Křehké vztahy

Herzův film téměř autenticky vystihnul tvář doby, kdy se příběh odehrává. Hlavní role férového chlapa Tadeáše Falka byla tehdy dobře svěřena nadějnému Vladimíru Kratinovi, který mimo jiné to opravdu přesvědčivě zahrál. Dalším pozoruhodným momentem filmu je styl dlouhých vlasů a žargon mluvy šedesátých a sedmdesátých let, který byl tradičně v nelibosti u socialistického společenství ve všech kruzích. Co dodat závěrem? Že móda dlouhých vlasů nebyla jen výsadou umělců či muzikantů, ale běžným standardem doby. Nosili je čundráci, účňové i studenti, dokonce členská základna Socialistického svazu mládeže Pionýrská organizace SSM kluků nepohrdla dlouhým vlasem navzdory rudým zasadám módy krátkého střihu. (17.07.2010)

Po výborný první polovině, kde divák postupně poznává jednotlivý postavy a různý souvislosti a vztahy, následuje dost nudná druhá polovina o tom, jak se sbližuje nevlastní fotr se svou nevlastní dcerou. A celý je to zakončený takovym divnym happy endem, kterej jsem moc nepochopil. Ta první polovina z prostředí masokombinátu, se mi hodně líbila. Člověk úplně cejtil to syrový maso a zimu. Ale pak najednou střih a já čumim na to, jak Kratina staví s nevlastní dcerou sněhuláky a čte jí pohádky. Jinak postavy jsou celkem zajímavý a dokonce i velmi přesvědčivě zahraný. Těžko ve filmu najít nějakej slabej výkon. Z herců bych pochválil hlavně Kratinu a Františka Peterku v menší roli a pak toho týpka, co hrál závozníka (Radim Hložek). Nějak jsem si ho nebyl schopnej z jinýho filmu vybavit a tady jsem zjistil, že on v žádnym jinym filmu nehrál, což je asi celkem škoda. Rozhodně tady odved slušnej výkon (akorát ho teda nadaboval Jiří Prager). Proč žádnou další roli nedostal, to je pro mě záhadou. Celkovej dojem z filmu: první polovina 5 hvězdiček, druhá polovina za 2. 65% (18.08.2011)

Od předchozího Dne pro mou lásku Herz zřejmě přehodnotil a poučil s ez jeho nedostatků a tohle velmi lidské a příjemné sociální drama natočil s přehledem. A vybral si k tomu hned celý zástup výborných herců a hereček, které se svých rolí zhostili výtečně. Kratina u mě vždy byl a vždy bude Drtikol, tohle mu už nikdo neodpáře, a tady ho vlastně pojal jen trochu jinak. Jeho závozník je naprosto výborná postava. Pro mě nejlepší herecký výkon má oblíbená Zora Ulla Keslerová podala právě v tomto filmu. A Peterka, Ten je famózně geniální. Příběh je zajímavý, poutavý a hodně mě potěšil závěr. Až mě mrzí, že mi dodnes ten film unikal. (24.04.2013)

Ten film měl jednu podstatnou chybu - byl plný sněhu a sníh, mráz a zimu bytostně nesnáším. Ale v každém případě, řekne-li se Vladimír Kratina, vzpomenu si na tenhle příběh, jehož ústředním motivem je formování nevlastní dcery k novému manželovi maminky, kterou vydírá Baruščin bonvivánský otec. Nad Tadeášem Falkem se snáší Damoklův meč a Haryk je jeho ochráncem před nebezpečím ze strany Baruščina táty. To neznalého diváka vede k jistému dramatickému napětí, které neochabuje po celou dějovou linii až do okamžiku, kdy Baruška se vrhá od svého pravého otce do náručí Tadeášova. Jeden z těch silnějších normalizačních filmů, který má co říci i dnes. (23.11.2015)

Čekal jsem syrové psychologické drama v ostrém protikladu přeestetizovanému Dnu pro mou lásku, a i když se na začátku ve scénách s masokombinátu zdálo, že tomu tak skutečně bude, jakmile na scénu stoupila malá dívka, psychologické drama se změnilo v tuctovou rodinnou podívanou, která se příliš neliší od dobového standardu a ve druhé polovině silně dějově stagnuje a nepřináší nic překvapivého. Kratina předvádí charismatický výkon, ale jeho postava postupem děje spíše ztrácí na plasticitě, než aby byla prohlubována a tím se zpochybňuje samotné žánrové určení. Tematicky podobná Antonyho Šance přeci jen přináší zajímavějšího hlavního hrdinu, zajímavý konflikt i novátorskou práci s prostředím. (09.02.2011)