Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Hodně divný film, s kterým jsem se téměř dokonale minul. Dostal jsem na něj tip, že je to v jistých kruzích velmi známý film z devadesátek, což mě překvapilo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, stejně tak o režisérovi (u kterého mě poněkud zaráží, že už nikdy žádný další film nenatočil). Dokonce i obsazení mi bylo zcela neznámé, neznal jsem jediného herce. Tento údiv je ale asi jediná emoce, kterou to ze mě dostalo - strašně mě nebavilo na to koukat, hlavní postava mi byla velmi nesympatická, a celkově mi to prostě přišlo jako šílený bizar, který kdybych nikdy neviděl, o nic bych nepřišel. A už druhý den poté si v podstatě nepamatuji, o co v té kravině šlo. Kamera je ovšem velmi dobrá a za zmínku stojí též zajímavý font (evokující postel), jímž je vyveden titul filmu v 6. minutě (lze vidět i zde na plakátě). ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

70%. Postel mě velmi bavila do momentu, kdy se na scéně objevil Lubošův kamarád (i když scénka s náhubky byla kouzelná), ale stále byla velmi zajímavá, dokud nepřišla ke slovu (či kuřbě:) cigánská šlapka. Následný proces ani útěk z vězení mě nudily velice. Ale jinak fajn... Tenhle film měl velmi pohnutou historii, doporučuji shlédnout i dokument Postel Remastered, který se nachází na stejném DVD. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Snažil jsem se dívat na tento film tak, jako kdybych žádný jiný dosud neviděl. Po shlédnutí bych byl raději, kdybych dosud neviděl žádný. Michal Ambrož zpíva: "Po tobě mi zůstaly čtyři vlasy v hřebenu / nesmím ztratit jediný těžko další seženu. / Po tobě mi zůstaly čtyři dlouhý vlasy. / Jaktěživ jsem neviděl naráz tolik krásy." A je to vtipné a má to říz. Tři chlupy děda Vševěda vytržené zuby z oblasti kolem pohlaví jsou daleko méně poetické. Pokud existuje pseudointelektuálská latina typu "sud kulatý, rys tu pije, tu je kára, ten to ryje", pak jsme tu na správném místě. A jak z toho ven? "Radil mi, abychme mu z výšky a znenadání studené vody na hlavu vlili, že ho ten fantas hnedle přejde." ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Pane Bože odpusť mi, nevěděl jsem, že jsi ŽENA!"                                                                                                             Maminka mi vždycky říkala, že se prostě v posteli jíst nemá. A že se nemají koláče pojídat na noc. Člověk by na to mohl šeredně doplatit. To bychom to pak museli odpískat! Jenže jednou se začít musí. A co je přáním každé pořádné ženy? Skutečnej opravdovej chlap. Maskulinum mutantus. Osamělý soliter ve světě ženském. Tělocvikář s koulemi pod paží. Ale co, chlap tady není od toho, aby ženskou chápal. A čím si vlastně můžeme být jisti? Je lepší býti ženou v přechodu než-li mužem přechodným?                                                                                                                                                                 "Člověk si opravdu často myslí, že ten poslední únik je únikem absolutním." ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Podľa mňa sa tento pohľad do až utopistickej doby ovládanej ženami veľmi nevydaril. Začiatok je nanajvýš zaujímavý, obdobie Lubošovej mladosti bolo spracované v štýle, ktorý my pripomínal Malenu a mal aj svižné tempo, ktoré sa ale postupne spomalilo a nakonci som bol rád, že film netrval ani 90 minút. Inak celý film pôsobí veľmi bizardne, niekedy aj dosť perverzne a úchylne, čo však režisér nie vždy zvláda dokonale. Herecké výkony nie sú nijak výzarné, avšak treba oceniť skvelú Lutherovu kameru, zaujímavé výtvarné spracovanie a trochu netradične vybranú, ale skvelo sa hodiacu hudbu. Keď sa však celkovo pozriem na film, tváril sa byť veľmi umeleckým, občas sa mu to aj podarilo, no celkový výsledok je veľmi vlažný. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)
  • Orchestrální hudba, která v několika částech ve filmu zazní, je skladbou George Bizeta „Farandola z Arlesanky“. (sskrblik)
  • Nominace na Cenu tisku v rámci filmového festivalu v Paříži pro rok 1999. (charlosina)

Reklama

Reklama