Johanka z Arku

Johanka z Arku patří mezi přelomové filmové události. Kouzelník Georges Méliès posunul filmovou tvorbu na další, a vyšší úroveň, již podruhé (poprvé to byla jeho Popelka) překonal obvykle používanou metráž, vsadil na ucelený příběh a v zájmu zvýšení atraktivity vykouzlil filmové triky a kolorované obrázky. Johanka z Arku (hraje ji Jeanne Calvière) byla ambiciózním projektem neúnavného kouzelníka, Georges Méliès vsadil na národní hrdinku (pár let nato byla samotným Svatým stolcem kanonizována) své Francie, znásobil lidskou masu a vše obdařil maticí heroizovaného patosu s živými krůpějemi odlehčení. Jednoznačnou předností filmu je jeho stylová výtvarná podoba kulis a prostředí, malířem byl Charles Claudel podle návrhů samotného Mélièse. Legenda o Johance z Arku v kolorovaném muškátu v běhu je rozkošnou symbiózou starého s novým. Georges Méliès slavil zasloužené ovace! (29.12.2020)

Vím, je to asi moje ostuda, ale já moc nechápal o co tam jde a co to má společnýho s Johankou z Arku (až na ten konec, samozřejmě). Nicméně i tak dám pět, protože to vypadalo famózně. Nádherná kolorace a k tomu nově dodaná strhující hudba dělají z tohoto snímku z konce 19. století opravdu krásný zážitek. (23.01.2010)

Revolučné dielo po mnohých stránkach. Avšak to prevedenie a dej bolo skôr komické, Méliès podľa mňa bol skôr komikom a tieto filmy preto nemali silný dramatický charakter. Taktiež príbeh o Jane z Arku mi veľmi nesedí, nechce sa mi veriť, žeby sväté bytosti navádzali na agresiu voči nejakému národu, či mocnosti, najmä v Novom Zákone. (25.11.2012)

Farebný film z 19 storočia ? Ano, sám som bol prekvapený. Po zhliadnutí filmu http://www.youtube.com/watch?v=ukuK1z7iO7Y musím konštatovať, že kolorovanie bol veľký omyl. Všetky neduhy, ktoré by čierno-biely formát skryl, farba nemilosrdne odhalila ( napr. oheň ). Takisto sa mi nepáčilo dobývanie hradu, celý záber bol odfláknutý. Naproti tomu, Johankina revolučnosť a filmová výprava boli na úrovni. (30.10.2009)

Bohužel z původně 240 metrového filmu jsem viděl jen asi minutovou ukázku, ale i přesto mě okouzlila "mohutnost" scén a i díky Méliésovu reklamnímu sloganu "Velké představení s dvanácti obrazy. Přibližně pět set nádherně kostýmovaných osob na scéně..." bych měl chuť vidět tenhle filmeček celý. I přesto, že oněch pět set herců bylo notně nadsazených a ve skutečnosti jich vystupovalo něco kolem padesáti. (10.07.2006)