Zvířata ve městě

Česká filmová tvorba sklonku osmdesátých let mě svého času míjela, a když jsem Křístkův snímek viděl poprvé, připadal mi v nejednom ohledu jako malý zázrak. (Výhrady některých uživatelů pokládám vzhledem k četným a nápadným kladům díla za malicherné. Namátkou vstupy autora do děje, o nichž píše RADEK99: nezařadil bych je k oněm kladům, ale co na tom, že je má Křístek nebo Vanča od Vonneguta? Dotyčný ovlivnil leckoho. A co když scénáristé jako správní Evropani četli dřív Sterna než Vonneguta?) Dnes jsem se k "Zvířatům" vrátil už asi potřetí a ani po letech mě nezklamala. S přihlédnutím k danému časoprostoru přinejmenším čtyři hvězdičky. (15.11.2021)

Zvířata ve městě nejsou vůbec špatnej film, je zde cítit atmosféra konce normalizačních let a po převratu film úplně zapadl, což je docela škoda. Václav Koubek hraje takovýho ožralu, kterej nenechá ani jednu dívčinu na pokoji a stále hledá něco nového. Zajímavou roli zahrála Monika Načeva se kterou se ve filmu hlavní hrdina ožení, ani vlastně neví proč. Další skvělá role byla pro Arnošta Goldflama v roli profesora, jeho hlas je prostě kultovní. Ivana Chýlková opět ukázala kozy a zahrála samozřejmě výborně. Je to velice zvláštní snímek, u kterého mě ale hodně vadil střih, ty nedokončené sitace a následně další děj, to mě fakt vadilo, film kvůli tomu nedržel úplně pohromadě a připadal mě takovej poslepovanej. Jinak určitě zajímavé téma, kdo je vlastně to zvíře, jestli zvířata zavřené v zologické zahradě, nebo...člověk. A taky se dozvíme, že koprolit je zkamenělý hovno. (20.12.2011)

Strašně příjemné překvapení, viděno v nočním filmovém klubu na ČT2. Film, který jsem vůbec neznal a který pro mě v první řadě znamená objev Vaška Koubka coby výtečného herce. Jeho herecké pojetí pijáka a kurevníka Medvěda na mě zapůsobilo stejně silně jako jeho muzika, která mě baví už od střední školy. Ostatně obsazení tohoto pochmurně laděného snímku potěší samo o sobě - famózní Chýlková a jedinečný Goldflam budiž zde zmíněny alespoň jako dvě jména, která se na tomto filmu podílela a jejichž výkony utkví v paměti. "Zvířata ve městě" rovněž zaujmou jako dobová sonda z časů končícího totáče, který se položil pár měsíců po premiéře filmu - celková atmosféra snímku, s jeho defétistickou bezútěšností, nalézáním paralel mezi lidmi a zvířaty či ekologickými motivy vyznívá jako symbolická esence tehdejší končící éry pozdních 80. let, s jejími charakteristickými atributy. Nemírně zajímavé jsou i záběry z pražské zoo, jejíž tehdejší pojetí bylo diametrálně odlišné od toho dnešního. Při sledování tohoto Křístkova snímku se mi neustále dralo na mysl srovnání s o 4 roky mladším dramatem P. Greenawaye "Zet a dvě nuly", které se mj. rovněž odehrává z velké části v prostředí zoologické zahrady, a které má i podobnou atmosféru. Ostatně podobnost obou snímků mě natolik zaráží, až jsem byl v pokušení uvažovat o domněnce, že tvůrci Greenawayův film znali a výrazně se jím inspirovali - a to včetně hudby, protože Soukupův hudební doprovod nápadně připomíná hudbu Michaela Nymana ze zmíněného Greenawayova filmu. Náhoda, nebo skutečně více či méně přiznaná inspirace? Ve vší opatrnosti bych se skoro klonil k té druhé domněnce... (18.12.2011)

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. (05.10.2023)

Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 (09.03.2014)