Late Phases

Prekvapivo vydarená vec, ktorej veľa dal herecký výkon slepého bývalého vojaka a zaujímavý scenár. Vojnový veterán je rodinou odložený do dôchodcovského mestečka, nachádzajúceho sa v blízkosti lesov. Občas dôjde k útoku zvieraťa. Alebo to nerobí obyčajné zviera? Je to možno zbytočne dlhé a masky napriek snahe „urobiť to ručne“ a nie pomocou CGI (na čo ostatne zrejme ani neboli peniaze...) žiadny zázrak, ale ako celok to má niečo do seba. (11.01.2017)

„POKUD JEN ODSAJETE KREV, PŘENÁŠÍTE TU NEMOC. MĚNÍ SE S VÁMI…“ /// Po tom vcelku sympatickým úvodu jsem vočekával, že maj tvůrci jasno. Minimálně v tom, že na triky nejsou prachy, takže by se šiklo vrhnout maximum úsilí do příběhu. Ty triky mě neserou, je otázkou vkusu, jestli nažene hrůzu plyšová příšera. Spíš zamrzelo, že příběh je taková hororová šablona, kterou osvěžuje postava slepýho veterána a vcelku nic se v něm neděje. Takže jestli čekáte něco, co řeší vlkodlaky a nahání děs, doporučuju tohle vynechat a dát si radši nějakou vlkodlačí prdel. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád místa, kde nejlepším přítelem slepce je rýč. 2.) Vždycky jsem měl podezření že Tinky Winky, Dipsy, Laa Laa a Po, něco skrejvaj! 3.) Thx za titule ,,Jemu, tedy IDžORovi“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (02.04.2015)

Bogliano vždy točil i točí nanajvýš priemerne filmy, keď nie podpriemerne. A tento patrí do tých priemerných vlkodlačích filmov. Je tu slepí veterán a dej sa točí hlavne okolo neho a susedsko rodinných sporov. Takže je zaplnený s nudnou vatou, ktorá sa stratí až pri konci. Tam sa to troška oživí smečkov vlkolakov a jedným akčným hrdinom. Masky vlkodlakov boli trocha vtipné, aspoň, že tam prebehla i premena na vlkodlaka, ta to trocha oživila. (27.11.2020)

Moje hodnocení pramení hlavně z upřímné radosti, že už dlouho tu nebyl lepší "vlkodlačí" horor, minimálně od dob Dog Soldiers. Navíc pojatý takhle zajímavě a seriozně. Lehká spojitost by se tu však našla se Stříbrnou kulkou - s tím rozdílem, že klučinu na vozíku vystřídal slepý veterán. Tady však veškerá podobnost končí. Poté, co nevidomý hrdina přežije úvodní (imho parádně natočený) útok lykantropa, celý měsíc se připravuje na jeho návrat: v domě si propočítává kroky, klade pasti, nakupuje stříbrné náboje a brousí svůj rýč, který mu účinně nahrazuje slepeckou hůl. Skoro celou hodinu se tak divák musí obejít bez vlkodlaka, což sice jde na úkor akce, ale rozhodně ne napětí. Závěrečná patnáctiminutovka vám toto čekání ráda vykompenzuje, možná až měrou nečekanou. Pěkná hudba, skvěle zahráno, a co je nejdůležitější: masky a samotná transformace téměř fantastické. Jak jinak. Bogliano snad ani nedokáže zklamat. (23.11.2014)

Tento vlkodlačí film mi byl doporučen a tak jsem si jej samozřejmě nesměl nechat ujít. Zvláště když jej má na svědomí Bogliano, o kterém jsem toho slyšel už víc než dost. Prozatím jsem měl od něj možnost vidět jen několik krátkometrážních snímků. No a tenhle chlapík mě přesvědčil, že točit celovečerní filmy určitě umí. Je sice pravda, že to nejlepší si pro nás schoval až úplně na závěr, ale Late Phases si získal mé sympatie hned od začátku. Především díky skvělému výběru představitele hlavního hrdiny (Nick Damici), který podal obdivuhodný a hlavně důvěryhodný výkon. Po úvodním mordu si však divák musí sakra dlouho počkat na další krvavou podívanou, protože příběh se spíše věnuje seznamování s jednotlivými vedlejšími postavami a atmosféra tak trochu stagnuje. Což někteří nemusí přijmout zrovna dobře. Zvláště když některé dialogy jsou trochu uspávající. Je však potřeba si uvědomit, že náš hrdina má jistý hendikep, kvůli kterému je velice důležité, aby se sžil se svým novým okolím. Navíc se krok za krokem připravuje na finální střet s neznámým útočníkem, kvůli kterému je nucen přijmout některá opatření a zvláště se pořádně vybavit. Tvůrci se tyto trošku nezáživné pasáže snažili alespoň obohatit o hudební vložku, která byla velmi dobře zvolená. Závěr nás však bohatě odmění za naší trpělivost a závěrečná řežba stojí za to čekání. Zvláště pak vlkodlačí proměna byla velmi dobře zpracována. Milovníci tohoto subžánru si jistě přijdou na své. Na druhou stranu je však potřeba i říct, že finální podoba vlkodlaka už tak zdařilá nebyla. Vlastně ani nevím, k čemu bych ty ksichty přirovnal, ale Lon Chaney Jr. se musel obracet v hrobě. 70% (07.01.2015)