Hana a její sestry

Skvělý komorní film, k němuž asi neumím mnoho dodat. Nic mu nechybí a nic nepřebývá, má úžasný rytmus, geniálně vypointovaný scénář, je intimní a křehký, ale přitom se u něj člověk zároveň královsky baví a po jeho skončení má chuť si jej pustit znovu. Díky, milý Woody ;o) Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, kleopatra, Cival, Galadriel a určitě i spousta dalších, neměl jsem sílu je všechny pročítat (17.03.2011)

Woody Allen opět dokázal, že nedokáže natočit jiný než silně nadprůměrný film. Jeho zcela všední vztahový propletenec lidí okolo Hany je obohacen typicky allenovskými tématy: smrt, sex, smysl existence, (ne)víra v Boha. Celkem tři sestry, jejich tři opory plus množství bývalých i budoucích vztahů. Perfektně vedení herci, přirozené a přitom smysluplné dialogy, poklidná Palmova kamera, jazz a Woodyho hypochondr Mickey – to je pro mě obstojná nálož důvodů, proč se na Hanu podívat ještě (ne)jednou. Není to komedie, není to psychologické drama, není to odpočinkový film. Je to film Woodyho Allena, věčného skeptika, který jakoby Hanu natáčel v mimořádně vydařeném životním období. Optimistickým vyzněním nám tentokrát nenašeptává: „zapomeňte na šťastné konce“, nýbrž: „život je to nejkrásnější, co máme, tak si jej važme“. Scéna, ve které Mickey zjistí zásadní pozitivní informaci a následně pln radosti vyběhne vstříc lepším zítřkům možná zklame všechny zatvrzelé pesimisty, ale že je krásná, ji nikdo vzít nemůže. Čímž se chci dostat, k tomu, že život je kolem a kolem vzato občas taky celkem přijatelným způsobem jak se dožít smrti. (Btw, Allen ten konec nemá rád.) 90% Zajímavé komentáře: Angerr, pabelito (27.11.2005)

Proč nepřiznat, že Woody Allen a jeho poněkud infantilní svět nikdy nebyl tak docela mým šálkem čaje. Na druhou stranu, nezávisle na svých pocitech a sympatiích, nemohu neuznat, že tento Američan je bohem políbený a z jeho ruky vycházejí skvosty, které v paměti zanechají alespoň stopu. Což je v tomto případě současně i moje pokorné doznání. V matné spleti obtížně rezonujících pamětí dominuje Hanina stmelující úloha v rozsáhlé rodině, která je odměňována zneužíváním ("Marto, Marto, pečlivá jsi" pronáší v Novém zákoně Ješua-Ježíš). A pocit, že jsem zhlédl něco hodně krásného, na co bych neměl zapomenout. Jak to dopadlo, vidíte sami. A těch dvacet let mne zas tak moc neomlouvá. Ach jo. (21.04.2008)

Přiznávám, dle zdejšího hodnocení a nadšených ohlasů jsem čekal víc. Jde o ten typ Woodyho pohodové vztahové konverzačky s výbornými dialogy, ostatně tu má režisér skoro vždy dobře zmáknutou, jenže pak záleží na kvalitě humoru a faktem je, že v Haně a jejích sestrách ho bohužel moc nebylo. Ani pár výraznějších hlášek. A taky mi moc nesedla roztříštěnost děje, chápu sice, že vyprávění prolínajících se příběhů všech 3 sester, navíc rozdělené do kapitol, mělo být zajímavé, ale tady mně to spíš rušilo. Plusem je však kvalitní herecké obsazení, Michael Cane v netypické roli, mnou dlouho nikde neviděná Carrie Fisher (Leia ze Star Wars), pak herečky Barbara Heshey, Dianne Wiest, Mia Farrow a samozřejmě samotný Woody. Vidím to na slabší 4*, holt jsem čekal, že se víc zasměju. "Kdybych měl nádor, zastřelil bych se. Rodiče by to zdrtilo. I je bych musel zabít. A strejdu s tetou. Zkrátka krveprolití." (25.11.2011)

Už se u mě stalo tradicí, že Woodyho filmy, které všichni považují za jeho nejlepší, mne naopak přijdou "pouze" velmi dobré, zatímco ty, které jsou podle ostatních spíše dobré, mám já nejraději. A toto je přesně ten případ. Snad až do poloviny filmu mě "Hana a její sestry" nijak zvlášť nezaujaly, snad bych mohla říct, že jsem se i trochu nudila. Ovšem pak se příběh dostal do tragicko-komediální roviny a happy-end mu sedl, aniž by se stal hloupě kýčovitým vyústěním jinak dobrého filmu. Přesto zůstávám u 4* a 5* raději dám jeho geniálním komediím ze 70-tých let. Mám k nim jednoduše mnohem blíž. (11.12.2005)