Dead Man
Dead Man
Mŕtvy muž
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
Neil YoungHrají:
Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Crispin Glover, Gabriel Byrne, John Hurt, Alfred Molina, Eugene Byrd, Robert Mitchum (více)Obsahy(2)
Bill Blake přijíždí na Divoký západ, aby nastoupil na místo účetního, proti své vůli se stává legendárním zabijákem. Svérázná westernová parodie. Všechny cesty vedou někam, nejdůležitější je často ta, která dává směr a význam našemu jednání. Mladý účetní Bill Blake po smrti svých rodičů přijíždí z rodného Clevelandu na daleký Západ, aby nastoupil na nové místo. Nezíská přislíbenou práci a ocitne se bez peněz v cizím městě. Když v sebeobraně zabije syna bohatého majitele místních železáren, musí prchat před najatými vrahy. Jeho průvodcem i ochráncem se stává osamělý Indián Nikdo. Podle něho je Bill totožný se svým jmenovcem, anglickým lyrickým básníkem Williamem Blakem, kterého si zamiloval při nedobrovolném pobytu v Británii. A tak ošetří těžce zraněného mladíka jen proto, aby ho připravil v duchu své svérázné filozofie na mystický odchod z tohoto světa... Významný tvůrce amerického nezávislého filmu, scenárista a režisér Jim Jarmusch použil rámec westernu pro sebeparodicky laděnou výpověď o pocitu vykořeněnosti a ztrátě tradičních hodnot. V příběhu mísí nejasné události s podivnými figurami westmanů, černobílou kamerou a jímavou hudbou známého rockového muzikanta, skladatele a kytaristy Neila Younga. Hlavní postavu ztvárnil Johnny Depp. (Česká televize)
(více)Recenze (687)
"Jste William Blake?" "Ano, jsem. Znáte moje básně?" Jarmuschova filmová báseň, spojující dohromady westernovou neučesanost, černobílou obrazovou estetiku, poutavý trip s elektrickou kytarou a bizarní dějové momenty, je tak trochu přelud... nemám jasno v tom, zda mohu Mrtvého muže okamžitě katapultovat do top 10, či ho nechat plavat v kolonce zatraceně dobrých filmů, jež ve své přízračnosti praští diváka přes čumák přespříliš silně. O čem to bylo? Lyrická cesta za osudem i hezky vylíčená snadnost, kterak se shodit ze skály, ztratit a nechat zapomenout, nebo jen poutavě podané nic? Případně jakýsi hybrid obojího? Je jisté, že Jarmusch natočil western bez westernu, jehož hlavní hrdina nečekaně sešel z cesty a jen tak mimochodem vrostl do role hardcore psance, a že na jakákoliv žánrová pravidla zde nemá smysl hledět. William Blake přijel nikam, potkal Nikoho a stal se ničím. Nádhera. Nádhera s tunou hlášek i momentek, fetišisticky se vyžívajících ve své náhlé absurdnosti. A nemohu nezmínit fatální uhrančivost, místy rostoucí do hodnot, při kterých by se dalo kastrovat bez anestetik. ()
Wau! ()
Jarmusch je asi králem nezávislého filmu. Tenhle film dokonale demonstruje proč. Dialogy ustupují do pozadí a naopak důraz je kladen na pozorování jednotlivých postav. Jarmusch dokázal do filmu propasírovat několik dobrých herců a hlavně jamování Niela Younga, jehož kytarové rify jsou rovnoceným partnerem filmových záběrů. Tenhle film patří k těm absolutně nejlepším. ()
Je to jiné, nemohu říct, že by se mi nelíbilo, je to své...surreal...?! ()
Mrtvý muž není z řady klasických westernů, ve kterých se kovbojové prohání na koních vysokou rychlostí a střílí přitom ze svých koltů do vzduchu...Už od prvních záběrů je patrné, že Jim Jarmusch přináší divákům poněkud náročnější podívanou, jež je místy zdlouhává a "hluchá". Johnny Depp a ostatní jeho herečtí kolegové jsou tu skvělí a až psychedelický zážitek u jednotlivých scén dotváří jedinečná hudba, bez níž by dané záběry ztrácely svoji atmosféru. Ano, tohle opravdu není žádná limonádka z divokého západu... ()
Totální bomba, od JJ nejlepší. Podivná kafkovsko-kubínovská atmosféra se nese celým filmem od začátku do konce a tlumí bolest všech těch ran. Smiřuje s nezvratným osudem... ()
"Stupid fucking white man." ________ Černobílý vizuál, Johnny Depp, indiánský mysticismus, básničky, gore, lekce lakotštiny, postmodernismus, propagace žvýkacího tabáku, a grunge – yop, tahle bizarní vykrádačka avantgardního anti-westernu 'El Topo' od Alejandra Jodorowskyho má doslova všechno. Jim Jarmusch ví jak mít za málo peněz hodně undergroundový muziky. ()
Moje první setkání s Jimem Jarmuschem, díky kterému jsem si snad udělal o jeho tvorbě docela detailní obrázek. Mrtvý muž především krásně snímá charaktery ústředních hrdinů a zajímavě kombinuje jednotlivé žánrové prvky, takže westernové drama protknuté nádechem fantasy by nemělo být pro diváka žádnou velkou překážkou, ale díky skvělé atmosféře, černobílé stylizaci a doprovodné hudbě by se měl naopak každý fanda cítit jako ryba ve vodě. Právě tím, že se nebál vnést do řady scén notnou dávku absurdity, připravil si Jarmusch pevný podklad pro své trochu zdlouhavé vyprávění, založené především na dialozích a náladách v daných sekvencích. Točit to takový Tarantino, jistě by vnesl do příběhu ještě větší dávku násilí, manévroval by na větším hereckém i myšlenkovém prostoru a hlavně by všechny ty chvílemi trochu uspávací dialogy mnohem více okořenil. Ale to by Mrtvý muž zcela ztratil své specifické kouzlo a stal by se úplně jiným filmem, a to by byla velká škoda. I přes rozvláčné vyprávění a z mého pohledu vyloženě divné zakončení je to totiž výborně nakroucená podívaná, na kterou se nezapomíná.. 80% ()
Mělo to být o chvilku delší a byl ze mě mrtvý muž... S Jimem asi nikdy moc velcí kamarádi nebudeme. ()
Někde jsem zase zaslechl Harvest Moon od Neil Younga a vzpomněl jsem si na hudbu z tohohle filmu. A jelikož je tomu tak nějak právě akorát 26 let (eh) co jsem Mrtvého muže viděl, dostal jsem chuť to vidět znovu. Ono se mnohé událo od těch bujarých let pastýřských. Krapet jsem pobral rozumu a tak mi spíná lecos co dříve ne a hlavně mi poslední dobou šmakují westerny, tedy pokud to nejsou takové ty ,,klasické'' americké z padesátek s Johnem Waynem :-). A tak nějak jsem si vybavil, že už tehdy mi Mrtvý muž přišel jiný. Jednak to byl nebarevný film, hudba v něm nebyla westernová a hlavní hrdina/nehrdina byl také zvláštní. A tak jsem na film koukl znovu. Ale ač uběhlo toliko let kolem, dojem z filmu byl stejný. Zajímavý hoooodně pomalý western, zvláštní jako celé to Blakeovo umírání. Depp byl zase fajn, ale kdo mne možná dnes o píď bavil víc byl Gary Farmer alias pan Nikdo. I já jako mnozí zde jsem měl trochu problém s tím, kterak vyjukaný účetní z Clevelandu se ocitne opravdu v divočině a jak se z něj díky zranění rázem stane pistolník s muškou jakou měl Buffalo Bill. Ale tenhle film není o nějaké logice. Autoři se nám asi snažili něco sdělit, ale krom poznání, že na poslední cestě není dobré být sám si fakt nějak neumím dát dohromady co. Proto tu nebudu házet hvězdami jako jiní, kteří skrze tento film poznali nejtajnější pravdy samotného vesmíru a bytí... Film mně bavil, hudba byla super, ale i dnes v roce 2021 mi to přišlo takové průměrné. proto dávám za 3 papírové růže. * * * ()
Jim Jarmusch se mi pokusil vyprávět "westernový" příběh, ale použil přitom takové vyjadřovací prostředky, na které mé ubohé vnímací schopnosti nestačí. Statečně jsem se s snímkem bojoval a dokonce jsem si vracel scény, u kterých jsem předtím usnul. Tímto způsobem jsem s dvouhodinovým filmem ztratil přibližně dva dny života. Vždy toho budu litovat. ()
Černobílá nádhera. Děj se jen tak líně poflakuje od jedné epizody černého humoru ke druhé, nepředvídatelně, pomalu, v každé sekvenci dováděn do dokonalosti. A hudba pod tím běží jako pokorný pomocník, kterého nelze přeslechnout¨, aniž na sebe upozorňuje. ()
Mrtvý muž je v pravdě umělecký film. Nenazýval bych ho experimentem nebo antiwesternem. To jsou pouze marné snahy zaškatulkovat film v momentě, kdy přichází se zcela originálním přístupem, který neznáme a neumíme ho popsat. Film se může honosit řadou superlativů. Patří sem hudba Neila Younga, kamera Robby Mullera, hlavní role ztvárněná Deppem a vedlejší role v podání indiána Gary Farmena. To vše jsou mocné nástroje, se kterými pracuje výborná Jarmuschova režie. Snímek se nám snaží originálním způsobem předat své sdělení a duchovní hodnotu. V ději je řada odkazů na historii americké kultury a společnosti v USA. V momentě kdy dorazí na divoký západ vzdělaný člověk, humanista, stává se pro něj jeho dosavadní životní přístup bezcenným. Musí změnit svoje životní postoje, ačkoli nechce. Je vytržený z kořenů, když ztratil smysl svého života, kterému věřil a dostal se do cizího světa, kterému nerozumí a rozumět nedokáže. Dostává se tak do stavu tiché rezignace a pasivity. Tlakem okolí se stává jakýmsi hrdinou resp. antihrdinou, kterým být nechce a ve své podstatě ani není. Flegmatické odmítání vlastního osudu jej činí mrtvým ještě za svého života. Právě zbavení se základního instinktu strachu ze smrti jej činí v očích okolí silným. Tato síla ale není spojená se sílou ducha, ale s duchem zoufalství. Jeho cesta není cestou hledání nového smyslu života, ale hledání smrti. Konec filmu je vlastně optimistický. William Blake nachází důstojný odchod z tohoto světa, který mu umožní až původní indiánští obyvatelé, kteří soudí člověka podle toho, jaký skutečně je a ne podle plakátu WANTED. Smrt Williema Blakea je pro něj vysvobozením. Na věčnost odchází klidný a poprvé snad opravdu spokojený. Dostalo se mu pocty, které se běžnému smrtelníkovi málokdy dostane. 88% ()
UPDATE 2020: "Obecně je lépe necestovat s mrtvým." Henri Michaux. Tak tu máme zase revizi jednoho z filmů, které jsem viděl v mých intošských letech. Jak si stojí 14 let poté? ……… Jeden z těch nemnoha filmů na které nezapomenete. Johnny Depp ani nemohl stvárnit víc antivesternového hrdinu. Vrcholný kousek z jarmushovy tvorby. ()
Bizarní western, který, byť je černobílý, působí i na rok 1995 velmi moderně. Příběh Johnnyho Deppa začíná zasmoleně, načež se pomaloučku, až netečně a pesimisticky, táhne v duchu taškařice kupředu. Toto tempo a atmosféru ještě multiplikuje melancholická hudba, bez níž by výsledek nebyl ani zdaleka tak odladěný. Pro mě největším tahákem a nejlepšími atributy filmu jsou charismatické postavy, jejichž močopudné charaktery, promyšlené dialogy a z dané doby prdel si dělající skutky dávají Mrtvému muži nezaměnitelný punc černé komedie. Spokojenost jako prase, a to také díky pořádné dávce krve. Malinko podezřívám Tarantina, že se tady nechal inspirovat pro svého Djanga. Doporučuju! ()
Parodicky absurdní western, aneb výlet do světa kde smysl a řád nikdo nehledá a ani hledat nechce. Spíše jen pomalu a poeticky rozjímat v tichosti nad těžkostmi života které osud přináší... ale s nihilistickým nadhledem a s černohumorným úšklebkem na rtech. 8/10 ()
Je ovšem proti veškerým oprávněným předpokladům, že by dvě různé lidské bytosti mohly mít totéž jméno. Ačkoli uvážíme-li, že Manitou evidentně hulí, možné to je. Tento nevýslovný film jsem viděl dnes poprvé a uvidím ho ještě mnohokrát, protože básně nečtu. Ale stejně nejlepší na něm je těch pět hvězdiček od PollyJean. Důrazně doporučuji lupuscanisův komentář. K upotřebení filmu viz Artran. "Patřil on vůbec někdy někam?", ptá se Arbiter a nemyslí tím Nikoho. Smyslem života je dobře umřít. ()
Není to western. Jasně, je to zasazeno do prostředí Divokého západu bla bla bla...ale tohle je téměř dokonalá depresivní pouť Johnnyho Deppa, kde Divoký západ slouží pouze jako kulisa. Jarmusch nejen parádně zrežíroval, ale snad ještě lépe napsal. Velice mě potěšili cameo roličky známých herců - pro mě byl nejlepší drsňák Mitchum nebo prodavač tabáku Molina. Musím ale přiznat, že ona elektrická kytara, jenž tvořila podstatnou část filmové hudby, se mi do filmu častokrát nehodila. Byl bych radši pro tradičnější hudební pojetí. 8/10. ()
Si davejte ctyri hvezdy, ale to je vse na co se muzete proti tehle kultarne zmoct. V pulce devadesatek tady mame film ktery tak nejak urcoval atmosferu doby kdy jsme na nej chodily do aera znovu a znovu. A ta doba byla krasna i temna jako tenhle film. ()
Související novinky
Hvězdně obsazená zombie komedie
Jim Jarmusch rozhodně ví, jak na svůj příští počin přilákat pozornost. Režisér snímků Kafe a cigára nebo Mrtvý muž totiž čerstvě oznámil, že chystá novou zombie komedii, ve které se objeví ty… (více)
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Pistolníci kulatého stolu
John Woo byl odjakživa fanouškem westernů, zejména Peckinpahovy Divoké bandy a Leoneho dolarové trilogie. Proto se už od své emigrace do Hollywoodu pokoušel o nějakou pořádnou střílečku z Divokého… (více)
Film Mrtvý muž považují někteří filmoví fandové za možná nejlepší snímek (např. Eva Zaoralová o něm mluví jako o geniálním filmu) krále nezávislého filmu Jima Jarmusche, na nějž volně navazuje svým dalším filmem Ghost Dog (1999) a částečně i Zlomenými květinami (2005). (Tyto filmy jsou spjaty například důležitým motivem cesty a přeměnou hlavního hrdiny). Mrtvý muž je ve zkratce příběhem muže, který je různými postavami doprovázen k smrti a pronásledován psanci a šerify jmény Lee a Marvin prostřednictvím skvěle napsaných dialogů, veršů Williama Blake a textů skupiny the Doors (jejíž název též pochází z básní od Blakea). Tento žánrově těžko zařaditelný černobílý celovečerní snímek osciluje někde mezi dobrodružným, psychologickým a kriminálním filmem, mezi dramatem a westernem, objevují se zde prvky road movie a černé komedie - možná však že právě výraz psychologický western nejvíc vystihuje tento film, který jako každé velké umělecké dílo svým překračováním žánrových pravidel vytváří žánr nový. Jednoduchý příběh se vine filmem jako tenká nit, kolem které se jako neodlučitelný doplněk vine sugestivní hudba Neila Younga. Doba, ve které se děj filmu odehrává, není nijak zvlášť konkretizována, sám Jarmusch se nechal slyšet, že jsou to přibližně 70. léta 19. století, tedy období překotné kolonizace Ameriky a masivních změn celé tehdejší společnosti. (Přibližně ve stejné době se odehrává i vzdáleně podobný snímek Malý velký muž (1970) s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, který stejně jako Mrtvý muž přistupuje ke svému tématu odlišně než ostatní kinematografická produkce). Hlavní postavou je účetní jménem William "Bill" Blake (Johny Depp). Černobílé provedení filmu, kosti mrtvých zvířat v něm a sušené květiny místo živých, ale i jméno hlavní postavy Blake, který je jednou z postav překřtěn přeřeknutím na Blacka, tedy Černého - to vše navozuje tísnivé pocity smrti a přítomnosti neživého. Král nezávislého filmu J. Jarmusch měl v Mrtvém muži šťastnou ruku na výběr herců. V hlavní a zároveň titulní roli září Johny Depp, jehož herecký minimalismus v tomto snímku skvěle vykresluje psychologickou kresbu jeho postavy. Navíc se zdá, jakoby tento herec byl nejenom s každou další rolí lepší a lepší, ale jako by byl i přes svůj vzhled řadící ho k hezkým mladíkům Hollywoodu přesto předurčen pro poněkud zvláštní, i když nesmírně zajímavé role. Už jeho vstup do světa filmu je pro jeho další filmografii jakoby příznačný - Depp si svůj debut odbyl malou rolí v téměř kultovním hororu Noční můra z Elm Street (1984), což je poněkud "ujetý" snímek o šíleném vrahovi Frediem Cruegerovi, který má místo prstů na ruce ostré ocelové nože, kterými vraždí své oběti. Považuji zde za zajímavé dvě věci: už v prvním Deppově filmu hraje tedy významnou roli smrt a Deppovi je zřejmě asi nějak předurčeno mít položky ve své filmografii trochu temné a děsivé. Ostatně i jeho jméno nám připomene všem známou "depku". Zmiňme zde např. snímky Střihoruký Edward (1990), Ospalá díra (1999), Mrtvá nevěsta Tima Burtona (2005; v tomto animovaném filmu Depp mluví hlavní postavu) ad. Ostatně o Deppovi se někdy mluví jako o dvorním herci Tima Burtona, který všechny tyto filmy režíroval, a který je smrtí evidentně fascinován. A za druhé stojí za povšimnutí, že v Noční můře má hlavní postava místo prstů nože, a Depp si o šest let později na oplátku zahrál sám roli Edwarda, nedokonalého výtvoru šíleného vědce, který ho nestihl dokončit, a tak má místo prstů nůžky. Ale i další herecké osazenstvo Mrtvého muže je brilantní. Depp se zde například opět herecky setkal se zpěvákem Iggym Popem (poprvé si spolu zahrálu v muzikálu Cry-Baby z roku 1990). Druhá projekce vytáhla výsledné hodnocení na 5*. () (méně) (více)