Magický hlas rebelky

Pred rokmi som na pôjde u starého tata, pri prehrabávaní sa starými časopismi, učinil objav z najväčších: číslo časopisu Mladý svět z konca 60. rokov s dvoj-portrétom Gotta a Kubišovej na obálke (zjaví sa i v dokumente). Káju som poznal, ten bol všade. O Kubišovej v 80. rokoch nebolo však v médiach ani vidu ani slychu. Rádio Slobodná Európa hudobne pokrývali Krylove hodinovky, kde hovoril o sebe a hral seba, občas pieseň kamoša. Ostalo pýtanie sa po príbuzných. Každý ju dobre poznal. Vedeli, že kvôli nesúhlasu s inváziou Varšavskej zmluvy v 1968 do ČSSR nesmie spievať. Po prevrate v 89. sa chýbajúce miesta príbehu doplnili reedíciou platne, rozhovormi a tak. Režisérka poskladala príbeh do farbistej mozaiky, plnej postrehov, úryvkov zo skvelých starých klipov, spomienok dcéry, pamätníkov, publicistov, spoluhráčov. Obohatené o info druhom exmanželovi, ako agentovi štátnej bezpečnosti nasadenom na manželku. Ako si asi takýto zmrd pripravuje pokec so ženou? Pomáha riadiaci dôstojník? Potešila pohľadnica od Bardotky, tiež veľkej priateľky zvierat. Kubiška si body navyše pripísala trefnými poznámkami, úprimnosťou a cigaretovou náruživosťou. K otázke Madsbendera: koncert MK som navštívil dvakrát. Žiadna politika v tom nebola. Jej hlas dostal po rokoch prestávky zabrať, ale na koncertoch znel stále magicky. (20.02.2015)

Dokument o svéhlavé zpěvačce s báječným nezaměnitelným hlasem a kupou jejich krásných písniček. Bohužel, až na pár archivních záběrů, mě tento film příliš neobohatil, a více než bližší osud oné ženy, přípomínal slet událostí sametové revoluce, do kterých byla zpěvačka více než zapletena. Nedívat se na to s migrénou a teplotami, byl by dojem ze zhlédnutí snad lepší. Za Martu * * * * * (18.11.2014)

Magický a nezaměnitelný hlas rebelky. Dokument o životě signatářky charty 77. Sice sem se v této době nenarodila, ale i tak se mě hluboce dotýká a zajímá mě historie naší země před sametovou revolucí a po ní. Možná je to tím, že moji rodiče tuto dobu okusili na vlastní triko a také z důvodu že část mé rodiny emigrovala do ciziny před komunismem. Během sledování jsem několikrát měla slzy na krajíčku a vůbec celkově jsem z kina odcházela plna dojmů a myšlenek. Dle mého názoru by tento dokument měla vidět dnešní generace. Martu Kubišovou považuji za velmi působivou a silnou ženu, zpěvačku s nezaměnitelným hlasem. A její hudební tvorba je pro mě srdeční záležitostí, tak jako Motlitba pro Martu – symbolem češství a hrdosti že pocházím z Čech. Takové to osobnosti se objeví jednou za dlouhou řadu let. Jsem ráda že se Kubišová nechala přemluvit a pustila diváky do svého soukromí. A že Olga Sommerová měla tento nápad. (22.07.2014)

Prvoplánovitá a tolik populární obžaloba socialismu se nekonala a to je dobře. Místo toho jsem viděl poměrně zajímavý dokument o skvělé ženě, která se nenechala semlít dobou a stála si za svým. Naprosto mne dostal její povzdech, že 45 let slibuje lidu, že se k němu vrátí vláda a ono pořád nic. To je v dnešní době hodně odvážné a já jen doufám, že ji nepotká polistopadový osud podobně kázajícího Karla Kryla - http://www.karelkryl.cz/s146-zeme-lhostejnost.html (02.12.2014)

Žena krásná vzhledem i charakterem, obdařená navíc i nádherným hlasem si takovýto dokument, bilancující všechny důležité úseky jejího nelehkého života určitě zasloužila. Jsem ráda, že se toho projektu ujala Olga Sommerová, které se stejně jako u další slavné protirežimní rebelky, Věry Čáslavské, v loni uvedeném dokumentu Věra 68, podařilo vyhmátnout a předat divákům znalým i neznalým životů obou statečných žen to podstatné a důležité přitažlivou fomou. Jak je ovšem smutné, že lidé už opět potřebují vyjádřit nesouhlas s režimem současným a opět vstávají za zvuků Modlitby pro Martu ze sedadel, jak poznamenává sama paní Kubišová v závěru filmu. (18.07.2014)