Dáma ve zlatém

Důležitý film, ideálně se hodící do koláže oslav 100. výročí úmrtí Klimta (a Schieleho). Někdy je jednoduše důležité natočit formálně (ne)obyčejný projekt o zopakovat jím apel, jenž je stále platný a který by nesnesl experimentální podobenství. Anšlus v umění má mnoho podob a doufám, že ještě mnoho mít bude. Kromě filmu lze též doporučit stejnojmenný román Anne-Marie O'Connor s podtitulem Strhující příběh mistrovského díla Gustava Klimta - slavného portrétu Adele Bloch-Bauerové. (30.05.2019)

Ťažko sa mi komentuje film po Big Bearovi s ktorým sme si už na viacerých filmoch sadli do nôty. Ku komentáru iných sa nevyjadrujem, je lepšie ich prehliadnúť. Zaujímam sa o holokaust a o každú historický doloženú udalosť, ktorá s holokaustom súvisí. A to je tento film. Ide o výborný film natočený podľa skutočnej udalosti. Upresním trocha historické fakty. Ústrednou myšlienkou filmu nech je veta z filmu, že umelecké diela, ukradnuté nacistami, sú poslední väzni 2. svetovej vojny. Maria Altmann uteká spoločne s manželom z Viedne (21-22.10.1938) po prirodzenej smrti svojho otca v júli 1938. Svojho manžela Fritza (boli manželmi 10 mesiacov) si Maria Altmann vyplatila z koncentračného tábora Dachau, keď jej brat prepísal továreň v Rakúsku do rúk arijských majiteľov. Hubertus Czerninský rakúsky investigatívny novinár pomohol odhaliť nacistickú minulosť rakúskeho prezidenta Kurta Waldheina a bol hlavným iniciátorom aj v prípade reštitúcie obrazov zhabaných Židom v Rakúsku, kde objavil rozhodujúce materiály o ktorých potom informoval aj Mariu Altmannovu v roku 1998. Žaloba na navrátenie obrazov v Rakúsku bola podmienená zložením sumy v hodnote 1% z ceny obrazov a tá bola 135 miliónov dolárov. Takéto peniaze, ale ani zaručený úspech nemali k dispozícii. Súdny dvor v Rakúsku rozhodol 16.1.2006. Ostatné udalosti uvedené vo filme takmer presne sa zhodujú z históriou. (08.07.2015)

Prostředí jako takové už z podstaty nabízí zajímavý námět na příběh. Židovské příběhy z období obou válek totiž nejsou nikdy k zahození a většinou jsou plné neuvěřitelných emocí. Ne ale v případě filmu Dáma ve zlatém, kde se promítají dvě příběhové linky. Jedna ze současnosti a druhá z minulosti. Ta z minulosti je odvedená poměrně dobře a nemám na ní výtku. Ta ze současnosti je ale šíleně nezáživná a ten soudní proces tomu dodal korunu. Ve výsledku nezbývá nic jiného, než přijmout s vděkem alespoň solidní herecké výkony. Jenže to je také to jediné, co u tohoto filmu stojí za povšimnutí. (25.06.2015)

Kde nestačili Clooneyho památkáři, musí nastoupit soudní cesta.. Restituční drama oslabené o hloupá klišé (přelíčení dostává přednost před prasklou plodovou vodou, právník u památníku holocaustu zjišťuje, že to nedělá pro peníze) a některé vcelku zbytečné fabulace (ve skutečnosti vše inicioval žurnalista Czernin, Maria opustila Vídeň až po smrti svého otce). Uštěpačná Mirren velmi dobrá, stejně jako na malém prostoru Brühl, ovšem Reynolds dostal roli asi jen proto, že vlezl nahý za Weinsteinem do vířivky. Ke Curtisovým filmem poněkud opomíjenému ekonomickému pozadí je nutno podotknout, že Portrét Adele Bloch-Bauer II koupila na aukci Christie´s Oprah Winfrey a za deset let jej se ziskem přes 60 milionů dolarů prodala čínskému soukromému sběrateli. Bude sequel Dáma ve vatě..? (12.02.2018)

Výborně ztvárněny scény z minulosti, vše však kazila dějová linka přítomnosti, při níž jsem se téměř až nudila. Typické Zimmerovské zesílení nejepičtějšího hudebního podkresu v závěru filmu není třeba ani komentovat. Ale kvalitní herecké výkony přidávají nějaké to plus. Stejně pro mne docela zklamání. (03.12.2015)