Zahradnictví: Rodinný přítel

(2x) Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak si Rodinného přítele užiju. Minula jsem předpremiéru na Finále, minula jsem i autogramiádu knižní trilogie v Praze, říkala jsem si tedy, že nemá smysl nic uspěchat. Na poslední filmy s Geislerkou jsem se víc soustředila, protože pauza mezi Pohádkářem a Polednicí byla zkrátka příliš dlouhá (celých 16 měsíců!), naštěstí Anthropoid a Pohádky pro Emu přišly v rychlém sledu za sebou. A se Zahradnictvím budeme trávit celý rok, to je jisté. V nečekanou chvíli nicméně přišla pozvánka do Lucerny a bylo rozhodnuto. V žádném jiném kině totiž Rodinný přítel tak nevynikne. Melancholické válečné melodrama přináší jakoby sled povědomých scén, avšak to jen proto, že kolektivní paměť si uchovává podobné rodinné příběhy v každém z nás. Nádherná rezervovaná romance náleží Geislerce, která herecky velmi převyšuje svého partnera Sokola (zkušenosti obou jsou nesrovnatelné a současný zájem o Sokola je stejně pomíjivý, jaký byl kdysi o Strnada, když Kinorevue řešila nikoli jeho herectví, ale zda mu více sedí knír či hladce oholená tvář). Je radostí sledovat Aňu v dalším válečném příběhu, který jí přinesl hrdinku elegantně prožívající celou řadu emocionálních otřesů. Nikoli nezáměrně již trailer upomínal výběrem hudby na Želary, v nichž Aňa poprvé dozrála. Z dalších hereckých kreací bych pominula tradičně slabé a stále se opakující výkony Míčové a Melíškové, naštěstí vyrovnané intuitivními miniaturami Krobotové a Remundové. Dětské role jsou samozřejmě roztomilé. Nicméně v celkovém hodnocení jsem reservovaná, protože očekávám, že celá rodinná freska se propojí s Pelíšky až na konci roku po dvou dalších premiérách a já zatím vím jen tolik, že se těším. ___ A skutečně, po opakovaném shlédnutí a po doplnění Dezertérem jsem s konceptem Zahradnictví velmi spokojená. Neb ono i to žánrové rozlišení má smysl - protektorát je vyprávěn jako melodrama (Hřebejk si je velice dobře vědom nostalgické hodnoty, stejně jako tehdejší kvalitní kinematografii ve stylu J. A. Holmana), poúnorový přelom jako mrazivé drama (komentáře netřeba) a tání bude komedie (předpokládám, že pak teprve se linka protne s náladou Pelíšků). A takové to zkrátka bylo čili zrcadlit žánrem tep dějin, to mohu jedině vítat. A také vítám. (10.05.2017)

Dobová výprava dobrá. Ale herci trochu přehrávají a vyprávění se nesnesitelně vleče. K hrdinům nenaplněné romance si divák nevytvoří vztah. Milostné napětí musí být divákovi vysvětlováno.Herci hrají strnule. Je skečů jako stopy humoru (s husou). Vytrácí se cit pro rytmus vyprávění. Braková duchařina... (06.10.2017)

Potenciálně silná (byť totálně neoriginální) zápletka utopená v nesmyslně masivní stopáži a hlavně rádoby distingovaným, ve výsledku však jen téměř nevzrušivým stylem vyprávění. Postava Ondřeje Sokola je charakterově čistá jak lilie, Mirek Dušín ve srovnání s ním působí jako zfetovaný sadistický pedofil, masturbující nad obětmi holocaustu. Jako tv film na jeden večer vcelku ok, jako kino záležitost od renomovaných tvůrců je tohle utahané melodrama ale kapku fail. 50 % (09.09.2018)

Asi tak do poloviny jsem si dával dohromady kdy a kde kdo s kým a i když jsem se konečně chytil, byly mi lapálie všech zúčastněných tak nějak jedno. Na vině jsou především příšerná sterilita filmu a chybějící dobová atmosféra. A nijak zvlášť jsem nejásal ani z herců. Jako největší kiks vidím obsazení Sokola, který má svoje limity a tady se to až bolestně ukazuje. Protivné mi byly i představitelky sester, ze kterých byla nejméně nesnesitelná Klára Melíšková. Naopak nejzábavnější postavy v podání Novotného, Krobotové a Remundové dostaly minimální prostor, ačkoliv je fakt, že role posledně jmenované patří k těm nejzbytečnějším. Tedy pokud se nebude v dalších dílech rozvíjet. Suma sumárum zklamání, jehož jediná devíza spočívá v tom, že předchází Pelíškům. 30% (29.10.2017)

Spájanie tohto filmu s Pelíškami môže byť jedine komerčným ťahom, lebo tieto dva filmy majú od seba asi tak ďaleko ako Schindlerov zoznam a Prcičky. Kým Pelíšky boli dokonalé v každej jednej scéne a všetky sú nezabudnuteľné až kultové, tu taká nebola ani jedna. Kým v Pelíškach sa stále niečo zaujímavé dialo a aj vážne situácie boli prezentované s nadhľadom, tu zo 130 minút sa počas 120 nedeje vôbec nič, totálna nuda. Celý obsah filmu je - troch mužov zatkne gestapo a počas tej doby chodí ich manželky navštevovať ich kamarát. Kľudne si počas filmu odbehnite na pol hodinku až hodinku, o nič neprídete. Jedine tak o zabitú hus a vianočné darčeky... Nechápem ako toto mohli stvoriť Jarchovský s Hřebejkom, ktorí zjavne príliš skoro vyčerpali všetky svoje nápady a už pekných pár rokov je to z ich strany len trápenie. Načo ale točiť film, ktorým nemajú absolútne čo povedať? Ak budú takéto nudné aj ďalšie dva diely, tak sa z nich mohol zostrihať polhodinový kraťas. Nudnejší film z obdobia WWII som naozaj ešte nevidel a pritom sa v živote členov tejto rodiny určite počas tohto obdobia dialo dosť zaujímavého, no miesto unudených paničiek to asi chcelo zamerať sa na to, čo prežívali ich manželia v lágroch. Iste, o tom už bolo natočených množstvo filmov, no aspoň by sa niečo dialo. Totálne nezvládnutý film po všetkých stránkach. Prirovnal by som to k telenovele, no aj v nich sa aspoň občas rozprúdi dej a je kúsok napätia, tu zdochol pes... (10.11.2017)