Winnetou - 3. Teil
Desperado Trail
Vinetu III
Winnetou: The Last Shot
Winnetou - Posledný výstrel
The Desperado Trail
The Desperado Trail
The Desperado Trail
Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Dušan Antonijević, Ilija Ivezič, Slobodan Dimitrijević, Sophie Hardy (více)Obsahy(2)
Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (378)
V podstatě prodloužení zápletky Rudého gentlemana. Bratříčkování je zde až moc a některé dialogy mě docela rozesmály. Možná jsem kdysi brečel, ale "Vinetů slyší, jak ho v dálce volá zvon" mě dojalo úplně jiným způsobem. Nahánění Vinnetoua je hodně akční, ale kdyby film natočil například Terence Young, mohlo by vypadat o 100% lépe. Tohoto režiséra jsem si nevybral náhodou. Jeho první bondovky jsou ze stejné doby a rozdíl je markatní. I když Poslední výstřel znám ze všech tří dílů nejlépe (v podstatě slovo od slova), tak je můj nejméně oblíbený. Občas jsem zahlédl i hereckou bezradnost Lexe Barkera, který často neví, jak se na kameru tvářit, což je vidět i ve výsledném střihu. Směje se, nesměje se, směje se, nesměje se. Často jeho výraz jde i proti logice dění na plátně. ()
Posledni vystrel pribehove opet neprinasi nic noveho, zase se tu resi uzemi indianu. Na druhou stranu to porad jeste nenudi, navic celej film je pojat trosku smutne, ne jen tim, ze chcipne Vinnetou, ale celkove, navic se tu furt dej stereotypne neodehrava nekde v prerii, ale sem tam se presune i do "mesta" coz je fajn zpestreni. Jinak zaporak je docela slusnej, i kdyz vlastne nic moc nepredvede a zaverecna scena umrti je docela povedena. Pamatoval jsem si, ze to bylo desne priteplaly, coz se nastesti nepotvrdilo. No a kdybych mel na filmu neco vylozene pochvalit, je to Vinnetouova utekova cast filmu, ta je perfektni. Kdyby timhle filmem skoncily filmovy mayovky, nic moc by se nestalo. ()
V dětství jsem měl rád snad všechny "mayovky". Dnes oceňuji kvalitu jen některých, ale nikdy jsem nedokázal docenit Poslední výstřel - proč? Smrt hlavního hrdiny byla poměrně dost silným zážitkem, který děj celého filmu odsunul stranou a zůstala v mysli pouze smrt. Dnes hodnotím ve westernech velmi vysoko. ()
Nadšení tvůrců z kasovního úspěchu a následné Vinnetouomanie neznalo mezí a tak zcela neprozřetelně natočili díl, kdy to Vinnetou koupí do prsou od prohnaného bandity a sklátí se k zemi a to vše kvůli svému bílému bratru Old Shaterhandovi, který tam přišel původně postavit železnici napříč územím Meskalerů. Zdá se to zamotané, ale je to celkem jednoduchý a přímočarý příběh. Nyní to vypadalo, že Vinnetouovo smrtí končí celá mayovize. Teprve později všem zainteresovaným došlo, kde tkví tajemství těch obrovských finančních žní v Markách a pustili se do výroby mayovek jako na běžícím pásu. ()
Poměrně překvapivé a efektní zakončení muselo ve své době způsobit nejednu zástavu srdce... Jenže dál už to taková sláva určitě nebyla, impotentní záporáci a jejich uvažování by urazilo nejednoho kapsáře z centra Prahy :-)). A navíc, vedlejší role se už jen trapně objevují bez náznaku své osobnosti. Proto je jediné štěstí, že tuhle scénáristickou břečku vzal pod svá bedra neskutečně dobrý Harald Reinl - ten to ustál. A pak taky konec, samozřejmě.... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (37)
- Když se Pierre Brice jako čestný host účastnil hudebního festivalu Trutnov 2008, odpověděl na tiskové konferenci na otázku jaký film s Vinnetouem má nejraději, kde se mu postava nejlépe hrála, že to bylo v díle, "kde to schytal, kde ho sejmuli". (korbitch22)
- První klapka zazněla v úterý 8. června 1965, tedy jen několik dní poté, co Harald Philipp dokončil práci na Petrolejovém princi (1965). Poslední klapla padla už po 67 dnech – 13. srpna 1965 a část štábu už v Jugoslávii zůstala, protože za deset dní se zde měl točit film Old Surehand (1965). (hippyman)
- Pasáž s hořícími vory nepocházela, stejně jako mnoho jiných, z pera Karla Maye. Scénárista Harald G. Petersson se nechal inspirovat bondovkou Srdečné pozdravy z Ruska (1963), v níž je podobná scéna, ovšem s motorovými čluny. (hippyman)
Reklama