Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Myšlienkovo orientované vcelku sebastredne, niečo v štýle: "Som to stále ja, aj keď mám sklenené jaja? Výtvarne ok, hoci samozrejme i tu sa vyjaví: ak nemáš veľké kukadlá do komixu nelez! Myšlienka cielenej straty minulosti je podnetná, deje sa i dnes, i keď oveľa sofistikovanejšie, cez reklamu a kultúru. Napriek všetkým výhradám, príbeh dokáže zaujať, ale to vyznenie v štýle: "Poďme si zabrowsovať po nete, veď je to tak úžasné!!", zráža celkové hodnotenie len k miernemu nadpriemeru. ()
Hodně krát se tu skloňuje Blade Runner (a i Matrix), ale já to vnímám odděleně. Tento snímek přináší hlubší poselství, a to tak, že si ani nejsem jist, zdali jsem úplnost pochytil - budu muset nejspíše v dohledné době dát repete. Přístup lidí k robotům coby nový směr kritiky rasismu. Umělá inteligence jakožto možnost pro vytvoření ducha tak, jak ho pojímáme. Jsem prostě uchvácen. ()
Pozrel som si to, aby som ako tak zmyl z pamäti filmovú verziu z roku 2017 so Scarlett Johansson a ono to bolo snáď ešte horšie. A ja že originál je vždy lepší. Sci-fi ponúka obyčajnú bežnú akčnú drámu, ako by sa na prvý pohľad i mohlo zdať. Ide o komplikovanú filozofickú úvahu o zmysle ľudskej existencie, provokatívnu víziu budúcnosti, kde sa stiera hranica medzi ľudskými bytosťami a robotmi, skutočnosťou a umelo vytvorenou realitou. Anime režiséra Mamorua Ošiiho sa pomerne verne drží komiksovej predlohy odohrávajúcej sa v roku 2029. Hlavná hrdinka, kyborg Kusanagi Motoko, ktorej jedinou ľudskou časťou je mozog, pracuje ako policajtka. To je v skutku veľmi dobrý a originálny nápad, avšak ten funguje len namaľovaný na stránkach komixu. V pohybe ma to nezaujalo. ()
80% - Krásná animace, povedená atmosféra, pěkné alegorie i splněné ambice oslovit divákovu fantazii. Ještě jednu hvězdu bych ale dal, kdyby se ve filmu s některými obzvláště důležitými monology tolik netlačilo na pilu. Prostřihy s hysterickou hudbou a hlasem, jenž nám ze světa možné budoucnosti cosi zajímavého káže, na mě zkrátka působily stejně rušivě jako náhlé reklamní přerušení pořadu. Díky přílišné snaze vytvořit jakousi filosofickou hodnotu zde byla obětována plynulost a přirozenost vyprávění. Toť v mých očích jediná výraznější vada na kráse tohoto hypnotického kyberfilmu. ()
Vizuálně naprosto úchvatný kousek, což Japoncům v podobně laděných filmech, vysloveně jde. Komplikovanější je to s příběhem, který rozhodně není z řady těch jednodušších. A formou vyprávění tomu také vůbec nepomáhá. Měl jsem problém se orientovat na příběh o kyborzích, když jsem zíral na to neuvěřitelné precizno v animaci. A nepomohla tomu ani skutečnost, že po první méně kecací půlce se rozjela druhá půlka, která to všechno začala tak nějak vysvětlovat. Člověk pak očekává nějakej peckoidní, kulervoucí závěr a on je vlastně poměrně tichej a k zamyšlení. Tak hodně, že jsem při nádherné meditativní hudbě v titulcích (která ostatně běžela i v celém filmu) jen němě zíral a přemýšlel, co to všechno vlastně mělo znamenat. ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
Reklama