v propasti, zde opravdu emoce i empatizmus fungovaly na nejvyšší možné úrovni. Pro mě tedy velmi znepokojivá post-apokalyptická záležitost a nejlepší film s námětem "boj proti systému". Mrazí mě v zádech, při pomyšlení, že za 50 let takový systém bude fungovat i u nás, jelikož ze zdejšího Totalismu mi bylo až zle. Kvalita se objevila tam, kde jsem jí letos absolutně nečekal. (27.07.2014)

Svět tohoto filmu nedává smysl ani na té nejelementárnější úrovni. Proč by mělo trvalý klid a mír zajistit rozdělení společnosti do pěti oddělených frakcí? Systém, který odděluje děti od rodičů, vytváří stovky "bezkastovních" vyvrhelů, a přitom se zdá, že všichni tak nějak tiše souhlasí s tím, že to funguje? A pokud to teda funguje, každý je tam, kam patří, je klid a mír ... tak k čemu taková společnost potřebuje kastu právníků? A policejní kastu? Anebo naopak, to těch pět úzce profilovaných kast zastává všechna potřebná povolání? Kolik tam vůbec žije lidí, zdá se, že moc ne? A proč to vůbec řeším, když si nad tím svého času pravděpodobně pubertální autorka knižní předlohy taky ani nepovzdechla? A v té konspiraci inteligentních šlo o co přesně? No že se vůbec ptám. Hlavně že je prostor pro to, aby se pubertální kravka (které máme fandit, prestože první rozhodnutí, které ve filmu udělá, se dá shrnout jako "nechci pomáhat lidem, to radši půjdu za těma sexy sportovcema, protože jsou cool) zaláskovala do urostlého hezouna. Tyvole. (01.08.2014)

Divergentní jablko nepadá daleko od stromu, aneb romantický, leč sexuprostý postapo příběh o tom, že divergentní diverzantce není lehké se dostat pod sukně, natož do hlavy. Akční story o mírumilovném lidstvu, jehož mírumilovné frakce se vesele vyvražďují v boji o to, která z nich to s tím mírem myslí upřímněji. Též zábavný dokumentární pořad o výcviku mládežníků z kasty Neohrožených, s trestuhodně nevyužitým potenciálem společných sprch kadetů a kadetek! Plus poučný příběh špinavého rodinného prádla předsedy vlády Marcuse Eatona, aneb jak týráním a mlácením pánví Wok vychovat z divergentního synáčka statečného správňáka, kterému ani sebesilnější chemický roztok nevymyje mozek dočista do čista. Bohužel, Eaton junior byl sice kompetentní instruktor výcviku, ale též neschopný sexuální loudil, který ani za 140 minut filmu nezjistil, že dva divergentní jedinci opačného pohlaví, navíc k sobě konvergující, mohou být i tělesně kompatibilní, pročež Beátku ani neprubnul, což bylo frustrující. Nicméně to apokalypsou zplundrované, pošahaným způsobem „mírumilovně“ fungující velkoměsto, stejně jako výcvikový trenažér se sny a nočními můrami, to byly pětihvězdičkové zážitky, které si určitě brzo zopakuji! (22.05.2014)

Očekával jsem cokoliv, ale osobitou variaci na postapokaliptický svět teda fakt ne. A udělalo mi to radost. Ten příběh mě fakt bavil a mám takový tušení, že na druhý díl určitě dorazím do kina. Sice mi ten příběh ze začátku připomínal příchod žáčků do Bradavic a jejich rozřazení do jednotlivých vrstev. Pak pro změnu trošku Hunger Games. Ale ve výsledku si to pořád udrželo svůj vlastní svět, který má na to, aby se dál rozvíjel a já jsem na to do dalšího příběhu dost zvědavý. Stejně tak mi udělal radost i Junkie XL, který připravil dobrý elektronický soundtrack i když ne úplně z jeho pera. Také se mi ale líbilo i to, že tvůrcům vyšla taktika nabídnout neokoukané tváře. No, prostě to u mě prošlo a teď je otázka, jak na tom budou další díly. (15.08.2014)

Po filmárskej stránke je Divergencia veľmi našlapaná a len zriedka prekročila komfortnú zónu oddychu-chtivého diváka. Za tie malé zdráhavé pokusy vymaniť sa z priemeru vďačíme najmä kamere, ktorá sa snaží rozpohybovať z uhladenej strnulosti a sem tam vyťahuje aj menej konvenčné postupy. V druhom rade treba upozorniť na herečku v titulnej úlohe, Shailene Woodley, ktorá patrí medzi najväčšie talenty mladého Hollywoodu. Bez nej by sme v Divergencii hľadali akúkoľvek hĺbku márne. Divergencia nám predstavuje svet, ktorý má byť veľmi pragmatický a efektívny, takže sa zákonite v istých ohľadoch musel vyhnúť výstrednostiam, no v konečnom dôsledku filmu nechýba rázovitosť a atmosféra, ktoré dotvárali fiktívne usporiadanie spoločnosti a presvedčili nás o vernosti tohto sveta. Predstavte si, že žijete v meste obkolesenom vysokým nepreniknuteľným múrom. (12.02.2015)