Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (223)

swamp 

všechny recenze uživatele

"Take off your clothes." Musím se přiznat, toto dílo Milana Kundery mě nikdy nelákalo k přečtení, ale po zhlédnutí tohoto filmu se k němu jistě odhodlám, protože bude zajisté lepší než film ("syndrom knižní předlohy")..a vzhledem k tomu, že snímek natočený podle této jeho knihy je vynikající, myslím, že to bude výjimečná kniha. Daniel Day-Lewis mívá v některých momentech výraz Jacka Nicholsona (The Shining), Vincenta d'Onofria (Full metal jacket) a zároveň Malcolma McDowella (A Clockwork orange). Režisérsky mi celý snímek připomíná naprosto jiného pána, tím je výborný Krzysztof Kieślowski. Film, ačkoliv téměř tříhodinový, mě ani chvíli nenudil. Provede vás situací roku '68, přes emigraci hlavních postav do Švýcarska, až po jejich návrat zpět do vlasti. Ale..myslím, že to je škoda slov..opravdový zážitek pocítíte, až když se na tento snímek podíváte. "I've met another man. He's the best man I've ever met. He's bright, handsome and he's crazy about me. And, he's married. There's only one thing, he doesn't like my hat." ()

ad 

všechny recenze uživatele

Ať už šlo Kaufmanovi o cokoli, ke Kunderovu pojetí a myšlenkové síle se nedostal ani na míle daleko... Velike zklamani, neobjektivni hodnoceni a doporuceni k precteni genialniho Kunderova romanu..2,5 hvezdy, ale zaokrouhlim dolu,protoze jsem proste neobjektivni a vim to o sobe (nejradeji bych dal jednu) ... ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Takhle to dopadne, když točíte o něčem, o čem víte jen z rychlíku nebo oficiálních médií. Asi jako kdybych já natáčel o anglických dělnících v Manchasteru, taky o všech podrobnostech a nuancích vím prd, a když to natočím podle nějaké knížky, pořád tomu bude něco chybět, ta životnost, drobné postřehy. Zhruba takhle Československá televize točila TV inscenace z Anglie - zajeli k Apolináři, protože to je jediné místo v Praze s budovami z červených neomítnutých cihel, dali tam stánek s nápisem Grocery, někdo u stolečku popíjel z šálku čaj - a voilá, měli jsme příběh z Anglie. Takže tady se americkým divákům nabízí pohled na ty podivné opice za mořem, které v hospodě lijí pivo do prasat (a vůbec si berou prasata do hospody, víme?), a když je přepadnou ti zlí zlí Rusové v srpnu 1968, tak hromadně opouštějí republiku jako za 2. sv. války - ty fronty před hranicemi byly nekonečné a být to podle filmu, tak v ČSSR nikdo nezbyl. Strašně to mimochodem připomíná tu přepálenou scénu s úprkem v srpnu 1968 ve filmu Rebelové od Renče. Pak zde máme pár "autentických" záběrů jako z Prahy - jen by ten skladník nesměl přenášet bedny s nápisem Orange Juice. (Kde by v komunistickém Československu něco takového mohlo být? Nota bene na tržišti?). Seženeme jedno embéčko a jedno žiguli, cedule s českými nápisy nápisy Bazén a Východ, necháme ve filmu zpívat Kubišovou - a voilá - máme i v Americe Československo roku 1968! Jinak Kundera byl a možná stále je starý chlívák, o tom žádná, ale kromě těch chlívačinek jeho knihy obsahují spoustu postřehů a kritických zamyšlení nejen vůči komunistickému režimu, ale i mezilidským vztahům obecně. Jenže to jsou právě ty nuance. Ty dovede pochopit Čechoslovák, proto třeba jsou jak kniha, tak film Žert naprosto dokonalé, byť depresivní. A proto je tenhle film jen americká pohádka a povrchní blábol, který nemá nic společného s realitou, ani Kunderou. Navíc to má zcela, ale naprosto zcela zbytečně přepálenou stopáž - dvě a tři čtvrtě hodiny! - vyplněnou jen šukačkami, ta spí s tím a s tím, a on s tou a s tou, Ivan, Boris et moi v praxi, ke konci má pan doktor škraloup, aniž by tušil, maká jako dělník, a najednou zjistí, že je šťastný. Jenže to je poslední cca půl hodina, která je sice poměrně zajímavá touto výpovědí (a řazením těch tří čtyř závěrečných scén - myslím tím putyka - Sabina v USA a dopis - nutná šukačka na závěr jakože usmíření a štěstí - poslední cesta autem), ale na to jsem nemusel čekat dvě hodiny! Má to skvělou kameru, jak je u Svena Nykvista zvykem, ale stejně nechápu, proč to nedělal spíš Ondříček, Čechy hrají Francouzka, Francouz, Polák, dva Briti, tři Švédi (!), Holanďan, a jen dva naši emigranti v pidi vedlejších rolích (Landovský a Němec), což vůbec nechápu, proč neobsadili Třísku (myslím by byl daleko lepší než Day-Lewis), a protože je to rok 1988, myslím by nebyl problém sehnat i nějaké regulérní české herce té doby. Myslím, když budu mluvit moderním newspaekem, že to jen posílilo americké stereotypní náhledy na Čechy jako burany a Američané si tak pohladili své sebevědomí, že u nich tomu tak není a jsou daleko lepší a u nich by se takové věci stát nemohly. Jiný význam ten film nemá. () (méně) (více)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Nesnesitelná lehkost bytí je vskutku velmi osobité dílo. Americký film na motivy předlohy českého spisovatele, odehrávající se v Československu a natáčený ve Francii. Obsazení hlavních rolí je také velmi pestré. Máme tu angličana, francouzku, švédku a švéda a čechy. Navzdory americké výrobě oplýval snímek až překvapivě autentickým českým feelingem. Téměř tříhodinový děj se vůbec nevlekl, nesl se v příjemném, svižném rytmu, stále se něco dělo a nenašla bych v něm snad žádné slabé, hluché, či nudné místo. Fenomenální ústřední trojice, Daniel-Day Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin. Zejména velmi působivá a smyslná pro mě byla scéna, kdy se Sabina a Tereza navzájem fotí. Ta chemie mezi nimi, to jiskřivé napětí a ženská krása:) Ve filmu uslyšíme naši hymnu, Daniela řídit Škodovku a Pavla Landovského, který jeho i Juliette vytáhne na pravou českou "zábavu." Tancovačka a kalba, jak má být:) No, ve kterém jiném filmu uvidíte, aby herec formátu Pavla Landovského opíjel herce formátu Daniela Day-Lewise?:) ()

zette 

všechny recenze uživatele

Kunderu jsem nikdy necetl. Ale samozrejme udela ceskemu divakovi radost, kdyz se zahranicni filmovi tvurci rozhodnou tocit podle "nasi" knizni predlohy. Ackoliv jsem jim ceske prostredi sotva veril, myslim, ze si dali s vypravou praci. Dejove to uplne nesedi pohromade, je zde ale cela rada zajimavych momentu. Kazdopadne je zajimave divat se na nasi historii cizim pohledem. Z hereckych vykonu nikdo vyrazne nezaujal, Landovsky potesil. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (19)

  • Snímek chtěli tvůrci natáčet v Praze, kde se odehrávají klíčové pasáže z roku 1968. Nebylo jim to umožněno, takže pražské scény vznikly nakonec v Paříži a Lyonu. (cariada)
  • Autor predlohy, Milan Kundera, sa o filme vyjadril, že má s duchom románu aj s duchom jeho postáv pramálo spoločného. (MontyBrogan)
  • Lena Olin (Sabina) v roce 2001 pro český časopis Cinema vzpomínala: "Ten román se mi velice líbil, ale když jsme pak podle něj točili film, nebyla jsem přesvědčena o tom, že to bude něco velikého. Byl to zvláštní. Nedokázala jsem si představit, že by někdo podle té nádherné knihy dokázal napsat dobrý scénář. Natáčení pro mně bylo zajímavou zkušeností. Hrála jsem tehdy v divadle ve Švédsku a najednou jsem dostala nabídku hrát v americkém filmu. Jak už jsem vzpomínala, moc jsem konečnému výsledku nevěřila. Ale když jsem pak film viděla na plátně, byla jsem okouzlena. Protože pocházím z Evropy, často dostávám nabídky na role žen z východní Evropy, které mluví s přízvukem. A já si pokaždé říkám: 'To přece nemůže fungovat, když se američtí herci snaží hrát Rusy nebo Čechy.' Je to pokaždé zvláštní. Je to stereotyp. Mnoho scénářů, které dostávám, se týká politiky, ale většinou jsou to pouze stupidní pohádky. Byla jsem proto zpočátku podezřívavá. Ale celé natáčení bylo skvělý zážitek. Točili jsme šest měsíců. Přestože se děj filmu odehrává v Praze, nikdy jsem tam nebyla. Když vycestoval štáb do Československa před začátkem filmu na obhlídky, byla jsem právě těhotná. Vše se pak točilo v Paříži, ale po projekci filmu jsme dostávali z různých stran poklony, jak se výtvarníkům skvěle podařilo vytvořit Prahu v Paříži. I lidé z Prahy se nás občas ptali, ve kterých ulicích jsme natáčeli, protože to vypadalo tak skutečně. Byla to nádherná zkušenost. Byla jsem šťastná, že jsem tu roli vzala. Ale v Praze jsem nikdy nebyla." (NIRO)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama