Collateral Beauty: Druhá šance

Všechny důležité věci, které se týkají lidského života, by se daly shrnout do tří slov: láska, čas a smrt. Je v nich všechno. Kvůli lásce všichni ráno vstáváme z postele, všichni se bojíme smrti a všichni si tak trochu nevážíme vyměřeného času, abychom pak litovali, že jsme ho měli málo. To se snaží dokázat parádně hvězdná sestava, která jinak celkem jednoduchý příběh vyzdvihuje o trochu výš. Will Smith, Edward Norton, Kate Winsletová, Helen Mirrenová, Keira Knightleyová, Naomie Harrisová, Michael Peña - star vedle star, každá má svůj prostor a bez výjimky hraje skvěle. Škoda jen, že jim to už tolik neladí dohromady - asi jako když postavíte all star tým ve fotbale. Individuálně skvělí, výsledky budou, ale úplně na vrchol se neproderou, protože postrádají týmový duch. Všechny je přesto na hlavu poráží Will Smith, jehož utrpení a zoufalství jsou až strašidelně reálné a přitom nejde o žádnou křeč ani nesklouzne k lacinému přehrávání. Připouštím, že fakt, že jsem film sledoval o Vánocích, mě může malinko ovlivňovat v hodnocení. Přestože se Collateral Beauty odehrává uprostřed vánočního New Yorku, nejsou v něm Vánoce nijak podstatné a tvoří spíš kulisu a skrytou symboliku (znovu)zrození. Přesto se na něj vyplatí právě v období Vánoc podívat - nakonec i do kin přišel, pokud se nemýlím, o Vánocích. Připomene i další složky života, na které se během nejkrásnějších svátků trošku zapomíná, a donutí zamyslet se nad svým životem. (02.03.2018)

Zaujímavé a fajn prepojené. Claire, ktorá zápasila s časom, lebo biologické hodiny bohužiaľ neúprosne tikajú. Whit, ktorému chýbala láska, a pritom tá je všade a vo všetkom, len treba oči otvoriť. A Simon, ktorému stúpala na päty smrť, už to len prijať. A Howard, ktorý sa musí popasovať so stratou vlastného dieťaťa. Nič veselé. Hudobný motív slušný, len sa stále opakoval. (16.10.2018)

Uměle vykonstruovaná pohádka, v níž si každá z postav sice prožívá nějakou svou větší či menší osobní krizi nebo tragédii, ve finále nejde však o nic, s čím by si neporadila trojice světaznalých divadelních herců! Tvůrci Collateral Beauty nejenže spoléhali na urputné ždímání divákových emocí, ale ještě těmi několika dějovými rozuzleními ke konci dělají z diváka rovnou debila. Já při sledování trpěl snad víc než některá z hlavních postav. (29.12.2017)

Plejáda herců dokázala ke zhlédnutí nalákat dokonce i mě. Velmi toho lituji. Jedná se vůbec o první film, ve kterém mě Norton iritoval. Už to o lecčem svědčí. Kromě Nortona mě iritoval i zbytek herců a hereček, na které jsem se před zhlédnutím dost těšil. Během sledování jsem si nepřestával klást otázku, proč vlastně někdo točí takovou píčovinu? Respektive pro koho? Lidi, kterým zemřelo dítě dovede tato slátanina maximálně tak nahněvat. Ty ostatní potom tato slátanina bude úplně jedno. Není zde totiž naprosto nic, čím by měla potenciál někoho oslnit. Tím nejhorším na celém snímku jsou monology a dialogy. To je dost smutný fakt, když si divák uvědomí, že je tento snímek na dialozích založen. Pokud dialogy nefungují, tak se celý snímek sesype jako domino v úvodu a závěru. Příběh byla opravdu lobotimická záležitost, které nejde odpárat vyloženě jen originalitu. Na něco podobného jsem opravdu narazil poprvé a jsem neskonale rád, že se více scénáristů nesnaží být originálních podobným způsobem. Když někomu zemře dítě, tak se značná část lidstva rozzlobí na Boha a je to zřejmě lepší, než rozložit svůj hněv na základě své pochybné filozofie hned na tři hromádky - lásku, smrt a čas. Nemohu se rozhodnout, který retoš z fantastické trojky mi vadil nejvíc. Žádný z nich mě ovšem neiritoval ani vzdáleně tolik, jako ten šílený závěr, který tomu nasadil opravdu totální korunu. Dlouho jsem neviděl nic tak nepodařeného. Režisér a scénarista by si měli raději otevřít zmrzlinářství. (28.02.2017)

Will Smith není na poli sociálního dramatu žádný nováček nebo neumětel, své kvality předvedl ve Štěstí na dosah nebo Sedm životů (které jsem obrečel jak želva), překvapivě oba od stejného režiséra. I zde to byla vpodstatě sázka na jistotu, pohled na depresivního Smitha dává tušit, že to nebude veselá podívaná. A ona to není tak úplně pravda. Celým filmem se jako červená stuha proplétá jakýsi příslib naděje, ačkoli okolnosti tomu vůbec nenasvědčují a přesně jako v Seven pounds čekáte, kdy vás to zlomí. Díky neuvěřitelně citlivě vybranému obsazení (Norton & Winslett pecka!) a všudypřítomné poetice si autoři vytvořili prostředí pro kontrast, fatální konec i wtf moment na přemýšlení. Víte, tenhle film je jako mlejn. Semele vás. I přesto, že to čekáte! PS: nic váma nerezonuje tolik, jako dojemnej film, do kterého umístí váš oblíbený song, ke kterému máte citový vztah. Fink tuhle úlohu splnil skvěle. (03.01.2017)