The Gracious Ghost
Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Zdeněk ZelenkaKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Viktor Preiss, Jiřina Bohdalová, Jan Hrušínský, Veronika Khek Kubařová, František Skopal, Martin Dejdar, Radek Holub, Miroslav Táborský, Miroslav Vladyka (více)Obsahy(1)
I s duchem se dá letět vzduchem za štěstím! Viktor Preiss jako tajemný duch ve výpravné pohádce o zamilovaném mládenci, krásné princezně a hromadě zlata, které nakonec nikdo nepotřeboval... Jedné bouřlivé noci na Šibeničním vrchu objeví náhodou tulák Vojta (F. Skopal) v podzemí poklad, který hlídá tajemný duch. Vojta se ho poleká a uteče, předtím si ale stihne strčit do kapsy malé křesadlo a pár zlaťáků. O ty ho vzápětí připraví v podivné hospodě. Dozví se tam ale také o krásné princezně (V. Kubařová), která nikdy neopouští zámek. Když Vojta konečně použije křesadlo a přivolá tak nevědomky ducha (V. Preiss), který mu musí sloužit, jeho život se od základu změní. Na Vojtovo přání přinese duch v noci spící princeznu a Vojta se do ní okamžitě zamiluje. Chce být stále s ní. Duch mu v tom s radostí pomáhá. Mezitím si totiž hodného Vojtu oblíbil a v jeho přítomnosti zjišťuje, jak svůj bývalý život promarnil. Zdá se, že příběh směřuje ke šťastnému konci, když všechno zkomplikuje hamižná dvorní dáma (J. Bohdalová), která odhalí tajemství křesadla a je odhodlaná ke všemu, aby ho získala… (Česká televize)
(více)Recenze (352)
Trapnost až na půdu, kterou z pekelného odpadu zachraňuje opravdu jen postava a herectví Viktora Preisse. Odpustila bych televiznímu filmu laciné kulisy, levnou výpravu a mizerné herce. Jenže tady jsou i prvoligoví herci neskutečně protivní a otravní (Bohdalová, Hrušínský), princezna nesympatická a král tak pitomý, až by z toho jeden brečel. Navíc natahovaný děj, který by bohatě vystačil na svižný dvacetiminutový krátký film, se neuvěřitelně vleče, nudí a na nejednom místě nedává ani trochu smysl. Úpadek české pohádky v přímém přenosu. ()
Když už si Zdeněk Zelenka vybere kvalitní předlohu a herce a dostane relativně vysoký rozpočet, natočí pohádku svým klasickým televizním stylem, který už skoro dvacet let nemění a zbytečně přidá na komediálnosti. Občas mi Preissovy kreace připadaly jak z Brouka v hlavě. A to nejvíc sráží relativně sympatickou pohádku do průměru. 50%. ()
I když pominu fakt, že v pohádce hraje Bohdalová, která se mě po tom, co jsem viděl od kamaráda jeden e-mail lidsky natolik zhnusila, že mám velký problém jí jenom vidět, stejně mě vychází bohužel pohádkový podprůměr. Pohádce vůbec neprospěly zdlouhavé scény napřiklad duch Arnoldo nosí asi 10 minut Bohadcle poklad, to se přece dá filmařsky zkrátit raz dva. Právě díky tomu, chybělo pohádce větší tempo, větší šance vtáhnout diváka do pohádkového světa. Je to pohádka nechci se v tom nimrat, tak jen udávám hlavní důvod proč se mě pohádka nelíbila i když by se našly i další důvody. Závěrečný finále sice působí legračně natahovaně, ale mělo v sobě alespon trošku napětí. Ze všeho nejvíc se mě líbila Veronika, ne že by tady zahrála extraligu, ale prostě ej to krásná holka a do jejich očí by se moh dívat pořád, ale to už je zase jiná pohádka. ()
Krize české ekonomiky možná už konečně končí, krize české televizní pohádky zjevně ještě ne. Ba co víc, podle Ducha nad zlato je čím dál hůř. Jediná hvězdička za výkon pana Preisse, jinak není co pozitivně hodnotit... ()
,,KDO MÁ KŘESADLO, JE MÝM PÁNEM! CO POROUČÍŠ!“… /// Princezna s kledbou a chudej pocestnej. Voteklá Bohdalka, parádní Preiss a hezká Kubařová (souhlas, irelevantní poznámka, páč každej máme jinej vkus, takže někdo obdivuje krásu Bohdalky… ). Dál už bude na každým, jestli se přikloní k názoru, že je to prostě vobyčejná televizní pohádka, která nemusí hýřit scénáristickým zázrakem, nebo jestli je to nuda, ve který se dějou a melou nesmysly. Třeba u nás doma dokonce někdo pronesl (nevzpomínám si už, kdo to byl…): PÍČOVINA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju pohádky, ve kterejch je vysoká pravděpodobnost setkání s osobou mdlého rozumu. 2.) Nevím co je křesadlo. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Nejsem největším fanouškem vánoc na světě, ale statečně tento svátek zdolávám. Největší krize obvykle nastává kolem 19:00 hod., kdy ČT pompézně přináší trumf v podobě nové, skvělé a jedinečné pohádky. A často, nikoli vždy, je výsledek minimálně rozpačitý. Tentokrát přišel Duch nad zlato a zařídil ČT jednu z nejvýraznějších proher za poslední dobu. Několik pitvořících se ksichtů bych se sice odvážil nazvat povedenými, princeznin úsměv taky nebyl špatný, ale jinak jsem viděl jen hrůzu hrůzoucí zabalenou do trapného obalu. Takže včera večer byl Řízek vs. Duch za jasných 4:1. ()
Marnost nad marnost. Samo o sobě je to jen nudné a přehlédnutelné, v kontextu příšerné a nesnesitelné. Přitom se ČT poslední dobou snad vážně a upřímně snaží o posun. Nějak se nedaří. ()
Ne, ne a ještě jednou ne. Co na tom, že Preiss hraje poctivě jako vždycky, že po dlouhé době nejsou na zabití děti v pohádce, že dokonce ústřední pár není úplně marný, když je to mizerně napsaný, většina postav jsou dementi a Zelenka vykrádá svou vlastní Tetu a krom toho ještě Prince a Večernici. Dneska už to nejde ani když je to adaptace. Neumíme dát do pohádky uvěřitelné postavy, neumíme v nich vytvořit svět, který je přirozený, propracovaný, funkční a který láká k tomu, aby se do něj člověk chtěl znovu podívat a měl radost, že je zase se svými oblíbenci, tak jak to cítí v té plejádě klasik. Jenže zlaté časy českých pohádek jsou ty tam. Neumíme na ně ani navázat, ani se vydat novým směrem, někam jako Stardust, Na vlásku a podobně. Místo toho furt vaříme vodu v prášku. Ach jo. Jedna za Preisse. P. S. Je vůbec možné, že ten samý Zelenka kdysi točil geniality jako Královský život otroka? ()
I dokonalou literární předlohu lze zhudlařit k nepoznání. Naštěstí má velkou odolnost, a proto se ji nepodařilo zcela zničit. To je také největší Zelenkův úspěch. ()
A já se tak těšila na vánoční pohádku s Preissem, která bude mít ducha. Ačkoliv duch tam byl, oduševnělé to bylo pramálo. K pozitivům bych, kromě pana Preisse, který patří mezi naši hereckou elitu, přičetla půvabnou princeznu, sympatického hlavního hrdinu, tři roztomilá děcka (děj by si vystačil s jedním) a parádní šibenici. Vlastně ještě to štěně. K negativům všechno ostatní, od dementního krále (vím, že manipulovaný trochu tupý král má od Pyšné princezny tradici, ale tohle už bylo moc), přes natahovaný děj a křečovité haha scény (nošení pokladu, paní rádkyně v noční košili pádící z mužské ložnice) až po poslední perličku a ještě falešnou. Přesně taková měla být tahle pohádka - perlička na ozdobu svátků, ukázala se perličkou falešnou, k mému zhnusení ještě zakončeno písničkou, kterou nezachránilo ani to, že Preiss umí zpívat. Takovéhle texty by byl schopen vytvářet program na generování náhodného pořadí zvolených slov. Co ten blábol měl znamenat? ()
Ani krásná princezna Veroniky Kubařové, ani tradičně parádní Viktor Preiss, který by si z fleku mohl zahrát barona Prášila, nezachránili novou českou vánoční pohádku. Hloupý scénář, většina postav pitomých, hlavní hrdina působící jako bezduchý panák, ostatní herecké výkony bída (nesnesitelný Jan Hrušínský, velmi podobně "sympatická" Jiřina Bohdalová), humor aby člověk pohledal... To ale bylo dlouhých devadesát minut. ()
Finanční krize dostihla i české pohádky. Šetřilo se všude - na počtu herců, na kostýmech i na interiérech. Sporou výpravu bych odpustila, čeští tvůrci nejednou dokázali, že umí pracovat s málem. Ale s nedostatkem nápadů už je to horší. Napsat novou pohádku s vlastním příběhem nebo natočit podle známých autorů? Držet se věrně předlohy nebo zcela přepracovat? Ubrat nebo přidat? Pro děti možná příjemná podívaná, na těch svých už testovat nemohu, ale dospělý divák si moc na své nepřišel. ()
Duch nad zlato se řadí do armády naprosto předvídatelných a rutinních vánočních zářezů České televize typu loňských Dvanácti měsíčků, jimž chybí dostatek tvůrčí fantazie a až příliš spoléhají na dětské publikum. Humor nefunguje, zápletka je nezajímavá a herci se většinou pitvoří přesně tak, jak jsme u českých pohádek zvyklí. O naprosto otřesně a nesnesitelné Bohdalové ani nemluvě. Jediným hereckým tahounem a vlastně opravdovým pozitivem celého filmu tedy zůstává neselhávající Viktor Preiss, jenž svého ducha Arnolda zahrál s grácií, krade si pro sebe každou minutku a objeví se zde díky němu i nějaký ten povedený vtípek. Takhle se na pohádkové klasiky rozhodně navazovat nedá. 50% ()
Slabá pohádka. Myšlenka celkem ujde, ale to zpracování je bída. S klidným svědomím mohu říct, že jsem již shlédl mnohem lepší české pohádky, než je tato. ()
Jedna za Preisse, zbytek na spálení. ()
Viděno před chvílí (je Štědrý večer 2013) a ještě za čerstva píšu komentář, v němž každé jadrné slovo nahradím hvězdičkou. Sice pořád nevím, jestli ta "pohádka" byla myšlena vážně, či šlo o parodii, ale v obou případech je to ******** špatný ***** ********** ***** hrozná ******* *******! ()
40% ()
Parádní obsazení, sympatické postavy, spousta vtípků a nikdo se chvála bohu nechová infantilně. Po delší době pohádka, na kterou se ráda podívám znovu. Edit: I na druhé zhlédnutí pořád fajn. ()
Pohádka nic moc, ale Jan Hrušínský byl skvěle retardovaný král. A Viktor Preiss si zaslouží minimálně dvě svoje hvězdičky. Tento klasický herec se s neobyčejnou vervou vrhnul do pohádky a vytvořil nezapomenutelného ducha italského zlatníka, který krásně komolil češtinu. ()
"Tak poklade, a teď už mi můžeš být ukradený !! Ani vidět už tě nechci !!" ;) Nad neveselým stavem současné české pohádkové tvorby jsem lomil rukama v komentáři k nesrovnatelně kvalitnějšímu Strachovu Šťastnému smolaři, který mi vlil novou naději do žil, což se ovšem o Duchu nad zlato, kterého natočil na objednávku České televize rutinér Zdeněk Zelenka, rozhodně říci nedá, ačkoliv režisér vlastně jen vcelku potvrdil svou povadající režijní i autorskou značku, už totiž přišel s jistě zdařilejšími pohádkami s Nesmrtelnou tetou v čele !! I tato jeho zřejmě nejpovedenější záležitost však spatřila světlo filmového světa před víc než dvaceti lety, přičemž se mi zdá, že jak Zelenka stárne, stále více mu unikají "moderní" trendy, které zřejmě viděl jen z rychlíku, a on si prostě jen dál točí po svém a stále více Troškaří, když s tím svým vyčpělým situačním humorem stále více přepadává přes hranu únosnosti, a jeho solidní režijní řemeslo i chvályhodné výpravné lokace, které však mohly být rozhodně využity lépe, se tak dusí pod tíhou stále více otravných postav, které se nedají nazvat jinak než nevkusnými karikaturami, které neomlouvá ani tento zdánlivě benevolentní žánr, o silně nevěrohodných motivacích postav a nepřehlednosti příběhu s velmi kolísavým tempem, kterému v jistých pasážích nepomohou ani ty odkecané zrychlovačky, ani nemluvě !! Nebo že by si Zelenka opravdu myslel, že děti nemají žádný vkus ?? Bizarní příběh o duchu zlatníka, který potrestán za svoje mamonářství a lakotu musí sloužit tomu, kdo právě vlastní kouzelné zlaté křesadlo, se opravdu jen velmi volně inspiruje poměrně temnou pohádkou Hanse Christiana Andersena Křesadlo, kterou Zelenka ve svém scénáři odlehčil, ač rozhodně myslím, že až příliš, zbaběle připsal některé pasáže i charaktery silně parafrázující legendární pohádky jako Princ a Večernice, Obušku, z pytle ven i zmiňovanou Nesmrtelnou tetu, obměnil i stěžejní postavy, když psa nahradil duchem Itala a hlavního hrdinu coby vojáka chasníkem na zkušené, navíc vsadil na osvědčenou hereckou sestavu, v níž tak nějak napůl úspěšně manévroval mezi neustále se opakujícími tvářemi a hereckými šaržemi svých pohádek a naopak zástupci mladé generace, přičemž zásadní problém jsem měl hlavně s debutujícím Františkem Skopalem v roli Vojtěcha, který mi prostě vůbec nesedl, ta jeho nesympatická držka však dost odráží i jeho špatně napsanou postavu, která vyznívá úplně jinak než v Andersenově předloze !! Vojta je sice totiž dobrák od kosti, ale hlavně idiot, který v tom světě moc rozumu nepobral, scéna s vysvobozováním ukazuje i na jeho nešikovnost, celou dobu spoléhá na něčí pomoc a jediné, co mu nemůžete mít za zlé, je fakt, že se zamiluje do princezny v podání roztomiloučké Veroniky Kubařové, která se mi naopak i herecky líbila moc, když pominu pasáž, kdy v převleku zkouší přechytračit Bohdalčinu rádcovou Hermínu !! Chápu, že Jiřina Bohdalová se už většině diváků musí přejídat tak, až jim leze ušima, s tím problém osobně nemám, nicméně Jiřina i přes to, že i s hlasem Rákosníčka zahrát špatně neumí, se mi zde zdála otravná natolik, že jsem si kupodivu až ke konci příběhu uvědomil, jak neuvěřitelně je oteklá !! Rozhodně odpudivějším dojmem na mě zapůsobil retardovaný, rozuměj zdegenerovaný, král Jana Hrušínského, tahle stylizace, v níž ho poslední dobou vídám stále častěji, se mi zdá až nedůstojná, naopak mi příliš nevadil hostinský šizuňk Martina Dejdara !! Nosnou postavou, která příběh fatálně pozdvihá z vod příšernosti, se však v každém případě stal právě duch s až fanfarónským šarmem, jehož jak jinak než skvělý Viktor Preiss učinil jakýmsi zvláštním, byť i díky hercově kvalitě i nadhledu fungujícím, mixem italského bohéma putujícího po vzoru barona Prášila noční oblohou s postelí, která sice neoslní, ale odpovídá oné prášilovské poetice, a Jacka Sparrowa.. Většina dětských herců obstála na výbornou, což poslední dobou také nebývá příliš zvykem, stejně jako moc povedená hudební složka Jiřího Škorpíka.. Můžeme se samozřejmě dohadovat, zda by samotný klasický přepis Andersenova Křesadla nevyzněl působivějším či čistším dojmem, nicméně dostát dramaturgickému zadání vánoční pohádky si v ničem nezadá s bruslením na hodně tenkém ledě, protože obdarovat příběh vkusnou zábavou, dostatečně nosným a poutavým příběhem s lehkou moralitou už nezvládli i osvícenější režijní praktici, když v posledních letech jako jeden z mála obstál snad jen Jiří Strach se svým Andělem Páně !! () (méně) (více)