Komunismus a síť
Communism and the Net or The End of Representative Democracy
Komunizmus a sieť alebo Koniec zastupiteľskej demokracie
Režie:
Karel VachekScénář:
Karel VachekKamera:
Karel SlachHrají:
Karel Vachek, Václav Havel (a.z.), Alexander Dubček (a.z.), Miloš Zeman (a.z.), Jan Palach (a.z.), Boris Hybner (a.z.), Pepa NosObsahy(1)
Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Milan Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení. (Background Films)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Byť měl Karel Vachek načteno víc než většina smrtelníků, ani on jako jednotlivec samozřejmě nemohl obsáhnout vše. Nelze ale než chovat hluboký respekt k u nás naprosto ojedinělému a sympatickému pokusu o pansofické prohlédnutí, táhnoucí se napříč celou jeho filmografií. Alibisticky zatím jen za čtyři, Tmář mi přišel údernější a s větším tahem na bránu. Tetralogií Malý kapitalista pak Vachek zanechal budoucím generacím unikátní vhled do klimatu české společnosti posledních dekád, který bude s odstupem zrát a získávat na hodnotě. ___ Intelektuální stimul over 9000. ()
Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie je kompaktním filosoficko-uměleckým dílem neustále lamentující s vystřikujícími Vachkovými myšlenkami, neustálým polemizováním nad hranou přímé demokracie jdoucí ruku v ruce s demokracií socialistickou a zastupitelskou (parlamentní) demokracií. S neustálými odkazy na Sokrata a Platóna, Kanta a Nietzscheho, umělecká díla, tvůrce samotné a nadmíru současných i (tehdejších) komunistických politiků. V rámci pět a půl hodinové stopáže se to může zdát jako divnozměť plná jmen a referencí, ovšem monstrózní délka jí pouze přikrmuje na kvalitě a počáteční marast se začíná chytat do souvislostí a začíná prohlubovat dnešním moderním dějinám jistý kontext, zajímá se o stav dnešního člověka, o národ, a v čem tkví jeho současná nálada, z čeho vůbec pramení. Vachek má jasnou vizi a manipuluje člověka do fáze, kam on sám chce. Stejně jako s loutkami ve svém bytě si i on sám zahrává s divákem. A zároveň se nám předurčuje se svým názorem a následně ho v dalších scénách zboří a nahlíží na sebe sama s velmi distancovaným kritickým okem. Revoluce v devětaosmdesátém je zde vnímána jako subjekt bez názoru a snaží se ji hodnotit za pomocí historiků i konspiračních teoretiků. A jak sám říká - revoluce byla v šestaosmdesátém, rok devětaosmdesátý byl důsledek. V rámci necelých šesti hodin se dílo neboří a po vzoru - pro Vachka toho blbého - Muchy vytváří enormní výtvarně-filmovou koláž, jakousi Novočeskou epopej. Protože svět, ve kterém žijeme, není jako dřív a všemu nyní musíme dávat přídomek nové, či moderní. Vachek je tím největším filmovým filosofem, který zde v Česku, či snad i v Evropě (nebo na světě) byl. ()
Důstojný pětiapůlhodinový opus na závěr tvorby. Dokonce i po stránce srozumitelnosti se tu vychází divákovi vstříc víc než v předešlých dílech - i když tímhle tvrzením bych Karla Vachka nepotěšil, protože podle jeho názoru ve chvíli, kdy divák má pocit, že začíná chápat (tzn. vytváří si svoji vlastní interpretaci), film přestává fungovat, protože neplní to nejdůležitější, čímž je permanentní vyvolávání pocitu zneklidnění. Radost by měl naopak z Mirky Spáčilové, která film odzívla, aniž by se snažila něco pochopit :-) Karel Vachek tu bude se svým originálním přístupem k tvorbě chybět. -------- V titulcích filmu uvedeno: název (s chybou v interpunkci) Komunismus a síť, aneb konec zastupitelské demokracie; koprodukce Česko / Slovensko. ()
Mnoho neotřelých myšlenek, postřehů, bonmotů archivních záběrů. Vyloženě slastná je scéna dialogu "když dáte kultury dohromady, musíte mít v New Yorku 20 dolarů v kapse, kdyby vás někdo přepadl. Musíte vědět do který ulice jo a do který ne. V Paříži ne, ale jsou tu čtvrtě černých a arabů, do kterých taky ne. Míchat se to má jinak. Jít se obohatit a vrátit se domu obohatit svou kulturu. Kultury se míchaj a je zle", načež účastník workshopu z ciziny oponoval "Nechtěl bych žít v Paříži v 1.,2.,3. obvodu, chtěl bych žít ve 20., kde žijí všichni emigranti", načež dostal odpověď "když se vám tam líbí, ale policie tam radši nejezdí. Já to vidím ty směsy je víc problémů, než když směsy nejsou". Pobavil mě také třeba Milan Knížák na České televizi, když řekl "Merkelová je novodobý Hitler v sukních, buduje novou třetí říši", načež mu moderátor řekl "to nemůžete říkat, tohle nemůžeme odvysílat" A Knížák kontroval "proč ne, můžu říkat co chci, přijede německá policie a dá mi pouta?" Celá civilizace opravdu vidí na těch věžích jako Sokrates a na těch, co ho donutili vypít ten Bolehlav. Líbil se mi také popis naší společnosti jako reklamokracie. A trefně to vyzvihla ekonomka Vysokén školy ekonomické Ilona Švihlíková kdyz rika, ze jen 2% financnich toku globalnich penez ma spojitost se zbozim a sluzbama a ten zbytek obrovsjej v radu bilionu dolaru zadna hodnota se nevytvari,ale to je to nejziskovejsi.Mimochodem to nejvic rika o nasem svete.Danove raje velmi casto slouzi k financovani kriminalni cinnosti.Ty nejfrekventovanehsi financni raje patri pod britskou jurisdikci.Britsky Panensky ostrovy a Kajmansky ostrovy.Kdyz se podivate na EU,nejvyznacnejsi danovy raj je Lucembursko,ze jo.Kdo udelal z Lucemburska danovy raj? Jisty pan Juncker,ktery je dneska predseda Evropsky komise.Ren priblem je,ze ti co nam vladnou jsou primo zainteresovani na tom,aby to nefungovalo rika Svihlikova. K vidění na dafilms.cz ()
Co k tomu psát...? - Nejkratších pět hodin v mém životě (epilog pak je už trochu navíc). A těch patnáct, dvacet minut v poslední části, kde se prolíná Smrkovský, druhá pochodeň a úvahy o smrti... to je tak nečeské, tak nahé a upřímné, až se těžko věří, že je to součástí "českého filmu" a "české kultury". ()
Galerie (13)
Photo © Background Films
Související novinky
Zemřel dokumentarista Karel Vachek
Ve věku 80 let včera v odpoledních hodinách zemřel český tvůrce dokumentárních filmů a pedagog FAMU, Karel Vachek. Smutnou zprávu médiím předala děkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických… (více)
Reklama