Chléb, láska a fantasie

Světově proslulá italská komedie Luigiho Comenciniho. Ačkoli tento režisér vycházel ve své tvorbě z tradičního poválečného neorealismu, opravdový věhlas si vydobyl až komediemi LÁSKA CHLÉB A FANTASIE, LÁSKA CHLÉB A ŽÁRLIVOST. Třeba říci, že to byl úspěch zasloužený. Únik z neorealistické sociální deprese ke komedii, musel být pro režiséra vysvobozením. Stejně tak pro jeho diváky. Ačkoli zjevná snaha film maximálně odlehčit, je cítit prakticky ve všech scénách, některé návyky z dřívější režisérovi tvorby došly uplatnění i zde. To film výrazně obohacuje a doslova ho vytrhává z hrozivé škatulky romantického kýče. Člověku by se přesto zdálo, že některé scénky vyznívají přehnaně. Částečně je to možná pravda, ale v celkovém vyznění není. Je třeba brát v úvahu prostředí a dobu vzniku filmu. Tenhle snímek dělají nezapomenutelným dvě dominantní postavy Vittorio de Sica a Gina Lollobrigida. Strhávají svým výkonem všechnu pozornost. Pokud je kamera zaměřena jiným směrem než na tyto dva, zábava pokulhává. Strážmistr Victtoria de Sicy je sice městský bonviván užívající si života, ale svou elegancí a šarmem si rychle získává místní vesničany na svou stranu. Místo očekávaného znechucení zapadlou vesnicí, v něm probouzí maloměsto dobrosrdečnost a vřelost. Jeho dobově přehnaná zdvořilost obsahuje cosi velmi vkusného, co se již v dnešní společnosti nenosí. Naopak dnes by se na to hledělo spíše s posměchem. To leccos vypovídá o pokrytectví naší moderní společnosti. Marie alias Výtržnice je chudá vesnická dívenka s velkými půvaby a značnou dávkou drzosti, ale s poněkud špatnou pověstí, ke které svou smůlou i pomáhá. Gina Lollobrigida působí s klasicky italským temperamentem velmi energicky, což dodává přesvědčivost její mladé rebelce. Největší neduh filmu, se kterým se nesmířím, je místní karabiniér Stelluti. Tento přihlouplý lehce retardovaný mladík může sice na někoho působit roztomilým dojmem, ale asi nejsem v tuto chvíli ve středním proudu. Ve výsledku na mě tento chalán působí přinejmenším dojmem trapným. Výtržnice má opravdu smůlu, že se zamilovala do takového ňoumy. Jelikož jsme na venkově a ještě v Itálii, bere si na starost úspěch tohoto vztahu, místní farář. Díky tomu se i přes zájem strážmistra o Marii a kolosální neschopnost trouby Stellutiho, daří tento vztah realizovat. Vznikají nám tu tak úspěšně dvě zamilované dvojice Annarella – Antonio (strážmistr) a Marie - Stelluti. Vše končí velmi optimisticky. To až v dalším filmovém pokračování se máme dozvědět, že není vše, jak se zdá. 74% (14.12.2010)

Nenáročná, poutavá a jemná komedie o životě na jednom malém horském městečku po příjezdu nového velitele místních karabiniérů. Nový velitel Antonio Carotenuto (skvělý Vittorio De Sica), starý mládenec, byl usměvavý hledatel samičky pro své potřeby, ženy, která by prosvětlila jeho smutné dny. Okouzlen byl, stejně jako všichni muži, místní prostořekou kráskou Marií de Ritis, zvanou Střela (půvabná Gina Lollobrigida). Pro tu byl její půvab prokletím vedoucí k pomluvám a závisti. Jejím vyvoleným byl ostýchavý karabiniér Pietro Stelluti (Roberto Risso), který svůj cit k ní nebyl schopný dát najevo. Ke konci nachází velitel karabiniérů svoji vyvolenou v půvabné sousedce, porodní bábě Annarelle Mirziano (Marisa Merlini). Další zajímavé postavy: farář Don Emidio (Virgilio Riento), který se snažil udržet morální pořádek v městečku, hospodyně Caramella (Tina Pica), farářova žárlivá neteř Pauletta (Maria Pia Casilio) a chudá Mariinina matka (Vittoria Crispo). (08.03.2011)

Italský víkend, část první. Zcela mě dostalo prostředí italské horské vesnice, takový život by se asi líbil každému, kdo nepotřebuje řešit dilema, do kterého nákupního centra v sobotu vyrazit. Samozřejmě za vším stojí výtečný původní dabing, který je tak starý (1967), že některé herce nemožno identifikovat (Blanka Bohdanová, dokonce i Martin Růžek má mladý hlas), jiné ale pochopitelně ano (Miloš Kopecký). Skvělé jsou dialogy, protože taková prostě čeština v té době byla, a když dnes dabují starý film, tohle nikdo nectí. Srovnání se Sluncem, senem není úplně přesné, ale ani tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Z filmu čiší bezstarostnost, se kterou se v dnešní době setkáváme stále obtížněji. Tím maličko chyběl náboj. (26.10.2013)

Film režiséra Luigi Comenciniho „Chléb, láska a fantasie" nemůžeme zařadit po bok oněm slavným italským filmům, jako byly na př. „Zloději kol", „Řím v 11 hodin", „Děti ulice", „Umberto D" a jiné, vytvořené pod hlavičkou italského neorealismu. Film „Chléb, láska a fantasie" postrádá jeden z hlavních rysů neorealistických filmů jejich bojovnou kritičnost lidské společnosti. Své světové popularitě, která dala vzniknout celé sérii filmů na thema „Chléb, láska a ...", vděčí především hereckému obsazení hlavních roli s Vittorio De Sicou v roli strážmistra a Ginou Lollobrigidou jako vesnickou dívkou Střelkou se dvěma z nejslavnějších a nejoblíbenějších italských herců vůbec. Přesto však nemůžeme tomuto filmu upřít četné stopy neorealistického směru, které nesporně patří k jeho kladům. Vidíme je již v námětu: je jím současná látka ze života prostých italských lidí v zajímavém prostředí horské vesnice. Vidíme je v prostém a nenásilném zpracování jednoduchého příběhu dvou mileneckých dvojic, vidíme je v hlubokém humanismu, s nímž se tvůrci filmu dívají na lidský život. Je nepochybné, že právě pro tyto klady a především pro svůj bezprostřední a v pravém slova smyslu živelný italský humor najde tento film mezi našimi diváky mnoho příznivců. Film je promítán v dvoj-programu společně s jeho pokračováním „Chléb, láska a žárlivost". Propagační a reklamní materiál je na oba filmy společný. Filmový přehled 35/1957 (13.10.2007)

Niekto v komentároch prirovnal tento film k Slnku, senu a tomu ďalšiemu pred pol storočím. Mal pravdu. Život v chudobnej dedine s výraznými postavičkami je spestrený každodennými drobnými udalosťami, ktoré sa medzi obyvateľmi šíria rýchlosťou internetu. Film je jemnou, láskavou komédiou, ktorá má oproti Slnku, senu atď. obrovskú výhodu vo Vittoriovi a Gine. Pred mnohými desaťročiami bol film populárny nielen doma, ale aj u nás, pretože každý film západnej proveniencie, ktorí cenzori k nám pustili sa stretával nielen so zvýšeným záujmom, ale aj s úspechom. U nás k tomu prispel aj veľmi vydarený dabing. (05.09.2020)