Památkáři

Kterak Dannyho kunsthistorici potlačili nacistické sběratelské vášně.. Neotřelá válečná odbočka, u které nefungující symbióza komiky a tragiky unaveně funí na záda tvůrčímu záměru a exponovaná důležitost zachování kulturního dědictví úpí pod nánosem patetického omílání. Bez ohledu na výše napsané, Clooney své ovlivnění Coeny zapře jen stěží.. (09.01.2017)

Jako umělecký celek je Clooneyho poslední film bezesporu méně vycizelovaný než jeho předchozí režijní díla: střídání mezi dobrodružstvími party ne-hrdinů a mezi výpovědí o kulturně-definiční roli umění je občas trochu násilné, podobně jako je snad až příliš očividná strukturně scelující funkce dopisů, sochy a gentského oltáře. Podobně jako u snímku Dobrou noc a hodně štěstí mě ale neustále napadalo, že jsem podobný film fakt dlouho neviděl a že jsem podobný film fakt rád zase jednou viděl. Více viz Douglasovy poznámky. (04.05.2014)

Čím více víte o tématu, o kterém Clooney vypráví, tím více vás film osloví. Ať jde o roli nenápadné svědomité ženy z lidu, jménem Claire Simone, díky které se podařilo zachránit velkou část uloupených uměleckých děl (viz. např. dokumentární film ´Hitlerovo muzeum´ z roku 2006), nebo o skutečné postavy „památkářů“, jejichž osudy se dočkaly dříve již několika písemných zpracování, ale pozor – v hraném filmu mají díky Clooneymu svoji premiéru a George tak splatil jeden velký dluh těmto hochům, kteří mohou za to, že se dnes můžeme těšit v galeriích z tohoto krásného umění. A oko se pase i tady. Film má díky skvělé velkofilmové výpravě velkou vizuální hodnotu, díky zajímavému zvolenému tématu zase hodnotu informační (takže se směju některým zdejším hloupým výtkám o „bezdějovosti“) a jediné, co bych vytkl je fakt, jak se v některých scénách „na sílu“ přidaný patos, nebo naopak nevhodně zakomponovaný humor, bije s de facto vážným vyzněním celého filmu. To si, bohužel, Clooney poněkud dramaturgicky neohlídal. Ale jinak jsem fakt rád, moc rád, že jsem to viděl a mám chuť si o tomto zajímavém aspektu 2.světové války něco bližšího přečíst. (07.05.2014)

Prvé zmienky o príprave vojnového filmu s tak hviezdnym obsadením ma potešili, ale už prvý dostupný trailer skôr znechutil. Osobne nemám rád tieto humorne ladené príbehy v tak vážnych témach akou je vojna. Nájdu sa i úspešné a dobré filmy(Život je krásny), ale väčšinou ide o čisté komédie. G. Clooney kráča na hrane komédie a drámy tak neisto, že to nefunguje ani ako jedno ani druhé. Poniektoré krátke vtípky pobavia, ale na komédiu je to málo vtipné a na vážny vojnový film strašne naivné a nedotiahnuté. Partia Američanov kráča Normandiou i zasneženými Ardenami ako nôž maslom. Málo problémov, málo prekážok a kurevsky málo Nemcov. Netrú to i Rusom a ešte aj smrť jedného z dvojice, ktorí to neprežili je natočená s takým odľahčením, že som do poslednej sekundy neveril , že ho to strelné poranenie zabije. Film nemá ani jedinú napínavú scénu a ani hviezdy hollywodu výsledku nepomohli. Mohol s toho byť dobrý film, ale bohužiaľ nie je. Na pobyt v Normandii dosť nuda...Iba na jedno pozretie. Odporúčam radšej starší film Vlak. 60%. (27.09.2014)

Náborové video Státního památkového ústavu o tom, jak je úžasně hrdinské a patriotistické, nechat si kvůli zachraňování nějaké patlanice od Pikasa ustřelit palici. Ač měl mýtický krasavec žužu Žorž k dispozici až židovskou kupu zelených prezidentů, skvělé herce a Dajmona, dominantně sexy Blanšetku, které chyběl už jen bitchík a jehlovky, a tisícihlavý štáb, podařilo se mu z toho vytřískat akorát tak velké nabubřelé nic, postrádající jakoukoliv dramatizaci, vtip i akci. A tak tito pseudo Klůnyho hrdinové nebo chcete-li Žoržovi parťáci nechají chladným snad i oddaného muzejního kurátora, který jindy vášnivě masturbuje jen nad katalogem Lůvrské obrazárny. Jediným zábavným momentem tak bylo sledovat tendenční finanční zázemí produkce. Pochmurně se sice dozvíme, že zlý nacista bezohledně a brutálně připraví soukromou sbírku ubohého Žida o originál Moneta, ale jak ubohý Žid k originálu Moneta přišel, to už ví jen Jehova. Asi dědictví samozřejmě, že by ho někde poctivě a férově vylichvil za skývu chleba v době krize nebo války, to si vůbec nemyslíme, nene! (08.08.2014)