poster

Sedím na konári a je mi dobre

  • anglický

    Sitting on a Branch, Enjoying Myself

    (festivalový název)

Drama / Komedie / Poetický

Československo / Západní Německo, 1989, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    *****

    Myslím, že jsem odhalil, v čem tkví umělecké principy (tropy) tohoto filmu. 1, Klíčové je, že pro většinu akcí se využívá jen jedna kamera. A když nastane střih, odehrává se scéna zas trochu někde jinde. To má za následek velice svižný a jakoby zrychlený umělecký dojem a dopad na diváka. Žádná scéna není rozměňována přes více záběrování a pokud přece jen, další pohledy kamery jsou z míst, kde byste je věru nečekali. 2, Film je chronologický, ovšem umělecký vklad tkví v tom, že scény začínají i končí nenadále a neočekávaně, ve stylu balkánské vznětlivosti Kusturici. 3, Film si vypůjčuje styl sovětské montáže. Konkrétně střih z jednoho obrazu na stejný obraz, který je ale zrcadlově obrácen (viz třeba filmy Muž s kinoaparátem, Křižník Potěmkin). To lze pozorovat u minimálně pěti případů. ____ Zajímavé je, jak film vytěsňuje čas a chod dějin na pozadí a zavádí to zpět přes různé znaky a „okolní“ události. Ty ale nesouvisí s hlavními hrdiny. Protože Jakubisko natočil umělecký film, nikoliv však o umění a eskapismu, ale o denním plahočení a paradoxně o zevšednění.(26.8.2008)

  • Radko
    ***

    Ideálny film pre stredoškolákov. Vysvetľuje všetko polopate a pritom sa tvári artovo, snovo a symbolisticky. Následky vojny na tele aj duši, nádej v nový život spečená do perníkovej Stalinovej busty. Možno sa na niečo odhodlá generácia zrodená ako následok neveselých čias. Instantné narážky na totalitu sa mi nezdali nejako extra odvážne ani v čase premiéry. Veď ak ktosi pozná niektoré oficiálne vydávané tlačoviny spred novembra 1989 (na Slovensku napr. Literárny týždenník) tak zároveň vie, že opraty povolili už dávnejšie a umiernená kritika stalinizmu mohla byť pustená aj do predprevratového filmu. V čase, keď mi končil teenagerský vek som film aj so všetkými berouskovskými hláškami o hrdzavých a podobne žral všetkými desiatimi. S odstupom sa mi celok vidí skôr ako definitívne nabehnutie kedysi progresívneho režiséra na vlnu všeobecnej prijateľnosti. Aj keď si, viacmenej zo sentimentu, vždy s odstupom pár rokov sadnem na konár znova, zdá sa mi byť pohľad z neho len jemne nadpriemernou, poeticko-realistickou výpoveďou o povojnovej dobe.(30.4.2013)

  • genetique
    ****

    Aj keď nesie Jakubiskov film ľahký názov a aj veľa scén pôsobí úsmevne, jeho dej a niektoré časti, so záverom nevynímajúc, majú hlboké cítenie s krásnou poetikou. Jakubiskov štýl je síce ešte držaný ako-tak na uzde, no povedal by som, že práve ten dodal filmu to čaro. Dokonca aj na tých miestach, v ktorých by to iní len zrutinovali. No a Polívka bol bez chyby, Pavelka dokonca trošku zaostával, no stále s výkonom hodným herca. Každopádne, záver trošku dosť nezvládnutý a vedel by som si predstaviť, aby táto dvojica využila svoje role v trošku inom, menej komplikovanom príbehu. Zbytočne. 75%.(2.5.2008)

  • Renton
    *****

    Scénář: Juraj Jakubisko .. Zrovna dvakrát se mi nelíbí typická Jakubiskova výtvarná stylizace, ale tady zas až tolik nevadila. Příběh byl mnohem poutavější a překryl i tento neduh. Poválečný zmatek, nástup socialismu a tím vším proplouvají dva kamarádi, které dohromady svedla náhoda. Překrásné podobenství z tak podivné doby. V mnoha směrech zajímavé, hořce vtipné, zkrátka reálné. Přesná role pro Boleslava Polívku. 90%.(27.4.2006)

  • eraserhead666
    *****

    Možno, že Juraj so zde bohovskou Deanou prišli na svet, aby vytvorili tento film.(25.3.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace