Reklama

Reklama

VOD (1)

Vojenský důstojník Claus (Pilou Asbæk) je se svou jednotkou na zahraniční misi, zatímco jeho žena Maria (Tuva Novotny) se doma snaží vypořádat s každodenními starostmi a péčí o tři děti. Během rutinní obhlídky se jednotka dostane pod těžkou křížovou palbu a Claus je v krizové situaci donucen učinit rozhodnutí, které vyústí v odvolání z mise a obvinění z válečného zločinu. Nekompromisní soudní dohra však zdaleka není tak tíživá jako morální dilema, které Clause nutí volit mezi osobní ctí a zájmy vlastní rodiny. Mistr tichého napětí Tobias Lindholm představuje po filmech Hon nebo Únos další působivé drama, které si hned po premiérovém uvedení na festivalu v Benátkách vysloužilo mimořádné ovace, korunované nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (Aerofilms)

(více)

Recenze (187)

Matty 

všechny recenze uživatele

Může být válečný zločinec dobrým člověkem? Podobných otázek bez jednoznačné odpovědi tentokrát Lindholm klade více. Vlastně mi připadá, že nikoli charakterová studie muže ztrácejícího svou morální integritu nebo výpověď o válce, která nemá vítězů ani poražených, nýbrž samotné vytvoření komplexní situace bez jednoduchého řešení bylo hlavním cílem filmu, natočeného zjevně v reakci na stále častější (a nebezpečnější) převádění závažných problémů do emotivních výkřiků a jednoduchých hesel. Jak je jeho zvykem, Lindholm kvůli maximální autenticitě nejprve buduje věrohodné prostředí (byť se natáčelo v Turecku, Jordánsku a Španělsku, většinu vojáků ztvárnili muži, kteří dříve skutečně sloužili v Afghánistánu a domorodce afghánští uprchlíci z provincie Hilmand) a následně nechal herce reagovat na vzniklé situace (poskládané z reálných událostí). V pozici cizinců se tak octl režisér a zbytek profesionálů ze štábu, z čehož možná částečně plyne pokora vůči tématu. Vyjma několika scén prozrazujících snahu o Sdělení (ukazování, jak daleko na mapě od sebe leží Dánsko a Afghánistán) se Lindholm zobrazovaný svět nesnaží (do)vysvětlovat, přisuzovat mu zvnějšku nějaký význam, aby se dalo snáze napasovat do nějaké vyprávěcí šablony. Drama je důsledně podřízené realistickému efektu. Film ale zároveň dokáže vtáhnout svou soustředěností na průběh událostí. Neustále nás drží v očekávání, k čemu zachycený proces povede. Jak naznačuje úvodní výbuch, banalita se může kdykoli zvrtnout v boj o život. Tyto zvraty pociťujeme velmi intenzivně také díky kameře přilepené během celé první poloviny na hercích a krčící se například během střelby podobně jako váleční reportéři u země. Větší odstup si kamera od postav drží ve druhé polovině, kdy je se i divák ocitá v roli soudce, který by měl na základě dříve poskytnutého „důkazního materiálu“ vynést nad Clausem rozsudek. S verdiktem, k němuž dochází ve filmu, souhlasit můžeme, ale nemusíme – tím, jak je scéna natočena, Lindholm sám nesoudí. Rozhodnutí nechává na nás. Stejně jako u jeho dřívějších filmů jsme nuceni přehodnocovat události ve světle pozdějšího dění. Jejich srovnání, předpokládající naši ochotu přemýšlet nad rámec toho, co je explicitně řečeno, dodává filmu působivou nejednoznačnost. 80% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byla obrovská síla a hlavní roli zde hrála kamera, režie a scénář. První dvě složky působily jako pouhý zprostředkovatel pro složku třetí směrem k divákovi a lépe udělaný to být nemohlo. Abych řekl pravdu dostat tolik obsahu do pouhých záběru kamery to považuju za geniální. Jediný co mě přišlo trochu divný, že žalobce byl aktivní a obhájce až neskutečně pasivní, to se mě moc nezdálo, ale jinak mě to rozdrobilo na padrť. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Poctivé skandinávské drama, které se tváří, jako válečný film, ale ve skutečnosti je to vzorový příklad kvalitní skandinávské depky situované do života běžných lidí. Plný počet nedávám jenom proto, že mi celý ten případ přišel naprosto absurdní. Té, co obhajovala stát, bych nafackoval a poslal bych ji na pár týdnů k Talibanu, aby věděla, co vlastně obhajovala. Celý ten film mi byla tak strašně protivná, že jsem doufal v Clausovu nevinu. A když neuznáváte původní myšlenku filmu, těžce se pak filmu dává pět hvězd. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Co si jedinec může počít ve světě, kde se kategorie morálky rozplývá do zcela neprůhledné pavučiny emocí, moci a subordinace... Lindholm once again zachycuje ambivalenci současného světa ve vší nahotě a s naprostým tvůrčím chladem jedince, který důsledně kontroluje, přitom mu neunikají ty nejjemnější nuance. Ve chvíli, kdy po neuvěřitelné tenzi první poloviny, která je rozdělená mezi frontu a zázemí, přijde klíčový dialog hlavních hrdinů, který nechá režisér v tichu za sklem, jsem neměl pochyby, že sleduju Lindholmův nejlepší film. Neuvěřitelně komplexní, pokorné a v nejlepším slova smyslu angažující. Mimo dobro a zlo, mimo špatné a správné... žijeme ve světě, kde největší boj může probíhat v tichu zahrady rodinného domu. Nenápadný, o to zásadnější masterpiece. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Válečně - psychologicko - rodinné soudní drama. Do klasického válečného posttraumatickým stresem rámovaného vzorce přimíchal Tobias Lindholm motiv vojenského soudu a tématiku lidských práv. Změkčilá společnost - změkčilé vojsko. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Klasická "lindholmovina"; tedy procedurální, minimalistická, herecky utlumená, bez zbytečných keců a o opět o tématu, které by ostatní scenáristé jen stěží pojali bez alespoň špetky melodramatu. Přesto to není v žádném ohledu pomalé, nepřístupné či chladné; pouze se zde emoce nedávají najevo brečením a řvaním z plna hrdla, ale zádumčivým zapálením si cigarety. Nevýhodou je rozdělení na dvě části, jelikož to co nabízí ta první (denní rutina na misi v Afghánistánu a trable rodiny doma) je něco, co bylo k vidění/přečtení v posledních letech vícekrát, byť pravda že zdaleka ne vždy takto kvalitně a civilně. Naopak pasáž se soudním přelíčením je v tomto ohledu bez výhrad a je až neuvěřitelné, jak se daří mezi řádky zprostředkovávat morální dilema hlavní postavy, aniž by kdy cokoli bylo vyřčeno doslovně. Mohly v tom nějakou roli hrát novinářské hyeny, dopady na okolí apod., ale nic takového; intimně se to zaměřuje výhradně na samotné přelíčení a scény z domova (stejně jako v Únosu to bylo čistě o vyjednávání v kanclu a přežívání v jedné kajutě). Ano, lze si nepochybně tentýž námět představit i jako typickou oscarovku, a nemuselo by to být ostatně vůbec špatné (viz právě Únos "versus" Kapitán Phillips), ale Lindholmův přístup je svébytnější i nepoměrně zajímavější. A díky tomu i s větším prvoplánově nevynuceným emocionálním dopadem. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Pikantní téma, které se dostane pod kůži. Hlavní hrdina je sympaťák respektovaný svými muži. Přesto vidíme, že dělá chyby. Když v krizové situaci nejede podle protokolu, má to pro něj velmi nepříjemnou dohru. Film se změní na soudní drama, kde jsou oba úhly pohledu velmi dobře argumentovány. Já osobně jsem fandil hlavnímu hrdinovi, aby se z toho dostal. Válka bez nevinných obětí ještě nebyla a nikdy nebude. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„MÁ Z VÁS NĚKDO NĚJAKÉ POCHYBNOSTI O TOM PROČ JE TADY?“ /// Tak prej kurva není jen válka, ale taky lidi. Na tom něco je! Dokumentární kamera ukazuje rodinu, která má tátu támhle v prdelákově (Afghánistán) a který moc chybí (hlavně parchanti by potřebovali pevnou ruku, no a žena…co vám budu vyprávět). Taky samozřejmě ukazuje tátu, kterýmu zase chybí rodina (a manželka, páč i když lepší nežli dívčí zrada je teplá prdel kamaráda, tak tady se maj lidi rádi normálně, čili žádný prasárny nečekejte). Táta vobčas myslí na ty „tam doma“ a navíc má zodpovědnost za „ty tady“. Vojáky, bránící světovej mír (nebo jak se tomu říká). Ale zpátky k tý kameře – je bezprostřední a umístí vás do děje. Nejen v Dánsku, ale hlavně v zápase s nerovným protivníkem. Bez pompézních efektů si brzy jednotku v čele s velícím oblíbíte a budete ji držet pěstičky, když se dostane do úzkých. A to vona se dostane, páč vo tom to je. Claus je hlavně člověk. Nedělá machra a snaží se šéfovat psychologicky, tak aby se kluci, kterým sotva zaschlo mlíko na bradě, vrátili v pořádku domů. To všechno jsou ovšem věci známý a tak nějak vojensky – filmově profláklý. Rejža a scénárista v jednom si místo vzdávání holdu vojákům bojujícím v (zdánlivě) nesmyslný válce, nechal jako hlavní téma dilema, kdy a jestli vůbec někdy stojí 11 mrtvejch Afghánců za jednoho Dána. A protože si v nich (dilematech) libuje, začne ho větvit a předvádí dobrý drama, který zanechá dost prostoru pro vaši úvahu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju vysvětlit rodině, proč jsem tam „venku“ ty kluky nechal umřít. 2.) Páč válka pro mě není dilema. 3.) Thx za titule „Mia.w“ a „jives“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Krigen na mě působil velmi přirozeně a tudíž přesvědčivě. Nedovedu si ani v nejmenším představit, jak bych se rozhodla na místě Clause v nesmírně krizové situaci, silném stresovém vypětí a měla na to pár vteřin. Clause obdivuji, protože to byl moment, kde se střetlo jeho svědomí s vojenským právní zákonem. Navíc ještě při vědomí, že má doma milující manželku, která vede jiný urputný boj, který se týkal rodiny, dětí a do toho její obavy a strach o manžela při každém zavonění telefonu. Vše vygradovalo soudním procesem, kde opět jásám nad tím, kolik tam tvůrci vložili téměř beze slov momentů, týkajících se charakterů jednotlivých postav (vojáků), jejich solidarity, související se svědomím a morálkou a to vše v silně houstnoucí atmosféře. Prožívala jsem ten proces současně s Clausem do posledního puntíku. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Něco přes dva měsíce a je tu opět dánský film o válce a opět jsou u toho Tobias Lindholm (tentokrát i jako režisér) a Pilou Asbæk. Zatímco 9. duben se zaměřil na rok 1940 a zoufalý odpor dánské armády proti parnímu válci Wehrmachtu, ve Válce jsou Dánové v pozici členů mezinárodní koalice v Afghánistánu. Každodenní patroly, neviditelný nepřítel, cizí prostředí a nedůvěřiví místní civilisté, to je ovšem jiná válka než obrana Jutského poloostrova. Navíc dlouhodobé odloučení neprospívá rodinné pohodě. Každodenní rutina hlídek a občasných telefonů s rodinou je však narušena událostí, která dopadne na hlavního hrdinu i jinak, než hrozbou trestu. Jak už napsal DaViD´82, je skvělé sledovat, jak se Lindholm dokázal popasovat s tématem, které se lehce může zvrhnout v plejádu velkých slov, smyčců na správných místech a dlouhých závěrečných proslovů, zkrátka v to, co si spousta lidí spojí s "velkým tématem". Nic takového "očišťujícího" tu neuvidíme, lidské drama je ale o to uvěřitelnější a mrazivější v tom, že je znát z každého pohledu ústředních postav Clause a jeho manželky. Svědomí, zpytování sebe sama, rozpolcenost mezi odpovědností k rodině a odpovědností za životy lidí, přátelství, všechno důležité sdělené ve strohých větách, pohledech a stiscích rukou. Mimochodem v soudních dramatech jsem viděl jen málo tak silných (a přitom vlastně vtipných) momentů, jako Kennethova "řezníkova" výpověď. Jinak řečeno chtějte mít v průšvihu takového přítele. Pohled prokurátorky byl k nezaplacení, to bylo něco, co nedokázala pochopit. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Boj není ani tak filmem o válce, jako spíš o střetu odlišných kultur a o stavu evropské společnosti, která zpohodlněla, stala se příliš sebestřednou a opakovaně ve střetech s jinými světy selhává, protože se tvrdošíjně pokouší dávat událostem ve vzdálených zemích jiné významy odpovídající našim zvyklostem a salónním představám o morálce pěstovaných v bezpečných názorových bublinách evropských elit, co už pár dekád nepoznaly skutečnou krizi a nejistotu a nadobro ztratily kontakt s realitou. Evropská společnost ztratila v mnoha ohledech schopnost improvizace, místo víry a idejí spoléhá na byrokratická pravidla. Stárne a slábne. Není divu, že i vojenské mise už delší dobu vykazují v lepším případě mizivou efektivitu, v horším skutečný průšvih. Před soudem neměl stanout hrdina filmu, ale ti, co ho do nesmyslné mise vyslali a práci jednotky spoutali stupidními pravidly. Režisér možná prozrazuje o fungování evropské společnosti víc, než původně zamýšlel. Celkový dojem: 75 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tati? Je pravda, že jsi zabil nějaké děti?“ Sice jde o mé první setkání s Lindholmem jako režisérem, ale po Honu, kde byl spoluscenáristou, jsem měl určité očekávání i od Boje. Ten klade důraz na uvěřitelnost a civilnost. V první půli hlavně skrz vojáky; ač vycvičení, stále to jsou lidé s emocemi (pod extrémním tlakem), žádné necitlivé stroje na zabíjení (zdravím Hollywood). Ale i ty pasáže z Dánska mají svůj důvod. A zhruba po hodině se tam děj přesune úplně a tvůrce staví obtížné morální dilema nejen před obviněného, ale především samotné publikum (a to ví, jaká je pravda). A pokud v první půli divák třeba sem tam poleví v pozornosti (scény z Dánska a „bezpečí“ základny), tak v té druhé sleduje celý proces (avšak už i ty domácí scény) s velkým napětím. Konec pak působí silně emocionálně i bez velkých gest a přitom citově nevydírá (stejně tak to je u zničujících otázek dětí na otce). Škoda jen toho tempa v první hodině a pak labilního chlapa (čekal bych odlet domů už po „oné“ události), ale celkově dávám silné 4*. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

V prvej polovici zaujímavý pohľad na dva druhy odlišného "boja". Kým hlava rodiny riskuje život na ďalekom východe, manželka vychováva trojicu detí, ktoré sú zo dňa na deň menej ovládateľné. Starosti oboch partnerov sa následne spoja v spoločný boj voči systému, v ktorom "rozhoduje" skupina ľudí, riešiaca problém s chladnou hlavou pri horúcej káve. Keď tento snímok (aj keď je témou predsa len odlišný) porovnám s americkým grcom, ako bol napríklad "American sniper", ktorý je rovnako ako mnoho iných filmov z poza mláky, spájaný akurát s propagandou, či doslova odlišne prezentovanou realitou celého priebehu konfliktu, od jeho vzniku až po riešenie nastolenej situácie, toto je jednoznačný víťaz. Rozuzlenie bude zrejme väčšina vnímať košér, ale ... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Jeden z nominovaných za naj zahraničný film. Severania nás pravidelne zásobujú kvalitnými filmami, takže nominácia z neho u mňa robí povinnosť. Krigen síce nie je žiadna bomba, ale určite ide o kvalitný film. Film je kombináciou tém vojna, rodina a súdny proces, takže rozhodne atraktívne pre diváka. Spracovanie fajn, ale v prvej tretine sa to dosť vlečie a chcelo by to nejakú silnejšiu scénu na nakopnutie. Film obsahuje len jednu akčnejšiu scénu, takže kto si od názvu sľubuje nejaký akčný film bude prudko sklamaný. Kto hľadá reálny, kvalitne spracovaný príbeh zo súčastnosti bude spokojný. 70%. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Rezolutní severská reakce na geniální seriál HBO Generation Kill, pochopitelně s důrazem spíše na mrazivé drama. Film plný nepříjemných otázek a odpovědí, skrze něž si scénář mazaně pohrává s individuálním diváckým přístupem k morální zodpovědnosti a jeho úctou k pochybné objektivní spravedlnosti. Dilematický boj plný palčivých životních rozhodnutí, plodících démonické výčitky svědomí. Psychika je svině. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Dánskou kinematografii moc nesleduji, ale Lindholma mám v hledáčku hlavně díky výbornému Honu a zajímavému pojetí problematiky Somálských pirátů. Tentokrát se vydal do Afghánistánu a my v první polovině sledujeme život v jednotce, kdy náš hlavní hrdina má zároveň doma manželku s dětmi. V druhé polovině už film pouze odpovídá na otázku, zda-li bude náš hlavní hrdina odsouzen za své válečné rozhodnutí. Podobné problematiky se dotýkal už snímek Krvavá volba. Hon i Únos se mě ale přecejen líbily více. 60% ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Vynikající válečné drama dánské provenience, u kterého jsem zvažoval i plný počet hvězdiček. Úvodní části mě sice až tak nezaujaly a nejvíce mi utkvěly v hlavě okamžiky, kdy hlavní hrdina telefonoval domů a docházelo tak k jakémusi polidštění vojáků, nebo scéna, v níž se tamní domorodec nechce s rodinou vracet do vesnice a žádá, aby mohl setrvat na vojenské základně, neboť má strach o život svých blízkých (pěkná ukázka toho, že ne každý muslim je terorista), ale se vším všudy mě příběh vtáhl do děje až po incidentu, který vyvolal soudní dohru. Morální dilema hlavního hrdiny či nejasnost, jak vše skončí, to vše mě zaujalo natolik, že opravdu přemýšlím i o páté hvězdičce. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Danové se svému působení v Afghánistánu díky ztrátám v provincii Hilmand věnuji docela často. Příkladem mohou být třeba Bratři od Susanne Bier. Možná i Boj se dočká amerického remaku. Boj má na rozdíl od Bratrů jiný úhel pohledu na válku, ale opět je to především svědomí se kterým se musí hlavní postava srovnat. Zde však je několik otázek, které nemusí být jasně zodpovězeny a nastává nejistota, zda jsou rozhodnutí správná a či nesprávná. Rozhodnutí, jsou soudy souzená a nesouzená. Ale i nesouzená (neplést s neodsouzenými) špatná rozhodnutí jsou souzená vlastním svědomím. Pokud tedy člověk svědomí má. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Tobias Lindholm společně s Thomasem Vinterbergem napsal scénář k Vinterbergovu Honu, přičemž se toto dánské drama dostalo širokého mezinárodního uznání a film ve finále zastupoval Dánsko na Oscarech v kategorii Nejlepší zahraniční film. Lindholm se ovšem krom psání scénářů též věnuje režii a v roce 2015 i on realizoval drama, které se Dánsko následně zastupovalo na Oscarech. Dánský Boj poté s Honem pojí nepříjemná atmosféra, místo příběhu o muži obviněného ze zneužívání dětí se ovšem Boj tentokrát věnuje příběhu muže, který v krizové situaci provede válečný zločin. Dělá ovšem provedení válečného zločinu z hlavního hrdiny automaticky špatného člověka?Boj je po Honu dalším působivým a hutným dramatem, kde se opět hlavní postava musí potýkat s reakcemi veřejnosti, která na něj najednou změní pohled. Při vyprávění zápletky to vlastně může snadno znít jako tuctové drama, které po své první polovině už nemá co říct, Lindholm ovšem dokáže mile překvapit a celé se to vydá trochu neočekávaným směrem. Příběhová struktura má možná s Honem spousty styčných ploch a celé to je i přes vydání se jiným než očekáváným směrem přeci jen snadno odhadnutelné, sílu Lindholmova scénáře to ovšem v součtu neshazuje.Lindholm dokázal i v případě Boje napsat postavy z masa a kostí, které se chovají věrohodně lidsky. Pilou Asbæk je dostatečně výrazný protagonista, stejně tak se musí rozhodně ocenit výkon Tuvy Novotne v roli jeho ženy.Lindholmova režie poté možná není nejkreativnější, přesto je ovšem na filmu poznat slušné řemeslo. Jako audiovizuální vypravěč navíc dokáže skutečně gradovat napětí, celý ústřední dějový konflikt nezpracovává černobíle a dokáže naprosto prodat bezvýchodnost situace. Není to přitom film, který by vyloženě divákovi zničil duši a pošramotil jeho pohled na svět. Zanechá v něm ovšem pocit, že život někdy opravdu není procházkou růžovou zahradou a v mnoha momentech může být člověk rád, že je rád.Lindholm je sice ve finiši pořád silnější za scénářem než na režijní židli, jeho uchopení celého tématu je ovšem dostatečně silné. Lindholm na pilu netlačí příliš a přesto v divákovi zanechá dostatečně silné pocity, které ho ještě nějakou dobu po konci úplně nepustí. Je to sice jen velmi solidní řemeslo, kde obsah překonává formu, ta forma je ovšem tak silná, že to v tomhle případě absolutně nevadí...... ()

Související novinky

TOP filmy 2016 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP filmy 2016 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

29.12.2016

Výběr tří nejlepších filmů roku dle jednotlivých TOP uživatelů ČSFD.cz je každoročně oblíbeným čtením. Adepti měli za úkol vybrat tři pro ně nejlepší filmy, uvedené v roce 2016 do českých nebo… (více)

Reklama

Reklama