Shin Godzilla

Po hodně dlouhý době zase japonskej kaiju film, na kterej jsem se podíval a k mojí radosti si to pořád udržuje takovej ten "jinačí" feeling oproti americkým monster filmům. A tohle - se svým pojetím Gojiry jako skoro hororovýho creepy potvoráka - mohla bejt neskutečná pecka. Stupňující se bezmoc, kde ještě víc než horovovej design Gojiry straší hororový množství byrokracie (ne)řešící, jak si s katastrofou poradit, se ale bohužel rozplyne na rádoby cool závěru, kterej v kontrastu vlastně dost realistických prvních dvou třetin moc nedává smysl a zbytečně film strhává dolů. Nemluvě o občas skvělý hudbě (např.: Gojira theme nebo destrukční sekvence) a občas hudbě, která je úplně mimo a chce bejt strašně cool, jenomže je absolutně mimo nastavenou atmosféru. (26.12.2023)

Japonsko má nejmodernější technologii a natočí takového Draka za humny! Už malá Godzilla měla místo očí knoflíky. Pak nastala evoluce a Godzilla se trošlu změnila k klepšímu. Jenže vychrlila pár fialových laserů a pak na půl hodiny spala - následně se půl hodiny ve filmu řešila byrokracie, politika a evakuace. Do všeho hraje hudba ze 70 let, která akční scény spíše zesměšňuje. Suma sumárům, akce je možná na 15 minut a 105 minut jsou jen kecy hloupých úředníků. Prostě něco strašného! 10% (01.04.2017)

Když v roce 2004 natočilo Toho k 50. výročí Gojira: Fainaru uozu, říkl jsem si, že už bude s Gojirou (potažmo celou touto sérií) konec a kultovní monstrum konečně odejde na zasloužený odpočinek. Přece jenom by si to už chudák holka i zasloužila. Jenže potom přišli Američani se svou Godzillou (2014) a šílenství se rozjelo nanovo. Film měl solidní úspěch a letos vzniklo další pokračování. Když jsem si ho chtěl konečně pustit coby fanda celé Gojira série, zjistil jsem, že blázniví Asiati už sami stačili natočit další tři díly (tento plus dva animované kousky). Takže jsem samozřejmě musel na chvíli Godzilla: King of the Monsters odložit a vrhnout se právě na Shin Gojira. A rozhodně jsem neprohloupil. Prvním potěšujícím faktorem bylo to, že se tvůrci rozhodli o restart série a tudíž tento film nemá žádnou spojitost se žádným z předchozích dílů. Tím druhým byl fakt, že samotná Gojira projde během příběhu několika proměnami své podoby. Co si budeme nalhávat, když vystoupila z hlubin a začala s první devastací města, málem mi vypadli oči z důlků – to byl opravdový hnus a byl jsem doslova znechucen. Jenže její následný návrat a proměna už byli o něčem úplně jiném. Pro fandy této série to byla doslova nádhera. Taky samotné speciální efekty prošly dobovou obměnou a po vizuální stránce vypadali docela uspokojivě. Jak samotná demolice města, aut, vlaku, letadel, armádní techniky (ty už nevypadali jen jako papundeklové modely a hračky na hraní) – což ale zas na druhou stranu ztratilo své osobité kouzlo starších dílů. Každopádně atmosféra během jednotlivých útoků pěkně zhoustla a i po této stránce jsem byl vcelku spokojený. O něco horší už to bylo s tím všudypřítomným ukecaným pasážím. Větší část filmu se totiž bohužel netýká řádění Gojiry a jejímu boji s armádou, ale kecání a hádání politiků, vojáků a vědců. Což mělo dopomoci realističtějšímu pojetí – kdy se mimo jiné řešili i důležité politické, bezpečnostní a vědecké věci okolo samotného zničení monstra, ale i ekonomickému dopadu na zemi, ohrožení a bezpečnosti obyvatel a především nukleární hrozby – tedy pardón pomoci USA, která chtěla hodit další jadernou bombu. 70% (15.08.2019)

Zkrácení čekání na Godzillu minus one cestou Shin Godzilly, nebylo moudré rozhodnutí. V mnoha ohledech podivný film, který možná není míněný vážně ale nepoznal jsem to. Samotná Godzilla je vedlejší a spíše jen kulisou, mezi dlouhými rozhovory postav, které se vypořádávají s tím, že jim za okny chodí obří monstrum. Samotná akce a triky, velice mizerné a spíše jak intro z videohry. (11.01.2024)

Vizuál samotné Godzilly mi zpočátku příliš neseděl a jestli mě něco jó rozčilovalo, tak to byly knoflíkové oči. Nicméně svou destruktivní cestou Tokiem si získala moje sympatie a po mutaci se z ní s konečnou platností stala docela hezká holka. Nicméně tohle nebylo jen o radioaktivní ještěrce. Především cca první polovina byla víc než cokoliv jiným kousavou politickou satirou reflektující poslední zemětřesení v Japonsku, během něhož tamní orgány v mnoha ohledech selhaly. A tvůrci je tu rozhodně nešetří. Některé byrokratické postupy mi připomněly i naše luhy a háje. Druhá půlka se už jen lehce otřela o traumata Druhé světové války a plně se soustředila na likvidaci potvory, což mě hodně bavilo. Mělo to vtip, mraky nápadů a závěrečná sekvence se šikanzeny, jeřáby a já nevím čím vším patřila k tomu nejlepšímu, co mohou godzillí filmy nabídnout. Pro mě příjemné překvápko. 80% (01.08.2017)