Lucy

Při shrnování dojmů z Lucy, se mi na tváři usadil úsměv. Možná úšklebek, nedokážu definovat. Je fajn, že fantazie scénáristů sci-fi filmů zdá se být bezbřehá a mohou nám nabízet kvalitní představy toho, co dosud nemáme šanci vědecky pochopit a popsat to. Kdo doopravdy ví, kam bychom došli s využitím stoprocentní kapacity našeho mozku. Nabyli bychom pak zvláštních superschopností a dokázali se dostat až za Velký třesk nebo k tomu, co nás vlastně všechny stvořilo? Kdybychom si šlehli modrého, krystalického prášku, třeba jo ;-) Bylo by super, po vzoru filmu, mít tu možnost dostat se až do přítomnosti samotného Všemohoucího a pochopit co ho vedlo k sepsání jeho první sedmiletky (Stvoření vesmíru, světa, rostlin atakdále, však to známe). Já si vážně nedokážu představit, kdyby se od prvopočátku rodili samí géniové, co by se s našim světem dělo a v jakém by byl stavu. Byly by války a chaos nebo bychom všichni existovali ve formě vzduchu, komunikující přes displeje superpočítačů? Každopádně jsem se bavila, ale ten konec zdál se mi useknutý příliš radikálně. Čekala jsem nějaké shrnutí toho všeho. (24.05.2015)

Grandiózní horská dráha mozkem jurodivého fantasty, ve kterém je cokoli možné. Besson vždy byl famózní vypravěč, ale je na čase si uvědomit, že vážnost, racionalita a realita jsou ve výsledku pro každého barda svazující. Pro Bessona přišel zlom s "Pátým elementem", kde se odpoutal od okov a vyšel vstříc příběhům ležícím za hranicemi všeho omezujícího. I když se posledních dvacet let zdánlivě vracel na Zem, ono osvobozující prozření, že dokud je výsledek ve své logice koherentní, není se třeba omezovat racionalitou, v něm navždy přetrvalo. Projekty jako "96 hodin" nejsou chvilková probuzení z deliria, ale pouze důkazy, že když chce, dokáže vyprávět i "uvěřitelné" báchorky. Jenže to on povětšinou prostě nechce a je jen na každém divákovi, jestli na hru tohoto "nespolehlivého" vypravěče přistoupí (příznačně jediný, s kým můžeme ve světové kinematografii Bessona poměřovat, je Tsui Hark). Pozastavovat se u "Lucy" nad absurdní sci-fi new age premisou je to samé, jako koukat se na horskou dráhu, namísto toho, aby se člověk nechal přikšírovat do sedačky a užil si jízdu. Fakt, že Besson tuto fantasmagorii ani na chvíli neshodí, ale naopak své vyprávění předkládá s vážnou tváří a dovádí ho do vnitřně logického konce, není znakem šílenství, ale právě vypravěčské bravury. Nutno dodat, že vážná tvář vypravěče, v žádném případě neznamená, že vypráví vážný příběh. Naopak "Lucy" se pohybuje přesně na hraně strhující zábavy a campu, do něhož ale nikdy nesklouzne, a právě v tom spočívá její osobitost. Besson na diváky nikdy nepomrkával, pouze hleděl s otevřenýma očima, ve kterých bylo tak snadné a slastné se utopit. V kontextu jeho tvorby pak "Lucy" představuje něco jako "Pátý element" 2.0 s tím, že se od první verze liší převrácením výchozích prvků a poladěním vyprávěcích prostředků. Namísto osudu veškerého života se zde hraje o existenci jedné bytosti, která ale je sama o sobě universem. Namísto Willisova cynického reka, za nímž klopýtá personifikace dobra, je zde schematický policajt v pozici přívěsku všehomíra. A jestliže "Pátý element" část své zábavnosti stavěl na tom, že prolamoval prostor, když pomocí střihu proměňoval monology vzdálených postav v dialogy, "Lucy" baví tím, že moc nad prostorem, časem i lidmi a matérií, kterou doposud měli jen filmaři, dává do rukou své hrdince, ale také provázáním diegeze a externích vypravěcích elementů i hypertextových referencí. (21.05.2015)

,,CO BY SE STALO, KDYBY MĚL NĚKDO PŘÍSTUP KE 100 % SVÉ MOZKOVÉ KAPACITY?"... /// Besson a JEHO Matrix. Solidní nápad. Ovšem místo toho, aby ho rozvinul do superfilmu, spokojí se s béčkem, kterým bez zbytečnejch keců a mezí ucházející akcí prosviští k myšlenkám, na který není (ještě) lidstvo připravený… Celkem zábavná ptákovina, stvořená pro těch 10 mozkovejch procent. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěřím, že by blondýna mohla zlikvidovat mafii. 2.) Thx za titule ,,Bac“ a ,,Araziel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (06.10.2014)

Kategória "zábavná blbosť" povýšená na nový level. Keby existoval film podľa známeho webu I fucking love science: The Movie, toto by bol druhý diel - Lucy: I love fucking science. Besson zobral doslova, že Scarlett je bohyňa a natočil besný haluzný guláš, v ktorom je všetko od perfektných akčných scén až po Freemanovo vysvetľovanie, dinosaurov a vybuchujúce planéty. No a nechýba bessonovská bazuka - bez nej by to proste nebol Besson. Chujovina? Obrovská! Ale natočená s takou chuťou, tak nespútane a s takou očividnou zábavou na pľaci, že mám okamžite chuť pozrieť si to znovu. Navyše: Scarlett je v tom celkom presvedčivá. Mne sa páčilo už vlaňajšie The Family, ale až toto je návrat šialeného Bessona z čias Piateho elementu. (28.08.2014)

Ak by som mal teraz reálne prehodnotiť všetky filmy, ktoré by mali mať reálny a realistický základ, tak by ich ostalo len malé percento s pôvodným hodnotením. Takmer všetky filmy sú vo svojej podstate sci-fi a je už len na vás, do akej miery popustíte mieru fantázie a tolerancie. Nechcem obhajovať Bessonov stret naivnej sci-fi báchorky s reálnym svetom, samozrejme, tu zaúčinkovali podporné látky počas písania scenára asi viac ako droga, ktorá dostala Lucy. Aj keď je to mýtus, možno Besson naozaj využíva rezervovanú kapacitu mozgu vo vyššom pomere, než my, bežní smrteľníci - a asi preto nevieme patrične doceniť jeho scenáristické eskapády. Každopádne, ja som sa bez užitia akýchkoľvek toxínov celkom bavil, Bessonov výstrelok mi do určitej miery pripomenul niekdajšie šialenosti v štýle The Fifth Element. Vizuálne pekné, vyčačkané, Scarlett sa osvedčili role ženských hrdiniek, akčné scény zvláda na jednotku, rovnako sú na jednotku natočené, prehľadné, takže entertainmentovsky na jednotku. Trošku zamrzel nedotiahnutý, všeobecný záver, ktorému mohol Besson venovať viac času (rozumej drog) a vystreliť nám totálne mozog z hlavy. 65%. (15.03.2015)