Draculova dcera

Americký horor „Draculova dcera“ se primárně zaměřuje na téma prokletí a na to, že jeho nositelka rozhodně není šťastná s tím, jak se její život změnil, co s sebou nosí a jaké jsou její potřeby. Už v tomto filmu se objevují náznaky toho, co je pro ženský upírský hororový film celkem standardní – tedy lesbické prvky. Ale ono se to s upírkami táhne i v literární historii, kde dostali prostor dříve než ve filmu. (24.01.2019)

První tři čtvrtiny filmy působí spíše jako psychologické drama s humornými prvky (vystrašený policista, vázání motýlka), teprve v závěrečné fázi, kdy se nudný a upovídaný děj z Londýna přesune do Transylvánie, trochu připomíná horor. On už ten námět sám o sobě, Draculova dcera, je špatný. Hraběnka Zaleska vypadá jako unavená herečka nebo zpěvačka, nikoliv jako dcera temnoty. Nemám tyhle relativizující variace rád a podle mne ten film není dobrý, neboť jakoby sám neví, čím chce být... . (04.06.2016)

Taký ženský horor, kde aj dejová línia s viazaním motýlika má pomaly viac priestoru ako Van Helsing. Viac dialógov a snáh o humor, ako by bolo žiadané a akýsi melancholický opar smútku z prekliatia (ktorý do dokonalosti doviedol až Lon Chaney Jr. ako Vlkodlak) zanechávajú čudný dojem. Film je určite zaujímavý a pokrokový (hlavná hrdinka deprimovaná z toho, že je upírkou + jemne lesbická scéna), no je nakrútený nanajvýš nehororovo. Počas väčšiny stopáže si človek ani neuvedomuje, že pozerá horor, za čo bezpochyby môže aj sladučká hudba. (30.08.2010)

Původní film není bez chyby... A tenhle je o trochu horší. Ne však špatný, naopak místy svěže odvážný. Především Gloria Holden je výborná a její hraběnku, jež by se chtěla vzdát rodinného prokletí, ale neví, jestli je to možné, byla radost sledovat. Škoda ale, že dostala o poznání méně prostoru než limonádová romantická linka doktora Gartha a jeho asistentky, kterou bych klidně oželel nebo alespoň pořádně proplel. (17.02.2019)

Dracula zemřel před 500 lety a stal se upírem, jeho dcera zemřela před 100 lety a stala se upírkou, něco mi tam nesedí, zhruba asi tak 400 let. O rozmnožování nemrtvých přirozenou cestou jsem dosud neslyšel, ale kdo ví, třeba po nocích nesají jen krev. Přímé pokračování "univerzálního" Draculy se vydává trochu jinou cestou než první díl, dcera démonického krále upírů hraběnka Záleská se totiž nechce se svým prokletím smířit a snaží se mu čelit. Tento fakt pak znamená, že klasický horror ustupuje do pozadí a máme tu spíš psychologické lehce mysteriózní drama, byť několika povedených atmosférických scén se také dočkáme, zejména první zjevení hraběnky ve vězení se v tomto ohledu vážně povedlo. Příznivci klasických horrorů tak mohou cítit jisté zklamání, já byl však díky mnohem lepšímu scénáři, jistějším hercům, odvážnému náznaku lesbické lásky a mnohdy i lehkému humoru ("na upíry chodíte většinou do banky") spokojen. (18.11.2018)