Kult hákového kříže

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Nenávist je přítěž. Derek je inteligentní mladý muž, na prsou nosí vytetovaný hákový kříž a fašistickým ideologiím skutečně věří. Je skinhead. V komunitě má obří respekt a úctu. Černí překupníci drog mu zabili otce, je posedlý nenávistí a jeho bratr jde v jeho šlépějích. Jenže se zjevným potěšením jednoho večera zabije černé zloděje. Shodou okolností si odkroutí jen tři roky. Spřátelí se s černošským klukem z prádelny a jeho holá hlava „přijde k rozumu“. Po návratu z vězení ale jeho proměnu nehodlají jeho stoupenci, stejně jako jeho mladší bratr, akceptovat. Nákaza rasismem žije dál, mnohdy je ovšem demonstrována polopaticky. Sice nám tohle drama předloží i (četně citovanou) mrazivou scénu s obrubníkem, pořád ale jde o snímek do jisté míry korektní. Tvůrci tak hlavně tlačí na fakt, že se člověk, který vnesl násilí do vlastní rodiny, ji snaží nově před ním uchránit. V černobílých reminiscencích se divák dozvídá, jaké chvilky si Derek ve vězení prožil. Hlavní devízou filmu je obsazení Edwarda Nortona do ústřední role. Jeho proměnu ve spořádaného občana mu uvěříte, stejně jako ztvárnění dramatických poloh a vypjatých situací. Ve své době nedoceněný snímek, jehož poselství bude platné i za několik let. Publikum má holt rádo čitelná dramata, tak to tak berme. Ač ty chyby a chybky vidím, i já se chytnul. (03.04.2006)

Nechme idiocii českého distribučního názvu stranou, stejně tak klasické postupy k vyprovokování těch nejzákladnějších emocí. American History X má výborný cast (zejména Edward Norton, Beverly D'Angelo a Fairuza Balk), logicky sestavený příběh, kterž donutí diváka přemýšlet. A kromě účelně použitých čb sekvencí je tu taky fikaně proložený masakr s drsnou komikou jednoho týpka z prádelny, co nefandí KKK. #freshfilmfest (01.09.2013)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Edward Norton byl za výkon v roli nácka a později odpadlíka od neonacistů nominován na Oscara. Téma filmu - nenávist k lidem jiné rasy - je opravdu citlivé a silné, a to zdaleka nejen v USA. Nenávist vede ke vzteku a vztek k násilí. Kult hákového kříže mne zneklidnil, otevřel bolavá místa, ale nevím, zda spíše nepřilil oleje do ohně místo nalézání řešení. Naštěstí u nás snad ještě nejsme až tak daleko... Oficiální trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw (23.07.2009)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)