Sedím na konári a je mi dobre

Sedím na konári a je mi nějak šoufl... Když jsem v roce 69 četl v lidové knihovně scénář Jakubiskova filmu "Vtáčkovia, siroty a blázni", litoval jsem, že ho asi ještě dlouho neuvidím. "Sedím na konári..." se mu zdánlivě podobá, ale za 20 let se hodně změnilo. Polívkovu dikci (jakési pitvoření jazykem), grimasy (pitvoření tváří) a prostocviky (pitovření tělem), které jsme obdivovali v divadle Na Provázku, se už přejedly, a stejně tak ani Jakubisko nedokázal znovu vstoupit do stejné vody. Vznikl tak jakýsi (pa)tvar - pojem "magický realismus" bych raději vyhradil Jihoameričanům, ti to mají v krvi -, jakási pohádka pro dospělé, či lépe dospívající... Snad nejpodnětnější mi přišlo několikeré zobrazení nášlapné miny, divák mohl uhadoval, kdo na ni šlápne (dle železného zákona: když se ve filmu ukáže mina, musí na ni někdo šlápnout). Správně jsem tipoval Macháčka, protože to patří k jeho rolím... A tak zas sedím na konári a je mi trochu líp. (08.03.2016)

Aj keď nesie Jakubiskov film ľahký názov a aj veľa scén pôsobí úsmevne, jeho dej a niektoré časti, so záverom nevynímajúc, majú hlboké cítenie s krásnou poetikou. Jakubiskov štýl je síce ešte držaný ako-tak na uzde, no povedal by som, že práve ten dodal filmu to čaro. Dokonca aj na tých miestach, v ktorých by to iní len zrutinovali. No a Polívka bol bez chyby, Pavelka dokonca trošku zaostával, no stále s výkonom hodným herca. Každopádne, záver trošku dosť nezvládnutý a vedel by som si predstaviť, aby táto dvojica využila svoje role v trošku inom, menej komplikovanom príbehu. Zbytočne. 75%. (02.05.2008)

Výborný film, který jsem viděla kdysi dávno a nyní až teď, kdy jediné co jsem si z něj pamatovala byla Hrubešová na stromě. Kdybych nevěděla, že je to film od Jakubiska, tak bych to vůbec netipovala. Hrozně se mi líbí to surové zobrazení děje, které i přes ten chlad co z něho dýchá má stejně takovou něžnou poetiku. Navíc všechny hlavní postavy jsou vykresleny tak svérázně, že to krásně dokresluje celou mrazivou atmosféru. Kdo si zde stěžuje, že Hrubešová je nevýrazná projevem. No ono skoro němá postava, toho vážně moc nenakecá, náhodou byla tak krásně mimo, že jsem jí to věřila. Vlastně každá z postav i postaviček tohoto filmu byla až neskutečně uvěřitelná, od neukojené zhrzené kariéristky přes jednoduchého pošťáka toužícího po pokladu. Tak nějak je tu asi nejrealističtěji vykresleno jak se lidem pokřiví povaha v tak patové situaci jako je poválečné strádání. (02.04.2016)

Musel jsem se podívat do slovníku, co přesně je "feérie" a dozvěděl jsem se, že jde o výjev téměř pohádkový s fantastickými ději a postavami. Je pravda, že Markéta Hrubešová tady fantastickou postavu má, ale takhle to asi myšleno není... :-) Obecně tu s postavami ani herci problém nemám. Atmosféru doby dokonce chválím, ale nechválím režii. Na poetický příběh mi přišla až moc tvrdá a konkrétní. Nezbývá tu moc prostoru na fantazii. Nakonec dávám vyšší hodnocení, než jsem původně chtěl, asi za to, že tento film je opravdu nezapomenutelný. (29.10.2007)

Tmavá a pochmúrna atmosféra, ktorá je však na pravom mieste. Veľká dávka melanchólie a smútku popretkávaná svetlými momentami. Bolek sa tu nesmierne hodil. Nebol úplný šašo ( ale bývalý artista ) , nie ale v skutku toto mu sedelo, pretože všetkého bolo na neho napísané tak akurát. Dejovo to bolo dosť rozvláčne ale boli tam oporné body ktoré suma sumárum neboli tragické a ani zlé. Malo to svoje väčšie i menšie muchy , ale tie by sem neboli na mieste. V celku dosť obstojný film . Škoda že sa už nič aspoň podobne hodnotné netočí. (26.09.2012)