Režie:
Roland JofféScénář:
Robert BoltKamera:
Chris MengesHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Cherie Lunghi, Ronald Pickup, Liam Neeson, Álvaro Guerrero, Chuck Low, Fred Melamed, Sigifredo Ismare (více)Obsahy(1)
Silné a velmi vzrušující drama, ve kterém hrají hlavní role nositelé Oscarů Robert De Niro (Lovec jelenů, Zuřící býk) a Jeremy Irons (Zvrat štěstěny, Příliš dokonalá podoba, Kafka). V hlubině amazonských pralesů se v 18. století usiluje bývalý obchodník vzdělávat zaostalé indiány. Když je život domorodých obyvatel ohrožen, musí se však obrátit k meči a zapomenout na modlitby... (Rangelone Film)
(více)Videa (2)
Recenze (594)
Bohužel, nedodíval jsem se. Po 45 minutách jsem se stále kousal nudou, a to i přes krásnou kameru a výtečného De Nira. Je možné, že příběh jezuitů na misii mezi indiány v divočině nad vodopády později gradoval, pro mne ale ne... Trailer: http://www.csfd.cz/film/4863-mise/videa/ ()
Oslavy 500. výročí objevení Ameriky pochopili Indiáni také ne neprávem jako výročí svého zotročení a zubožení. A také etnocidy. Složitosti a klikatosti tohoto vývoje ovšem nebyly ani černé, ani bílé. Příběh, zachycený filmem, se mohl i nemusel stát. Co je jisté, je skutečnost silného námětu, brilantní režie, přesného zachycení, ale i přesvědčivá rekonstrukce prostředí takřka čtvrt tisíciletí starého. A neskutečně dobré zvládnutí indiánského prostředí, toho, které uvěřilo, a pokusilo se, jako později Čerokíové, o smír s bílým mužem. Neúprosná kamera usvědčuje. A ti, kteří chtějí přemýšlet, mohou. Zda to, co křesťanská civilizace nabízí, je skutečně přínosem. Jak už jsem předeslal, Indiáni před šestnácti lety neměli pocit, že Kolumbus a to, co s sebou přinesl, bylo opravdu to nejlepší, co mohli potkat. Poznání, že určitá představa dobra - to je ten lepší závěr - nemusí být všeobecně sdílena, může i obohatit. Především ty, které tento slib dokázal oslovit už tím, že byli ochotni ho shlédnout. Určitě jich nebylo a nebude málo. Nepřišli a nepřijdou zkrátka. ()
Kvalitní, pěkný, své téma zdařile a silně zprostředkovávající film, budovaný žel na osvědčených mainstreamových klišé. Obzvlášť zabolelo biskupovo závěrečné moudro a taky když hispánský jezuitský misionář v polovině 18. stol. ke svému soudruhu vtipně prohodí něco jako "neprovozujeme demokracii, jsme řád". Na druhou stranu jsou zde i momenty značné ceny. ()
Film je nakrútený podľa skutočných udalostí. Odohrali sa na hraniciach Argentíny, Brazílie a Paraguany v roku 1750. David Puttman s Rolandom Jofféom sa vytiahli. Rovnako tak De Niro s Jeremym Ironsom. Vykúpenie plačom bičované fascinujúcou prírodou, hudbou, réžiou... Toto už vlastne ani nie je film. Takmer dokonalosť. ()
Nikdy jsem neměla křesťanství zrovna v lásce, po shlédnutí Mise ale musím své tvrzení trochu poopravit; proti křesťanství jako takovému nic nemám, nedokážu ale vystát církev a její zásahy do světové politiky. Cožpak by někdo Ironsovi a jeho postavě dokázal vyčítat ušlechtilé pohnutky? Cožpak by někdo De Nirovi mohl v závěru spílat za to, že se ve jménu víry vrhl do boje, ačkoliv minuty před tím přísahal, že už krev neprolije? Za hudby Ennia Morriconeho (právě sháním soundtrack) se vám ale do hlavy dostane hlavně jedna myšlenka, totiž "Nebylo by jim lépe, kdyby nás nikdy nepotkali?". Mise nutí člověka přemýšlet, někdy je pro ateistu, jakým jsem já, až trošku moc překřesťanzována, mohlo by se zdát. Ale už jenom za ten moment, kdy seňor De Niro zabíjí strážce a uvědomuje si, že se ve jménu něčeho vyššího stal znovu tím člověkem, jehož stopy se ve své mysli snažil potlačit, za ten pohled do očí, odevzanost a odhodlanost v jednom, Misi jakoukoliv náboženskou agitku ráda odpustím. ()
Galerie (46)
Photo © Goldcrest Films International
Zajímavosti (26)
- Robert De Niro (Mendoza) měl protentokrát na rozdíl od jiných filmů velmi málo zdrojů, z nichž mohl před natáčením čerpat inspiraci pro svou postavu. Navíc na něj scénář i režisér kladli přísné požadavky. Musel k charakterizaci využít velký kus představivosti. (Rocky62)
- Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1986 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)
- Příchod Portugalců, kterým vrcholí celý film, je založen na historických faktech. Podle původní Tordesillaské smlouvy z roku 1494 byla většina území dnešní Brazílie španělská. Portugalci sem ale úspěšně pronikali povodím Amazonky, a tak jim bylo Madridskou smlouvou z roku 1750 (kdy se film odehrává) území dáno a legalizovalo tak jejich faktickou vládu. (Dzin01)
Reklama