(
hodnocení,
komentáře)
Povídka 2. Tajemství písma
Starožitník (Oldřich Nový) je jímán pochybností a neklidem. Navštíví kartářku, aby se dozvěděl, je-li mu žena Martička (Irena Kačírková) nevěrná, jak tuší. A hle, první setkání s světem tajemna. Odpověď je však neuspokojivá, navštíví proto detektivní kancelář. Karel Effa jako detektiv to je trefná postava, trochu komická, trochu falešná podezřele zdraví při jedné příležitosti pana soudce přítele žárlivého starožitníka. Soudce (Jar.Marvan), trochu jako Eremita rádce, pozve dokonce přítele k jedné manželské soudní při, zabývající se nevěrou a průkazními materiály o ní, aby příteli ukázal obtížnost situace. Radí mu, ať vyčká, čas vše prokáže.
Při tom však, podle rčení: vedle kulhavého, kulhati se naučil sám se stane obětí podezírání své věrné ženy. Při návštěvě vizionáře a grafologa Jensena (Miloš Kopecký) se oba muži mají dozvědět pravou povahu svých žen stane se, jenže v obráceném sledu. Starožitník je ubezpečen o řádnosti své ženy a oddechne si, soudce naopak propadá absurdnímu podezírání. Jako dovětek vyzní ještě cesta paní Marty do lázní, kam ji pošle starožitník, aby ji nechal sledovat detektivem. Ten se projeví jako úplatný, neprozradí zálet paní Marty se zákazníkem manžela a tím vyjde najevo, že jasnovidec Jensen pouze popletl pořadí informací. A věci nadpřirozené jsou tak parodovány a vychází z celého příběhu závěr: jak je důležité, čemu a komu věříme.