Naqoyqatsi

Proč se já, kulturní barbar, masochisticky trápím při uměleckých dokumentech, jež se s jistotou pohybují mimo oblast mého chápání? To je jednoduché. Kdybych se neprotrápil touto akademickou nudou, tak bych měl daleko menší požitek ze snímků nadšeně rozechvívajících mé filmové srdce. Pokud bych však nějakým omylem, ve své vrozené škudlivosti, vyhodil nemalý peníz za návštěvu kina a pak sledoval divoké shluky obrazců podbarvených hudbou, tak bych, poprvé v životě, sprintem opustil sál dlouho před doběhnutím titulků. (27.11.2011)

Po delší době jsem si zkompletoval tuhle pozoruhodnou trilogii (Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a právě Naqoyqatsi). Předchozí dvě části se mi líbily, dokázal jsem se s tvůrci naladit na stejnou vlnu a ponořit se do sledování. U poslední části tomu bohužel tak nebylo, líbila se mi nejméně a dodíval jsem se na sílu. Tvůrci se bohužel shlédli v technice a v různých obrazových filtrech. Místo úchvatných obrazů naší planety a společnosti, nabízejí rentgeny, ikony, různé technické detaily, portréty známých osobností a většinou je to v podivném filtru. Technická stránka mě extrémně rušila. Navíc opět platí, čím víc chtějí tvůrci být moderní, tím více jejich dílo zastará. Pohledy na moderní techniku o dvacet let později nikoho neuhranou. Vytratilo se pro mě tak to největší kouzlo - ponoření se do nádherných obrazů pospojovaných do fungujícího celku s výtečným vyzněním. To byla charakteristika prvních dvou snímků. Naqoyqatsi je pro mě sled odpudivých obrazů slepených do nefunkčního celku, který poselství autorů vyznít nenechá. No aspoň jsem u toho naloupal nějaké ořechy, slabé dvě hvězdy z úcty k předchozím dílům. (23.01.2022)

Všichni to víme a je nám to v podstatě jedno. Budeme se rozplývat nad Reggiovou tvorbou (jejíž impakt by byl sotva poloviční, kdyby nebylo Glassovy hudby) a to je vše. Režisér má tudíž svědomí čisté (neb stvořil, k čemu byl vnitřně puzen) a divák má o čem přemýšlet (nebo alespoň předstírat, že tak činí). Je to dobré, je to zneklidňující a mnohé odhalující. Ale, že by zase až tak moc? A jsme na začátku:Všichni to víme a je nám to v podstatě jedno. Robert Holdstock kdysi použil metaforu seškrábnutí civilizace, bující na těle universa (vysávajíc a ničíc je) a vidlácká Pantera blahé paměti burácela: "Drag The Waters Of War Just Like Never Before" (spisovatel fantasy hororů i banda groove metalistů měli překvapivě pravdu a dokázali ji komunikovat účelněji než film cílený na mladé intelektuálské publikum). Agresivitu netřeba eliminovat, nýbrž transformovat. V intenzitu (třeba takovou jakou sluje Glassova muzika a na druhém konci spektra některé sludge kapely, či Killing Joke). V kreativitu. V hledání. V empatii. Bez uzardění i v charitu. V niterný pokoj přemáhající zlobu. V cokoli smysluplného. Toto je ryze osobní vsuvka a není míněna jako urážka Reggiových snah; prostě nesnáším ten všudypřítomný didaktický podtón (btw: Život je přece taky boj). Ale třeba se mýlím a Reggiovy pohyblivé obrázky mají větší sílu, než mi připadá. Peace. (26.09.2010)

O ničem. Nicéméně to je celkem hezký spořič ... ______ POZNAMKA ______ Naqoyqatsi. Kdo, kurva, vymýšlel to jméno? "Co to je?" faktor je sice fajn http://www.youtube.com/watch?v=3r5Ynz-a7Io#t=1m40 , ale hledat to jméno 3 minuty na gogolu? Asi si to pak líp zapamatuju, či co .. hehe, to určitě. ______ DELSI VERZE ______ Jako v případě IMPAIRED, se kterým souhlasím. Doom byla kurevská pařba! ______ Dejte lidem trochu kulešova * a hned začnou mlít o poselství (či jak jinak fajnově se informaci dneska říká). Obrázky fajn (prostříhané a hýbajícící se dokonce, panejo ... škoda že ne 3D to bych tomu asi MUSEL dát 5*) Ale myšlenka tam není - lidé si ji pletou s vlastní představivostí. ... * http://www.youtube.com/watch?v=2FoYrmNICYc#t=5m30 , http://en.wikipedia.org/wiki/Kuleshov_Effect ______ U propagandy snídám když zapnu rádio a tak mi dokumenty nemají co říct. Nic nového. Aspoň že v tomto nikdo nemluvil, jak tomu v dokumentech bývá. ______ Lidi sou rádi chytrý, ale pletou si vzdělávání s blitím informací. Naprostým blitím informací. Náhodných údajů z nejzašší paměti. Zbytkových informací. Informací nikdy nevydýchaných - leda trávou (ale i ty bývají více srovnané). Trávou. Díky trávě se paměť narušuje. Díky! ______ Lidi sou rádi chytrý, ale pletou si vzdělávání s blitím informací. Naprostým blitím informací. Nepotřebných údajů z neotročtější paměti. Hodinou Literatury. Tak jako mě dech nutí k životu dokumenty mě nutí k snížení volume. Díky Naqoyqatsi jsem nemusel. Díky! ______ Obvyklý dokument (naděje, že uvidím rozumný 5* dokument ve mě dosud nezmizela) ... co dodat? ______ BOREC NA KONEC ______ Jeden se diví, jak mohl Hitler vyhrát válku. Stačilo pár dokumentů o židech a troška fajnové hudby k tomu. (EDIT: Jo a Hitler u toho mluvil. Zmiňuji kvůli odlišení dokumentů, protože už tu jsou i dokumenty pro neslyšící či ty co neumí číst - Naqoyqatsi. I když Naqoyqatsi beze zvuku by asi moc co říct němělo, žejo?) (03.02.2010)

Vleklým problémem podobných ambiciozních projektů je neuchopitelnost už v základní rovině. Godfrey Reggio nemá lehké spaní a nechává to proudit skrz obrazy zásadních momentů naší civilizace. Problém je nasnadě. Ty obrazy známe a bez správného zařazení jsou myšlenkově bezobsažné. Bez spojitosti je to pouze silná výpověď o hříchu a temperamentu lidstva, která se ale nesnaží položit otázku "Proč?". Hraní si s myšlenkou konzumu a následné kulturní a společenské pokleslosti je hezká metafora, ovšem opět nic nového. Film má narozdíl od výtvarného umění tu přidanou hodnotu ukotvenou v jisté subjektivnosti toho, co zdánlivě vidíme. A pro mě byli Reggio i Philip Glass jen pozorovatelé bez vlastní subjektivity. Beru to ovšem s vědomím, že jsem možná obsah sdělení Naqoyqatsi nesprávně pochopil. (30.06.2009)