Zvířata ve městě

Zvířata ve městě nejsou vůbec špatnej film, je zde cítit atmosféra konce normalizačních let a po převratu film úplně zapadl, což je docela škoda. Václav Koubek hraje takovýho ožralu, kterej nenechá ani jednu dívčinu na pokoji a stále hledá něco nového. Zajímavou roli zahrála Monika Načeva se kterou se ve filmu hlavní hrdina ožení, ani vlastně neví proč. Další skvělá role byla pro Arnošta Goldflama v roli profesora, jeho hlas je prostě kultovní. Ivana Chýlková opět ukázala kozy a zahrála samozřejmě výborně. Je to velice zvláštní snímek, u kterého mě ale hodně vadil střih, ty nedokončené sitace a následně další děj, to mě fakt vadilo, film kvůli tomu nedržel úplně pohromadě a připadal mě takovej poslepovanej. Jinak určitě zajímavé téma, kdo je vlastně to zvíře, jestli zvířata zavřené v zologické zahradě, nebo...člověk. A taky se dozvíme, že koprolit je zkamenělý hovno. (20.12.2011)

Česká filmová tvorba sklonku osmdesátých let mě svého času míjela, a když jsem Křístkův snímek viděl poprvé, připadal mi v nejednom ohledu jako malý zázrak. (Výhrady některých uživatelů pokládám vzhledem k četným a nápadným kladům díla za malicherné. Namátkou vstupy autora do děje, o nichž píše RADEK99: nezařadil bych je k oněm kladům, ale co na tom, že je má Křístek nebo Vanča od Vonneguta? Dotyčný ovlivnil leckoho. A co když scénáristé jako správní Evropani četli dřív Sterna než Vonneguta?) Dnes jsem se k "Zvířatům" vrátil už asi potřetí a ani po letech mě nezklamala. S přihlédnutím k danému časoprostoru přinejmenším čtyři hvězdičky. (15.11.2021)

Film až přespříliš zatížený dobou svého vzniku. Konec 80. let si v sobě nesl tuhle latentní únavu z dvou desítek let prožitých v normalizaci, kdy režim coby podstata problému nesměl být ve veřejných projevech explicitně kritizován, proto bylo nutno jít na to oklikou a kritizovat lidskou civilizaci (která ale opravdu byla v té době se soužitím s přírodou na huntě). Ekologie byla navíc jednou z častých forem duševního útěku a vnitřní emigrace, stejně jako třeba tramping či chalupaření. Václav Křístek tak ve svém filmu reflektoval hlubší problém ekologického myšlení a stylu života (který se tehdy prakticky realizoval třeba v hnutí Brontosaurus a objevoval se i v mnohých filmech, za všechny nejspíš oskaroví Ropáci Jana Svěráka) a jeho zasazením do prostor zoologické zahrady vytvořil zajímavě vyznívající metafory (kdo všechno vlastně žije v kleci) a paralely s životem lidí uvězněných ve městech (ale i občanů uvězněných za železnou oponou - latentní vymezení proti režimu). Celkem solidní dějová linka, okořeněná trochou existenciálních pocitů a hrstkou bezútěšnosti (jen Václav Koubek v něm hraje v podstatě sám sebe :-) ), co však dnes neobstojí, jsou podivné experimenty s postavou ,,autora příběhu", až příliš uměle totiž vyznívá ovlivnění v té době i u nás v ČSSR vydávaným a populárním Kurtem Vonnegutem, který v intencích postmoderně laděných próz nechával ,,autora příběhu" vstupovat do děje rovněž. Zvířata ve městě nejsou špatným filmem, možná že právě naopak, jen z dnešního pohledu je ten svět zalidněný tolika podivně unifikovanými vousatými muži cosi jako reportáž ze života dnešních amerických Amišů, tak anachronicky vypadá... (18.12.2011)

Strašně příjemné překvapení, viděno v nočním filmovém klubu na ČT2. Film, který jsem vůbec neznal a který pro mě v první řadě znamená objev Vaška Koubka coby výtečného herce. Jeho herecké pojetí pijáka a kurevníka Medvěda na mě zapůsobilo stejně silně jako jeho muzika, která mě baví už od střední školy. Ostatně obsazení tohoto pochmurně laděného snímku potěší samo o sobě - famózní Chýlková a jedinečný Goldflam budiž zde zmíněny alespoň jako dvě jména, která se na tomto filmu podílela a jejichž výkony utkví v paměti. "Zvířata ve městě" rovněž zaujmou jako dobová sonda z časů končícího totáče, který se položil pár měsíců po premiéře filmu - celková atmosféra snímku, s jeho defétistickou bezútěšností, nalézáním paralel mezi lidmi a zvířaty či ekologickými motivy vyznívá jako symbolická esence tehdejší končící éry pozdních 80. let, s jejími charakteristickými atributy. Nemírně zajímavé jsou i záběry z pražské zoo, jejíž tehdejší pojetí bylo diametrálně odlišné od toho dnešního. Při sledování tohoto Křístkova snímku se mi neustále dralo na mysl srovnání s o 4 roky mladším dramatem P. Greenawaye "Zet a dvě nuly", které se mj. rovněž odehrává z velké části v prostředí zoologické zahrady, a které má i podobnou atmosféru. Ostatně podobnost obou snímků mě natolik zaráží, až jsem byl v pokušení uvažovat o domněnce, že tvůrci Greenawayův film znali a výrazně se jím inspirovali - a to včetně hudby, protože Soukupův hudební doprovod nápadně připomíná hudbu Michaela Nymana ze zmíněného Greenawayova filmu. Náhoda, nebo skutečně více či méně přiznaná inspirace? Ve vší opatrnosti bych se skoro klonil k té druhé domněnce... (18.12.2011)

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. (05.10.2023)