Země nikoho

Výborně natočený příběh bosenského a srbského vojáka mezi frontami znepřátelených stran, jejichž "problém" se pokouší pomoci francouzský příslušník jednotek UN s přispěním televizních zpravodajských štábů. Jemný humor a působivé záběry kamery jsou velkou devizou prvotiny chorvatského režiséra. Svůj pohled na nesmyslnou válku ve své zemi podal bez nadržování nějaké straně konfliktu a společně s poukázáním na mnohdy trapnou úlohu mezinárodních vojsk a práci zpravodajských štábů možná akademii trošku usnadnil rozhodování o udělení Oscara. V tomhle případě ovšem naprosto právem. (02.10.2003)

,,…PROTOŽE VY JSTE ZAČALI VÁLKU!“ … ,,TO NENÍ PRAVDA, VY JSTE ZAČALI VÁLKU!“ … ,,MY?“ … ,,ANO, TO VY JSTE ZAČALI VÁLKU!“ … ,,NE, TO VY, VY JSTE ZAČALI VÁLKU!“… /// Satirickej pohled na jednu válku a důkaz, že její nesmyslnost může mít nejrůznější podobu. Přestože jsou nepřátelé spolu v jednom zákopu, nejde tady o psychologii či dokonce navázání přátelství, jde jen a pouze o zdůraznění absurdní situace celýho konfliktu, ve kterým svoji nezanedbatelnou roli sehráli i vojska OSN. Jednohubka, která je víc vtipná než válečná. Alespoň na první pohled… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdy a na co bylo třeba vojáků UNPROFOR. 2.) Ležím na skákavý mině (a chce se mi srát). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ** (29.05.2013)

Kde bolelo, tam bolelo, bola jedna vojna, dve znepriatelené strany, zákop a 3 vojaci v ňom... "Ako ti je?" "Super. Nikdy mi nebolo lepšie... najskôr po mne strieľajú a potom sa preberiem na míne... celý svet na mňa pozerá, potrebujem sa vysr*ť a ty ma seri*š tými debilnými kecami." Znie to ako komedia, nie? Lenže toto je trpká komédia, kde vládne televízia a štáby, kde politici a generáli tvrdia "však by sa nič nezmenilo" a všetkým (alebo takmer) je to jedno... však "zákop ako zákop" "mŕtvola ako mŕtvola" a "vojna ako vojna". Politika nezasahovania a jej absurdné riešenia v Absurdistane zvanom vojna. Film sálajúci chladom a cynizmom, s tragikomickou príchuťou, ktorý vás rozhodne nenaplní príjemnými pocitmi. 9/10 (09.12.2005)

Kdyby se u nás natáčely přesně takovéto filmy (tedy stejné kvality), byl bych s českou kinematografií spokojen. Země nikoho vzdáleně připomíná Hřebejkovy tragikomedie, ale je ještě o třídu lepší. Čekal jsem šablonovité drama a dočkal jsem se svěžího, nečekaně vtipného filmu, kde ve vážnějších situacích zamrazí jen lehce, ale o to je film hezčí (netlačí na pilu za každou cenu, i když by mohl). Bravo! (08.09.2006)

Příběh dvou vojáků uzavřených v v úzkém pásu země uprostřed frontové linie. Celý film působí, jakoby byl rozdělen do dvou částí. První část je komorním konverzačním dramatem tří mužů uvězněných v zákopu. Jejich hádky o původci konflitku vyznívají spíše směšně a bezvýznamně, protože už vlastně ani nikdo nejspíš neví, proč bojují. Druhá část začíná, když do děje vstoupí jednotky OSN a muži v zákopu se. Zobrazením jejich neochoty pomáhat dostává snímek trochu protizápadní nádech. Novináři, zde vykreslení, působí pouze jako lovci senzací. Jejich honba za příběhem je tak zběsilá, že se neštítí prakticky ničeho, co pak překroutí a použijí, jak se jim to bude hodit nejlépe. Oproti jiným protiválečným filmům zde nejsou zobrazeny hrůzy válečné vřavy a umírající, ale důraz je kladen především na pocit nesmyslnosti a zbytečnosti války plynoucího hlavně ze situací v první části filmu. (22.01.2008)