Sedím na konári a je mi dobre

Jedná se o naprosto neuvěřitelný, fantastický film. Musím sice zmínit, že nejsem bezmezným obdivovatelem poetiky JJ a myslím, že zdaleka ne pro všechny filmové diváky je Jakubiskův styl stravitelný, ovšem jakékoliv mé výtky k režisérovi se netýkají tohoto filmu. Sice i v Sedím na konári se objevují motivy (jakoby snové záběry loutek, stavení, přírody či roztodivných detailů), které nemají daleko k tomu, aby za jiných okolností a v jen trošku odlišném pojetí působily nechutně, odpudivě, strašidelně až hororově, ale zde naštěstí uvedené prvky působí zajímavě, tajemně a pohádkově, a tak není filmu co vytknout. Naopak, jedná se o dechberoucí umělecké dílo, vymykající se srovnání s drtivou většinou všech ostatních filmů. Jeho síla je především v nosném příběhu a skvělých hereckých výkonech, ale také ve spoustě zajímavých vedlejších epizod či symbolů, podmanivé hudbě, krásné krajině, způsobu snímání, kombinaci snovosti a realističnosti, zobrazení "malých" lidských osudů na pozadí "velkých" dějin, zkrátka snad úplně ve všem co divák může vnímat. Film je natolik úchvatný, že někdy až pochybuju, jestli se mi jenom nezdál. Je jako překrásný sen, uvolněný, dokonalý a neuchopitelný jako poletující chmýří v Amarcordu zpřízněného režiséra FF. (01.11.2007)

Já opravdu nechápu co se nám pan Jakubisko snaží sdělit. (06.07.2008)

Pepé a Prengel dva povahově odlišní muži mající přesto něco společného co je neustále svádí dohromady. Film je protkaný hláškami, které Vám utkví v paměti ... Víte, co říkal starý Berousek: Možná, že právě pro tuhle chvíli jsme přišli na svět... divoká poválečná doba v Jakubiskovo vrcholné podobě. Podle mě Polívkovo a Pavelkovo životní filmová role. (19.08.2011)

Překvapilo mne, že se takový film mohl natáčet, předpokládám, že se minimálně začalo natáčet před revolucí, přitom tam je přímá kritika na způsoby komunistických represí a to se netýká jen stalinisticého období... Jakubisko není můj šálek kávy, ale tato poetická až pitoreskní tragikomedie vede především hereckými výkony. Pohodový Pavelka, nevinná Hrubešová, fanatická Horváthová... a Bolek dává vzpomenout na Šaška a královnu svým až divadelním pojetím. (30.04.2013)

Určite stráviteľnejší Jakubiskov film z jeho kinematografie. Dosť všeobecná téma - hľadanie životného šťastia - sa mu pod rukami neroztriasla a dokázal to ako-tak ukočírovať. Prijateľne vybraní herci, avšak ktorých osudy mi boli ľahostajné, nenašiel som si k nim skrátka cestu. Príbeh akoby z každého rožka troška, vo výsledku bez poriadnej predstavy. No aspoň pozerateľné, obrazovo na jednotku a príjemne poetické. (24.06.2018)

Asi jeden z nejlepších filmů mistra Jakubiska spolu s Perinbabou. (11.11.2018)

U filmu jsem se příšerně nudil, tudíž podle mne z tohoto období existují lepší filmy. Příběh se nehorázně vlekl a i když se snažil ukázat životní podmínky, často to dělal spíše zavádějícím způsobem a mnohdy zacházel až do přehánějící nudy. Hudba úplně zatracená (člověk si jí ani nevšimne), herecké výkony jsou dobré a táhnou, ale příběh mne nijak nenadchnul (podle mne postrádal nějaký ucelený směr a vyústění (by nehorázně zbytečně natahovaný o scény, jaké nic divákovi k vývoji zápletky neposkytovaly), byť u postav došlo k nějakému charakterovému posunu oproti začátku a to je plus). Za mne průměr. (10.08.2020)

Je to těžké, ale je to dobré... (05.01.2011)

Jakubisko zešílel! Tenhle film je toho důkazem. Přiznám se, dívala jsem se na to kvůli Polívkovi, a nemohla jsem uvěřit svým očím! Od začátku do konce mi to přišlo jako noční můra. Naprosto vycucané z prstu, představa Hrubešové jako jemné, krásné, přesto šílené a nebezpečné ženy je mylná, směšná a naprosto hloupá. Svojí ženu tu zase vyobrazil jako sexy Stalinistku kterou naprosto fatálně Polívka nemohl odmítnout. Naprosto mě tam štval Pavelka a stejně tak i jeho otravné jméno Prengel. Film by příliš velkým soustem než aby to vůbec mohl někdo natočit, morálka filmu je katastrofální, dramaturgie též, a logika dokonce chybí úplně není. Je to pokřivené vnímání jak války, tak komunismu, tak i osudu a jeho ran. Samotná stopáž 110 je špatná, a její obsah je ještě mnohem horší. Tenhle film silně nedoporučuji. (19.07.2013)

Sedím na konári, hojdám nohami, z tej výšky pozerám film a aj napriek tragickým momentom v príbehu je mi dobre. I uprostřed bídy a beznaděje se dá (a musí) nejen žít, ale i hrát si a snít. A nejen Polívkovi se pak o Hrubešové a jejích ňadrech v noci zdálo. I mě! A nebylo to poprvé, o rok dříve jsem jednou spadl v noci z postele, jak jsem ve snu i já zkoušel pod sympaticky vyvinutou Markétkou Hrubešovou podtrhnout kobereček v kajutě jednoho zakotveného remorkéru. (25.10.2013)

Výborná tragikomédia o hľadaní zmyslu života a šťastia podfarbená typickými Jakubiskovými snovými sekvenciami, príjemnou hudbou a založená na silnom príbehu. Výborný realistický dej je podfarbený Jakubiskovou poetikou a na jednej strane paroduje situáciu po konci 2. svetovej vojny a nástup socializmu so všetkým čo k tomu patrí (hlavnú stranícku ideológiu, sľuby, čistky a všetky kecy súvisiace s vtedajšou propagandou) a zároveň ich nemilosrdne kritizuje, za čo treba bez debaty uznať Jakubiskovu trúfalosť a odvahu. Herecké výkony sú dostatočné, Polívka samozrejme vedie. Film je perfektnou ukážkou tragikomédie - vtipných scénok je tu kvantum, rovnako ako aj vážnych a oboje majú ten správny účinok na diváka. Jakubisko natočil výnimočný film a bezpochyby ho možno považovať za jeden z jeho najlepších. (14.12.2013)

Krásný a poetický film o nepoetické poválečné době někde na slovenské vesnici, kdy každý měl nějakou tu skvrnku na duši a taky na kádrovém profilu... Dle mého mínění nejlepší Jakubiskův film s herci, kteří tu hrají, jako o život. Jo, jo, takovej je život... (02.11.2004)

Pozerám Jakubiska a je mi dobre, mohli sme si vravieť až do tohto filmu, ktorým sa zrejme nadobro uhasil Jakubiskov filmársky apetít. S čerešničkou na torte, ktorou je práve tento film o nie najlepších časoch. Majsterštych na pohľadanie. (31.01.2008)

U mňa najlepší Jakubisko. (30.01.2009)

Tento film přišel do mého života potichu a stejně tak se i dodnes chová v mém srdci. Je to jeden z filmů, jehož obrazy budu mít před sebou do konce života. Pan Jakubisko zde přesně věděl, na které struny je třeba zabrnkat. Strašně smutný příběh hlavních představitelů, přechod takřka z bláta do louže - z válečných útrap do bolševické buzerace. Ale přesto zbyl prostor pro komiku - jak lidské. (04.09.2009)

Krása (08.02.2010)

Juraji, Juraji, kam se tohle všechno vypařilo? Tento kus je jednou z korun československého filmu a osobně ho pokládám za to nejlepší, co Jakubisko za svůj život vyrobil. Tohle byl absolutní koncert, kterému nechybělo snad vůbec nic. (07.04.2010)

Nejlepší Jakubiskův film, který jsem doposud viděl. Nejspíš kvůli tomu, že zde příliš neplýtvá poetikou a lyričností a navíc ji střídá s tragikomikou, cyničností a absurditou situací daných těmi situacemi samotnými i historickým pozadím. Asi nejsem jediný, kdo považujte postavu Pepeho za Polívkovu nejlepší filmovou roli. Ne, že by v Dědictví dostal méně prostoru, ale přece jen Bohuš je venkovský buran, zatímco Pepe je prostě komplexnější postava. Škoda předabování Pavelky, ztrácí se tím hodně. Každopádně dobrý film, na který se ještě někdy podívám znovu. (19.12.2010)

Tradicne zaujimava hra so svetlom, zvukom a kamerou v podani Jakubiska, slusne herecke obsadenie, zaujimava doba na spracovanie - no stale malo.. Tisicrocna vcela sa podarila o poznanie lepsie. Nezabudnutelnym zostane tragikomicky vykrik postara kriciaceho - "Amerika má novú bombu! Zhodila ju na Haraši-mu! Milión mŕtvych Číňanov!" (20.09.2011)

"Co to je!?" - "To só americké fazole". Zajímavý a právem ceněný snímek poválečného období, který bohužel trpí některými zbytečnými neduhy a zvyklostmi tehdejší tvorby, z nichž nejmarkantnější je idiocké dabování některých herců (kterého ignoranta to kdysi jako prvního napadlo!?), které jde pak ruku v ruce s katastrofálním celkovým zvukovým projevem filmu. Nicméně dá se s tím v průběhu snímku srovnat a film určitě patří do zlatého fondu československé dramatické tvorby. (15.06.2016)