Podnikavá Joy

Štastný konec, dvě hypotéky na dům zachráněny, 200 000 dolarů zaplaceno... závěr s neskonalou štedrosti (lepší hotel pro no name vynálezce žádající o masovější výrobu), ale rafinovanou odměřeností, Joy neměl chybu. Kapitalistický sen o prodávání mopů a jejich tvoření v malé továrničce s imigranty pracujícími pod minimální plat v režijně zdařilé formě. Poměrně zábavné. Otázkou je, jak do studia zavolala její kamarádka, když byla odpojena telefonní linka pro neplacení? (08.01.2016)

Příběh o ženě, která v životě nic nedokázala, ale pak dostala nápad na fantastický mop, je určitě zajímavý, Joy musela překonat hodně překážek, aby se její výrobek stal úspěšným a udržela si ho. Natočeno je to ovšem takovým stylem, že chvílema je to opravdu napínavé, ale chvílemi zase nudné. Každopádně dalo se na to dívat. (28.08.2017)

David O. Russell si s Terapií láskou nastavil velmi vysokou laťku, kterou už asi nikdy nepřeskočí, i když kdo ví... Každopádně po American Hustle je pro mne Joy druhým zklamáním a nemluvím o odpadním Accidental Love, ale přestože jsem chtěl nejprve hodnotit průměrně, nakonec jsem hodnocení zvedl, protože posun k lepšímu tu od minule je a chtěl jsem, aby se to promítlo na hodnocení. Prakticky vše tu stojí na výkonu Jennifer, herecky tu Bradley a Robert nepředvedli skoro nic, ale hlavně z důvodu, že jim nebyl dán prostor. Scénář není špatný, ale příběh místy působí tak nějak nevzrušivě a nechává vás chladným. Myslím, že Russell by mohl zkusit i jiné herce a přestat se soustředit jen na nacpání hvězd do snímku, každopádně za to jak královsky mě Jennifer 2 hodiny bavila, jsem nakonec hodil 4 hvězdičky, přestože jsou hodně hodně slabé čtyři. (31.12.2015)

Trnitá cesta mopu do amerických domácností. Přiznám se, ža tahle synopse mi přišla tak fádní a nezajímavá, že mě to předem nelákalo ke shlédnutí. Od začátku filmu to bylo "celkem zajímavé, ale ničím zvláštní", někdy celkem bizarní, kdy se postavy chovají divně (klasický to neduh Russellových filmů), ale od setkání Joy s postavou Bradleho Coopera v polovině filmu jsem byl pevně zaháčkován až k výslednému dojmu "výborné". Samotná scéna představení mopu její stvořitelkou v TV reklamě byla pětihvězdičková, stejně jako bylo ponoření se do role ze strany Jennifer, která to tam emocionálně hrnula jak sněhový pluh. A propós zima byl dobrý tah, poletující vločky tomu vyprávění dodávaly přitažlivou atmosféru, společně s hudbou, kterou Russell vždycky uměl ve filmu správně použít. (27.12.2016)

A cenu za Nejhorší rodinu získávají... Žádné haha, myslím to smrtelně vážně. Matka závislá na telenovelách, otec střídající partnerky, sestra Marfuša JsemLepšíNežTy, otcova zazobaná partnerka Made in Italy a k tomu ex-manžel žijící v suterénu. A co teprve ta podpora! Business-plán nevyjde (ať už vinou kolektivu či jednotlivce) a zatímco je Joy právem na pokraji nervového zhroucení, matka mlčí, Marfuša s Italkou se vysmívají a otec zachraňuje situaci větami jako "ne, nechte ji, je to moje vina, nikdy jsem ti neměl dovolit chtít se stát něčím víc než ženou v domácnosti". Upřímně, být na Joyině místě, tak nevím, komu tu propisku na podepsání vyhlášení bankrotu vrazit do oka jako prvnímu. Díky bohu za babičku, kamarádku, děti a vlastně i za ex-manžela, ze kterého se nakonec vyklubal docela fajn chlap.;-) Film jako takový nebyl špatný, když se to chytí za správný konec, může i komedie/drama fungovat, na můj vkus však bylo v "Joy" až příliš absurdit (a překvapivě ne v dialozích, protože ty byly skvělé). Jennifer dobrá, nejlepší ale byla stejně Virginia. "Joy?! Voda!"XD (08.01.2016)