poster

Jako nikdy

  • slovenský

    Ako nikdy

    (festivalový název)
  • anglický

    Like Never Before

Drama / Psychologický

Česko / Slovensko, 2013, 89 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Crawler-D
    ****

    Každá z postav je v základním lidském rozpoložení pochopitelná, alespoň pro ty, kteří mají osobní zkušenost, a tak je Jako nikdy po psychologické stránce vkusně autentickým náhledem do depresivní atmosféry umírajícího člověka, jehož jednotlivé výlevy zlosti a nenávisti nic nesvědčí o člověku samém jako o jeho pocitu z ponížení a otrávení vší péčí kolem něj. Dobu, která z lidí tahá to nejhorší i to nejlepší, následuje smířlivá nirvána klidu, když konečně zdroj stresu pomine. Ze začátku se film ale zbytečně uchyluje k častě tradici novodobých českých filmů, kdy diváka vhodí do nejasné skupiny vztahů, a část snímku, který by jinak byl o ničem, těží z toho, že se divák musí zorientovat.(17.9.2013)

  • dobytek
    ***

    Na český poměry je to překvapivě docela uvěřitelný, neni to nijak otravně vlezlý, ani přehnaně hysterický a dokonce v tom nehraje ani Liška, Vilhelmová nebo Geislerová nějaký sluníčkový lidičky se srdíčkem na správnym místě. Co se týče herců, tak kromě Schmitzera, od kterýho jsem to čekal, že určitě nezahraje špatně, stojí za zmínku hlavně Petra Špalková. Tu jsem do teď znal jenom z různejch menších rolí a nějakejch stupidních seriálů a tady fakt mile překvapila. A teď to horší. Největší problém je v tom, že mě ten příběh prostě nějak nechytnul. Nemůžu říct, že bych se vyloženě nudil, ale celý to šlo jednim uchem dovnitř a druhym ven. K tomu jsou tam různý podivný scény, který mi připadaly, že se do filmu dostaly omylem. A konec byl nějakej useknutej. Už to vypadá, že se tam začne rozjíždět nějaká další zápletka, ale najednou prostě padnou závěrečný titulky. Ale ty 3 hvězdy nakonec dám.(24.2.2014)

  • jhrasko
    ***

    "Co nespíš, je půl čtvrtý. Promiň, že jsem Tě vzbudila. Čím bys mě vzbudila? Já nevím, asi jak nespím. Jak přemejšlím. To je asi blbost,co?!" --------------------- "Vím proč s Tebou jsem. Někde v Tobě, uvnitř, v hloubce, je ukrytej kus diamantu. I když ho schováváš a zabíjíš, tak já vím, že tam je.." ---------------------"Dáš si čaj? Dám si rum. Hm, a je to rozumný? Ne!.." Áno, ako píše Murro, toto na papieri fungovať nemohlo a ak film niečo zachraňuje, tak sú to herci. Mimochodom, extrémne zle zostrihané. A že Zdeněk Tyc vie...a ako výborne, však Vojtěchu !(2.3.2014)

  • salalala
    ****

    Je jasné, že tenhle film není divácky jednoduše stravitelný a názory se na něho budou hodně různit. Tyc natočil atmosférické a velmi depresivní drama, v němž se zdánlivě nic neděje, jenže pod povrchem jsou skryta tajemství a traumata, která není radno závidět. Kamera je vskutku výborná a vytváří poetické obrazy, které v kontrastu s dějem a postavami působí hodně zajímavě. Samostatnou kapitolou budiž herci, protože ústřední trojka je famózní a kdyby se udělovaly ceny za kolektivní výkon, tak tihle by ji museli získat. Špalková s Medveckou výtečně vystihly charaktery svých postav a dokáží odlišit velmi jemné rozdíly mezi rivalitou, porozuměním a možná začínajícím přátelstvím. Schmitzer zase minimalisticky a uvěřitelně ztvárňuje člověka na konci svých dní, který někde hluboko uvnitř má lásku, jenže ji nedokáže dát najevo a tak je nesnesitelný a protivný. Je pravda, že kamerových exhibic je tu někdy moc a některé scény jsou odděleny příliš ostře, to ale nic nemění na tom, že Jako nikdy je pro mě osobně zatím tuzemským filmem roku. Bojím se ale, že budu v menšině. 80%(12.9.2013)

  • Havenohome
    **

    Áno, môžeme sa radovať, že to nie je také prvoplánové a tézovité ako napríklad posledné Hřebejkové filmy, môžeme sa radovať, že existujú českí herci, čo sa neboja ukázať aj vrásky a svoje zhuntované telo, a že je to po dlhšej dobe český film, pri ktorom sa vám nechce utiecť po štvrtine z kina, ale na druhú stranu treba povedať, že je to iba elegantne natočený midcultík, také poslabšie Šepoty a výkriky a vlastne jasný signál, že Tyc nikdy nevyrastie zo svojej detinskej lásky k tomu typu autorského filmy, aký už nemá najmenší zmysel nakrúcať. Nechýba úzkostlivá sláková muzička, ani klišé o vzťahovom odcudzení alebo motivácie potratom. Kto chce vidieť skutočne brilantný film o zomieraní, nech si pozrie Dresenovú Konečnú uprostred cesty.(13.11.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace