Sedm statečných

Chybí tomu odvaha hlavní postavy vykreslit syrově (to i Mladé pušky byly špinavější), přičemž jejich motivace k zapojení je často extrémně chabá. Vysoko to ale tahá obsazení (jen záporák Peter Sarsgaard vzal "hraní na jistotu" až moc doslovně a filmem se víceméně pronudí), fajn tempo, obstojné akční scény (ta nejlepší bohužel ne na konci, ale uprostřed), na PG-13 solidní drsnost a příjemné překvapení v podobě nevyměklého konce, který nezapomíná, o čem by tahle cesta měla být především. Háček je v tom, že to příliš nekoresponduje s atmosférou, která se táhne první dvě třetiny. Ale ve výsledku vlastně spokojenost, protože film nenudí, nedělá originálu ostudu a i nějaké ty památné hlášky padnou. Na remake ok. (12.12.2016)

Sedm statečných. To je ve světě filmu zažitý pojem. Nesmrtelné dílo, které je ve svém žánru měřítkem kvality. Udělat remake této legendy postavilo tvůrce automaticky před problém, jehož nevyřešení jsem pociťoval takřka soustavně během celého průběhu filmu. Tím problémem bylo natočit western natolik dynamický a komplexní, aby uspokojil současné publikum, rozmazlené zlatým věkem filmové techniky, a zároveň i krapku staromilný a ne příliš autorsky iniciativní, aby vyhověl také zarytým fanouškům originálu a klasického westernu jako takovému. Že se to nakonec nepovedlo, by se dalo za určitých okolností i v pohodě tolerovat, obzvlášť přihlédnu-li k mým osobním sympatiím k hereckému štábu, některým starším dílům režiséra Fuqui nebo tragicky zesnulému skladateli Hornerovi, který dokázal rozvinout původní legendární melodii do vcelku působivého atmosférického slepence jeho osvědčených motivů z Nepřítele před branami či Avatara. Ale co mi hodně vadilo, bylo strašlivě předvídatelné schéma scénáře, který, ačkoli se snažil převléct původní příběh do neokoukaného moderního hávu a dodat postavám odlišné motivace k jejich nemožnému hrdinskému činu, aplikuje v průběhu opakovaně ta nejlacinější klišé dobrodružných filmů a užívá naprosto primitivní vývojový vzorec, který by mohl vypadat nějak takto: A – Zažehnutí konfliktu a motivace pohledné hrdinky k pomstě; B – Přesvědčování; nejprve hrdinka přemluví k ochraně místních hlavní postavu, jež následně putuje po státech a hledá pomoc; C – Shledání a výcvik vesničanů; D – Závěrečná bitva. Čtyři etapy příběhu a mezi nimi již bohužel nic, co by je jakkoli zvýraznilo v rovině emocionální, psychologické či narativní. Hlavní záporný charakter jen účelně jedná, aby dal „dobru“ co největší motivaci, a parta neohrožených pistolníků přistoupí bez jakýchkoli vytáček a pochybností na účast v akci, která přitom znamená takřka jistou smrt. Navíc i titulní sedmička, v původním snímku složená z charakterově odlišných a vzájemně se doplňujících postav, nyní až podezřele splývá v jeden povahově jednosměrný, zato však etnicky řádně promíchaný kulturní guláš, z něhož si zapamatujeme s odstupem času snad jen bezstarostný úšklebek Chrise Pratta či nervózní grimasy jediného potenciálně rozporuplného Ethana Hawka..... Jediné, kvůli čemu opravdu stojí za to film vidět, je dle očekávání fantastická audiovizuální stránka, která dělá ze dvou ústředních přestřelek skutečně opojný westernový zážitek, přičemž pastvou pro oči jsou zásluhou krásného rámování záběrů i triviální jezdecké scény napříč typickou krajinou Divokého západu, nebo konkrétně závěrečný polocelek Denzela Washingtona v momentě, kdy se vynoří z domu vstříc hlavnímu sokovi, snímán z majestátního podhledu a s prachem vířícím na sluncem prozářeném pozadí – určitě jeden z nejsvěžejších záběrů letošního roku. (27.09.2016)

Po zistení, že nejaký magor ide natočiť remake Siedmych statočných som to dlho nemohol dostať z hlavy von. Nechápem prečo má niekto nutkanie prerábať božskú dokonalosť, ktorá figuruje na popredných miestach naj top filmov všetkých čias. Obsadiť černocha do titulnej role?? Prečo?? Mám Denzela veľmi rád, ale tú holywoodsku rasovú tolerantnosť neznášam. Filmu som dal šancu a nebolo to tak zlé pokiaľ človek nemyslí na to, že je to remake slávneho filmu. Dej je v mnohom pozmenený, dokonca je v tom súkromná Denzelova pomsta, čo starí dobrí kovboji nepotrebovali. Stačilo im pár dolárov na prilepšenie a dobrý pocit... Veľmi často som si kládol otázku prečo sa to muselo volať Sedem statočných, film s malými úpravami by ho len pripomínal a nikto by nebol nasratý. V konečnom dôsledku je to jedno, pretože film neprekročil hranice priemeru. V závere slušná prestrelka, o dosť dlhšia než v originály, ale tam som za každým padlým smútil a tu sú to len bezvýznamné postavičky, ktoré si nezískali divákove srdce a preto emócie nefungujú. P. Sarsgaard celkom slušný, ale odohral iba pár minút. Celkovo iba priemer, na ktorý sa rýchlo zabudne, ale dúfam, že sa nezabudne na jedno... Nešahajte na kulty, ktoré nemáte šancu prekonať!!! 60%. (26.12.2016)

Nechtěl jsem příliš porovnávat s původní verzí Sedmi statečných, v níž se to hemžilo silným charismatem hereckých ikon zvučných jmen jako Yul Brynner, Steve McQueen, Charles Bronson či James Coburn, avšak nešlo to jinak. V prvních minutách nové verze jsem byl relativně spokojený a užíval si občasných odkazů na Sturgesův počin, z nichž mnohé prakticky kopírují kultovní western z 60. let. Nemohu si pomoct, ale zatímco v Sedmi statečných od Johna Sturgese má každá scéna své místo a svoji velkou výpovědní hodnotu, jež nachází obrovskou podporu v geniální hudební složce a perfektních hereckých výkonech, jež jsou mimo jiné determinovány excelentně napsaným scénářem plným nezapomenutelných dialogů, v novém zpracování mi přišla řada scén zcela zbytečných či rozvláčných. Antoine Fuqua si pro diváky naservíroval řemeslně zvládnutou podívanou, která ovšem nemá zdaleka ten spád a náboj, který učinil z původního filmu legendu. Chybí tu charismatické osobnosti a pamětihodné scény (jako je např. jízda s funebráckým vozem, zkoušení mladého Chica, první setkání s Calverou, či svým pojetím i daleko zábavnější nábor pistolníků do finálního komanda). Dočkáme se tu sice snahy ukázat i něco z minulosti hlavních hrdinů, což v Sturgesově počinu není, ale možná právě proto byla starší verze působivější, neboť dávala větší prostor divácké fantazii o sedmi hlavních pistolnících a jejich předchozím životě. Stačí si porovnat scénu s nožířem z roku 1960 a 2016. Zatímco v Coburnově pojetí je dodnes dechberoucí a správně "chlapská", v nové je pouze zdařilejším místem z celku. Ne, opravdu nechci hanobit snahu o remake klasiky, svým způsobem jsem se na něj těšil, byť se značnými obavami, jež se nakonec naplnily, avšak při sečtení všech kladů a záporů nemohu být s hodnocením vstřícnější. Nejde o špatný western, avšak nese-li název jednoho z nejlepších zástupců tohoto žánru, měl by být o několik levelů výš, než je Fuquův film. Inu, já se u sledování stihl i nudit, což by se v případě party kolem Yula Brynnera nestalo ani po desátém, pche třeba i pětadvacátém zhlédnutí. Stačilo by, kdyby jen zazněla legendární znělka "pa-papa-da, pa-pa-dada-da, pa dá, ta da, dý dááá" a už bych měl sto chutí si Sedm statečných znovu pustit. V případě stejnojmenného filmu z roku 2016 bych si mohl pouze zanotovat výše uvedenou melodii v těch málo scénách, v nichž zazněla a snažila se tak navodit atmosféru nepřekonatelné klasiky staré více než 50 let. (27.12.2016)

S kludom môžem napísať, že ma to bavilo viac ako som čakal. Pôvodných Sedem statočných som videl, bavili ma, ale nič extra okrem prestreliek a hudby som tam nenašiel. Nová Sedmička statočných je viac menej o tom istom čo stará, ale bavil som sa. Bavil ma úvod s drsným Washingtonom a verbovanie bandy, bavil ma stred, ktorý sa chystal s rôznymi pascami na veľké finále a bavilo ma finále, kde to s koltov iskrilo ako na Silvestra. Herecké obsadenie hodne fajn, hudba od Hornera, ktorý stihol ešte niečo zložiť príjemne pasuje, akurát len by to chcelo rozvinúť trošku niektoré postavy, ale inak sa jedná o dobrú akčnú zábavku. Pre mňa osobne lepšie ako predošlý statočný, tý ma až tak nebrali, za to sem si jednu * prihodím. 80% - 4* (27.12.2016)