O vodě, lásce a štěstí

Miroslava Šafránková je jediný roztomilý klenot této pohádky. Ale to studiové provedení skutečně bije do očí. I ty ovce nevypadají jako skutečné, ale spíše po nemoci nebo zlomenině krční obratle. A rozmluvy Josefa Karlíka o tom, jak touží připravit prince o trůn, také nejsou příliš záživné právě tím, že jsou moc zdlouhavé. A naopak konec je extra rychlý. Nejprve zmizí voda a ve vteřině už si lid stěžuje, že ji nemá. V další pak tvrdí, že je to zlé znamení, demonstruje a háže kameny po samozvaném králi. (09.02.2020)

Československá televizní pohádka o princi, který si v přestrojení za chudého pocestného vybere nevěstu v podobě mlynářovy dcery Vojtěšky. Jediná překážka stojící ve štěstí mladého páru A. Navrátila a M. Šafránkové, je ztělesněna do podoby zrádného regenta J. Karlíka, jenž měl v době princově nepřítomnosti království na starost a jehož herecký výkon mě také nejvíce zaujal. V dalších rolích se objevila matka mlynářka V. Fialová, jenž se snažila svou zamilovanou dceru za každou cenu ochránit před neznámým nápadníkem a S. Zindulka v roli dobrosrdečného vodníka Matěje, jehož kouzlo vyřčené v pravý čas vše zachránilo. Přihlédnu-li k až příliš jednoduchému a přímočarému ději a nevýrazné ústřední milenecké dvojici, je jasné, že hodnocení nebude z nejvyšších. Skutečně v rámci spravedlnosti porovnám-li podobné televizní kulisové pohádky, jež jsem ohodnotil průměrně, domnívám se, že této úrovně toto čtyřicetiminutové dílo V. Janečkové nedosahuje. (27.08.2017)

Výtečná středověká hudba. Dobrý výkon Josefa Karlíka, jehož hlas mi ve vypjatých momentech připomínal Josefa Vinkláře. Profesorský výkon Navrátila, ale řekl bych, že Šafránkovou moc rád neměl. V intimních chvílích a hlavně těsně před střihem se několikrát zakabonil. Povedly se dekorace, především vězeňská kobka byla velkolepě propracovaná. Ke konci si ovšem rekvizitáři vůbec nedali záležet s přípitkem vodou. Zatímco princezna má plnou sklenici, princ se musí spokojit pár kapkama na dně maxisklenice. (05.01.2014)

Typická česká televizní pohádka ze začátku 80. let na nedělní odpoledne po obědě. Až do oka bijící příšerné papundeklové kulisy, které vypadají jak z nějakého okresního divadla. Stejně tak tomu je o těch plyšových vypelichaných oveček, které jsou alespoň na oko roztomilé. Naopak poskakující umělý žabák byl roztomilý. Takový vzdálený příbuzný Crazyho Froga. A jestli se něco povedlo, tak Zindulka v roli vodníka. Ten by si mohl podat ruku s Dvořákem. [383. hodnocení, 19. komentář, 57%] (08.02.2020)

Příběh plyne jako voda: nejprve klidně, v závěru patřičně dramaticky. Postavy jsou výborně prokresleny. Nejvíc prostoru využívá Josef Karlík v roli regenta, ale i vodník v podání Stanislava Zindulky vytěží z minima maximum. Ústřední milenecký pár si vzájemně ladí. Jen Vojtěch III. na to, jak je moudrý, tak zapomněl na "důvěřuj, ale prověřuj". A také ve venkovském prostředí se princ mění v až moc velkého nemotoru. Studiové kulisy jsou poctivě připraveny, hudba velmi dobře doprovází děj. Scénář: Božena Šimková, Ljuba Štípková. Hudba: Miloš Štědroň. (28.09.2010)